Předchozí (370)  Strana:371  Další (372) |
|
|||
371
|
|||
|
|||
Omoklý, nass gemacht. Jg.
Omoknouti, knul a kl, utí; omokati, omo-
kávati, nass werden. Země omokla (drobet namokla). Us. Omokřiti, il, en, ení; omokřovati, omo-
křívati, um-, benässen. — co komu: si Nohy, v čem: v lese. — co čím : vodou. Omolásati. — co : vřed = ošoustati, hor-
ším učiniti, durch Reibung verschlimmern. Us. (Polička). Omolousati, vz Omolásati. Us. v Hra-
decku. Jg. Omozečnice, e, f., pia mater, meninx va-
sculosa, die Hirnhaut, jest velmi jemná a cev- natá blána, která těsně přiléhajíc na povrch mozku i michy četné tepny v ně vysýlá a ještě četnější krevnice od nich přijímá. Vz S. N. Omozolovatěti, ěl, ění, Schwielen be-
kommen. V. Omráčenec, nce, m. = omráčený.
Omráčení, n. O. očí (zatmění, Blendung).
D. — O., mdloba. Z bolesti přichází na mne o. Jel. Betäubung, Ohnmacht, f. Omráčený, betäubt. Vz Leknutí. Č. —
čím: hrůzou. Na Slov., hromem. Rozum te- mností o. ZN. Omračiti se, il, ení, zůstati do mraku,
do noci; mrakem potáhnouti, umnebeln. Nej- viec kto sě tam (v krčmě) omráčí. Žk. 486. Zředlnice mé jsú omračeny (umnebelt). BO. Omračilo sě jest oko mé. BO. Omráčiti, il, en, ení; omračovati = za-
tmíti, mrákotou zastříti, verdunkeln; svědo- mosť-sebe odníti, ohlušiti, omámiti, napoly umrtviti, betäuben, niederschlagen. A jakž sě omrači (omráčilo) nebe. St. skl. — co v čem: mysl v rozkoši. Alx. — co kdy. To omráčím po obědě (zmohu, sním). Us. u Bydž. Mý. — koho čím (omámiti etc.): hromem (ohromiti), D., Kram., mukami (pře- strašiti, ohromiti), Kom., nenadálými zprá- vami, Kom., řečí nějakou, Mus., korbelem. Jir. dh. — co komu :oči (oslepiti, blenden), D., hlavu (pomásti). Šm. Omračný strach, ein panischer Schrecken.
Rk. Omrak, u, m., mrak, omračení, zatmění
pomrak, trübe Wolke, Verdunkelung. O. očí. Padá divem v o-ky pro své slávy zázraky. Sš. Bs. 26. — O., pozbytí vědomí, omráčení, omámení, záchvat, ztrnulosť, die Betäubung, Ohnmacht. Obudil sa jako z toho o-ku, jímž prostopášnost' jej obklíčila. Sš. L. 151., I. 114. Omraknouti, knul a kl, utí, mrákotou
se zastříti, otemniti se, otemněti, sich trüben, verfinstern. — abs. Omraklo nerozumné srdce jejich. Sš. I. 29. — čím. Nemravností mysl jejich lidská omrakla. Sš. I. 29. Omraz, u, m., omrazení, ustydnutí. Kat.
2208. Třese se jako z o-zu. Osvěta. Omrazek, zku, m., náledí, ku př. po ná-
době, ve které voda byla n. jest. Eis um die Ränder. Us. u Petrov. Dch. Omrazenina, y, f., oznobenina, die Frost-
wunde. Zlob. Omraziti, il, žen, ení = durch den Frost
härten, mrazem obklíčiti, ztužiti. — O. koho = neprostřelitelného učiniti, kugelfest ma- chen. Jg. |
Omrazkovati, rund herum frieren. Voda
v putenci mi hned omrazkuje. Us. u Petrov. Dch. Omrazenec, nce, ш., ein Kugelfester.
Rk. Omražený, frostgehärtet, kugelfest. Us.,
Dch. Omrčiti (zastr.), il, en, ení = omráčiti,
betäuben. — v čem. V takej zlosti jsa omrčen. St. skl. Výb. I. 917. Omrdený = mrzutý, nevrlý, verdriesslich.
Na Slov., Plk. Omříti, mru, el, ení = odumříti. Již omřelo
mé tělo, ist den Lüsten abgestorben. Ms. Omrknouti, kl, utí = mrakem, nocí pře-
padenu býti, zamrknouti, von der Dunkel- heit überfallen werden. Us. u Krásné Hory. Lg. Již jsme omrkli (opozdili se). Pospíchali, aby neomrkli k večeru. Us. Hospodu má, kde- koliv omrkne. Br. — kde. Omrkl jsem ve hvozdě. Mus. Vz Omžíti. — Sotva jsem se tam omrkl (= zdržel), musil jsem zase jíti. Us. u Jílového. Mý. Omrlati, vyčítati, vorwerfen. Na Mor. Bkř.
Omrleti,el, ení = civěti, meškati, zaudern,
hocken. Kde jsi opét omrlel (když kdo dlouho se nevrátil)? Us. — (se?) okolo čeho. Us. — Jg-
Omrskati. — co o koho, abstäupen, —
Metlu o dítky své o. Plk. Omrva, y, ť., mrva, Splitter, m.
Omrvina, y, f. — omelina. Na Slov.
Omrza, y, m., člověk omrzelý, ein Lä-
stiger. Ten o. se odtud ani nehne. Us. Dch. Omrzalka, y, f. Padá o. = o. prší, es
glatteiset. Rk. Omrzele, (zastr.) omrzalo, lästig, über-
drüssig. V. Omrzelec, lce, m., vz Omrza.
Omrzelosť, i, f., omrzení, nelibost', ne-
chuť. V. O. nad tou jednotvárností, lépe : z čeho, od čeho. Km. Der Uiberdruss, die Unlust, Verdrossenheit. Omrzelý (zastr. omrzalý), který omrzel,
protivný, nemilý, obtížný, gehässig, lästig, beschwerlich. V. Omrzelým býti = mrzeti. V. O. člověk, V., žena, Br., poselství. Ráj. — čím: svým chováním o. — O., mrzutý, ver- drossen. — čeho. O. přílišnosti jeho. Zák. sv. Ben. živ. — čím: životem. Šm. Omrzení, n., znechutnění, omrzelosť, tes-
knosť, Uiberdruss, m. O. všeho. Kom. Bez o. Namluvil toho až do o. Sych. On je k o. Šm. Omrzeti, el, ení, omrznouti, znul a zl,
utí = znelíbiti se, nechuť působiti, ver- driessen, lästig werden, ekeln. — abs. Tr- vá-li co dlouho, omrzí to. D. — komu. Všechněm omrzel. V. A když i ti (tribuni militum) Římanům omrzeli, volili znova con- suly. V. Chudý omrzí svému bližniemu (odiosus est). BO. Žena se stará, aby mu (muži) neomrzela. V. Chudý i svému příteli omrzí. Ben. V. Co pak, když sobě muž s ženú neshovieta aneb sobě omrzneta? Št. — Jel., Reš., Lom., Štelc. — koho (akkus.). Omrzelo mne to (jsem toho syt). D, Jel. Celý svět ho omrzel. Us. Omrzela mě všecka má snažnosť BO. Ta rada městská již je omrzela. V. — se, co komu. Když omrzíš sobě vše zlé. |
||
|
|||
Předchozí (370)  Strana:371  Další (372) |