860

hrdla, z krajek, plátna atd. Die Halskrause,
das Halstuch. Štelc. Vz Mus. 1864. 20. O.
škrobené, sbírané, Lom., náhrdelné, Johann.,
krajkové. Div. z ochot. — O., ozdoba ná-
prsenky vydutkami n. podlinkami, Jabot. Sp.
— O. bylo čásť rukávce u rukou. Na mor.
Zlínsku. Brt., Lom. — O., mázdra tlustá,
plná sádla a žilek, sloužící k upevnění střev,
mikter. Krok. O., mesenterium, jest záhyb
neb řása pobřišnice sloužící k udržení ce-
lého střeva tenkého a střeva tlustého v pa-
třičné poloze. Vz S. N., Schd. II. 353. Das
(Gekröse. — O., menší střeva, ano i žaludek.
Das Gekröse, Geschlinge, Inster. V. O. telecí.
Us. — Kom. — Jg.

Okružina, y, f., okruží, Schnörkel, m. D.

Okružitý, kreisförmig. Dch.

Okružní, -ný (oběžný). O. list, das Circu-
lare. Rk. O. list vydati. Sš. Ž. 137.

Okružnivka, y, f., mesenterica. Rostl.

Okružnosť, i, f., die Kreisförmigkeit. Jg.

Okružný, k okruhu náležející, Kreis-. O-ná
skladba, cyklische Komposition. Dch. — O.,
od okruží. O. žlázy. Krok. Gekröse-. Jg.

Okružovati, vz Okroužiti. Kamar.

Okrváceti, el, en. ení; okrvácívati, okr-
vacovati, okrvavěti, blutig werden, bluten;
okrvaviti, blutig machen. Jg. Rána okrvá-
cela. — co, koho: šátek. D. Hladil ho pěstí,
až ho okrvácel. Sych.

Okrvavěti, ěl, ční, blutig werden, bluten.
Ros.

Okrvaviti, il, en, ení; okrvavovati= krví
pokáleti, zkrvaviti, blutig machen, mit Blut
beschmieren, blutig schlagen. V. — co, koho.
(»krvavil ho. Ros. O. šavličku. Er. P. 480.
Jestliže by kdo s pomocníky svými neb sám
osobou svou zúmyslně, kdekoli na koho zbrani
své dobyl nebo jeho bil, by pak i nevokr-
vavil, aneb suchými ranami koho ubil. Zř.
F. I. Krev břeh řeky okrvavila. Jel. A tu
se najprve okrvavili a najvíce, und da be-
fleckten sie sich zum Erstenmale und am
meisten mit Blut. Let. 44. — co komu.
Čeledínu nešlechetnému bok o. Br. — koho
čím. Tím (sudlicemi) já (ježek) i psy okr-
vavím. Rad. zvíř.

Okryti, okryji, yl, yt, ytí; ukrývati =
pokryti, ukryti, bedecken. — co, koho.
Holý nahého neokryje. Č. 170. Pokud vody
noc okrývá. Ráj. — Puchm. — co čím:
zemi mrákotou. Troj.

Okržel, vz Okršlek.

Okšice, dle Budějovice, ves u Jičína pod
Velišem. Us.

Oktaëdr, u, m., osmistěn jest pravidelné
těleso, omezené osmi stejnostrannými troj-
úhelníky a má tudy 12 stejně velikých hran,
6 čtyrbokých hrotů neb rohův a 24 úhlů
ploských. Vz S. N.

Oktant, u, m., nástroj hvězdářský, tvo-
řící osmý díl kruhu. S. N.

Oktateuch, u, m. (z řec., osmerokněh)
= patery knihy Mojžíšovy, kniha Josua,
soudcův a Ruth. S. N.

Oktav, u, m., vz Ochtáb.

Oktava, y, f., z lat., osmice, v hudbě
osmý ton, řada sedmi stupňův až k osmému,
kde se prvý znova opakuje. Hd. O., jm. hu-
debního intervallu, který jest osm stupňů

výše nežli ton základní. O., řada osmi tonů
stupmo na způsob škály po sobě následu-
jících. Vz S. N. a KP. II. 283. O. velká, malá,
jednou, 2-, 3-, 4-, 5krát čárkovaná. Hd.—
O., osmá třída gymnasijní.
Oktavan, a, m., z lat., studující VIII. tř.
gymnasijní.

Oktogynický (z řec), osmiženný květ,
mající osm čnělek aneb alespoň tolik blizen.
S. N.

Oktrojírka, y, f., vz Octroi.

Okudlati = oštěchtati. — co : vlasy. U
Chrud. Kd.

Okuj, e, f. (m.,Zlob.), z pravidla pl. okuje,
f., šupiny kováním od kovu odcházející, oku-
jiny, okovina, truska, na Slov. okova, oku-
ltny, die Schlacke, Spleisse. Okuje ze zlata,
ze stříbra, D., od mědi, měděné, vz KP. IV.
147., od železa. V. Okuj kovářský. Zlob. —-
Okuje = okovy, Fesseln, f. V okuje své vázal
otrocké. Sl. dcer. předml.

Okujina = Okuj.

Okukati. Z jara dej pozor, abys měl pe-
níze u sebe, když kukačka tě okuká. Us.
u Jílového. Mý.

Okuklení, n., die Verlarvung. Us.
Okuklený; -klen, a, o, verhüllt, verlarvt.
Hrbovatý, dobře o-ný v bránu vsel. GR.
Okukliti, il, en, ení; okuklovati, kuklí
okryti, verlarven, einhüllen. — koho = kukli
mu dáti. Ros. — koho čím : vášněmi. Br. —
Jel.

Okulace, e, f., z lat., očkování. Rk. Das
Okuliren.

Okulář, e, m. = okuláry.

Okuláry, pl., m., z lat., vz Brejle. ₍

Okulatělý, abgerundet. Ja.

Okulatěti, ěl, ění, rund werden. Jg.

Okulatiti, il, cen, ení; okulacovati, ab-
runden, rund machen. — co čím komu zač:
pilníkem za dobré slovo. — se kde. Kámen
v řece se okulacuje. — co dle čeho. Us.

Okulhavěti, ěl, ění, lahm werden. V., Br.

Okulhaviti, il, en, ení, hinkend, lahm
machen.

Okuli, lat, třetí neděle postní.

Okuliny, pl., f. = okuje, Eisenschlag. Plk.

Okulista, y, ш., dle Despota, z lat., lékař
oční, Augenarzt, m. D., Rk.

Okúu = okoun.

Okúnov, a, m., něm. Okenau, ves u Ka-
daně. PL.

Okuntáč, e, m., uhlířský nástroj, kterým
oharky vymítají, der Spreisshacken. D.

Okup, u, m., výplatný peníz, výplata,
Lösegeld, n. Krev Kristova jest ten o., jímž
z poddanosti satanovy vybaveni jsme byli.
Sš. Mt. 277.

okupace, lépe: okkupace, e, f., z lat.,
vz Occupatio. — O., obsazení, přivlastnění
si čeho, Rk., hlavně obsazení cizí země, pev-
nosti atd., Einnahme, Besitznahme, Okkupa-
tion. — Okupační vojsko, Rk., sbor, Okku-
pations-. S. N.

Okurce, ete, n., eine kleine Gurke. U Be-
rouna. Dch.

Okurčina, y, f., Gurkenkraut, n. Toms.

Okurčiště, é, n., okurkoviště = pole n.
záhon na okurky. Gurkenfeld, -beet, n. D.