393

Opraťa = oprať. Na mor. Zlínsku. Brt.

Oprati, operu, al, án, ání; opírati =
otlouci, abschlagen; omyti, waschen, abwa-
schen. — co. Kroupy šindely opraly (otlou-
kly). Štelc. Oprál papuče = prodělal. Na
mor. Zlínsku. Brt. Já poletím přes Moravu,
nohy operu. Mor. P. 478. Zb. — co o koho.
Celou hůl o něho opral. Ros. — si co jak.
Oprala si ruce až do krve. Us. — koho čím.
Ženy jazyky svými ho opraly. Koc. — co
kde: v horké vodě. — koho = někomu práti,
für Jemanden waschen. Študent dostane kost
(ztravn) a musí ho i opírat. Na Ostr. Tč.

Oprátka, vz Oprať.

Opratní, na oprati, Leitseil-. O. kůň, ře-
men, Lenkriemen. D.

Opratnice, e, f., kobyla. Jg. Vz Oprat-
nik.

Opratník, a, m., kůň opratní, das Leit-
scilpferd, Riemenpferd. Jg.

Oprava, y, oprávka, y, f., opravení,
zlepšení, osvobození chyb, vad, Besserung,
Verbesserung, Befreiung von Fehlern. V.
V této věci potřebí jest opravy. V. To po-
třebuje opravy, V., oprávky. Plk. O. života
(polepšení). Mand. O. v soudnictví, ve škol-
ství, v bernictví. J. tr. Poslal mi knihu se
svými opravami; poslední o-vu k dílu při-
činiti. Nt. — O., uvedení v lepší stav, po-
lepšení, přilepšení, die Verbesserung, Reform.
V. Abych těch opravek v domě cizím za-
nechal. Ms. Žer. — O., vylepšení toho, co se
zkazilo, die Ausbesserung. O. zámku, ko-
stela, Jg. Na opravu kostela. V. Oprávka
obuvi =správka.D. Ty peníze na opravu
chrámu obraceli. Štelc. O. důlní (udržování
dolu, správky jam, porub atd.). Grubener-
haltung, f. Hř. — O., náhrada, der Ersatz.
Všeliký úklad a moc jim od hrdých učině-
nou k oprávce přivésti. Vš. K opravě při-
praviti (zur Genugthuung anhalten). Mus. —
O. na studni = roubení, die Einfassung. Plk.
— O., ošetřování, die Wartung, Pflege. Pů-
jdeme do práce pilni (jsouce) opravy oněch
stromů. Ráj. — O., poručenství, správa, die
Obsorge, Obhut. Bude-li nedbanlivý své
opravy, má-li proto svého úřadu zbaven
býti ? Bel. Rukojmě za plátež a o-vu. Gl.
205. — O., právo poručenství, das Schutz-
recht, die Tutel. Arch. I. 217., Půh. I. 177.
Vz Gl. 204. - O., die Schutz- und Schirm-
vogtei der Klöster, welche die Gerichtsbar-
keit über die Unterthanen derselben und
anderer kirchlichen Personen, denen keine
Hoheitsrechte, wie zum Beisp. den Bischöfen,
zukamen, in sich schloss. Vz více v Gl. 204.
O., právo ochranné a obranné nad kláštery,
buď dočasná buď dědičná vznesena na pány
zemské, zahrnujíc v sobě také právomocnosť
nad poddanými klášterskými zvl. co se týče
těžkých provinění: ,aby p. Václav té opravy
a obrany užíval v tom, což k opravě pří-
sluší, jakožto o žhářství, mordéřství, cizo-
ložství a o krevní viny' (r. 1549. zel. Ph.
145 b). Za opravu brali páni opravní jisté
platy a roboty : ,poněvadž mu na těch lidech
vrchnosť, panství a oprava nenáleží, že k těm
robotám práva nemá' (ib.). Aby sobě ten
klášter i vesnice k němu příslušející mohly
pána oprávního vzíti (ib.). Opat a konvent

klášt, zábrdovického . . . poručníka činíme
p. Ladislava z Boskovic, pána našeho oprav-
ního. (Ph. br. 1490). Kn. dr. 138. — O.,
der Bezirk des Dominiums. Že lidé z opát-
ské strany, což bylo po jeho straně a k jeho
opravě, orali jsú toliko k setí. Půh. brn. І447.

Oprávce, opravce, e, opravovatel, e,
opravitel, e, m., der Aus-, Verbesserer.
Kdo u cesty staví, mnoho mívá oprávcův
( = kdo co na odivu dělá. bez přesuzování
nebývá). Ros. O. lidských obyčejův. Jel. O.
zdi, domu, šatu. — O., kdo náhradu dává,
napravitel škody, der Ersatzgeber. — O.,
správce, ředitel, poručník, řečník, ochránce.
Výb. I. 721. Der Anwalt, Redner, Verwalter,
Lenker, Schirmvogt. O. klášterský. Kn. dr.
138. Kdyby kto byl o. něčí, móž od něho
podlé smlouvy plat úroční míti. Št. N. 80.
O. lodi, gubernator. Bibl. Vzali sebou o.,
či řečníka, Tertulla. Sš. Sk. 205. Zlý oprávce
toho města, St. skl. Vdovám a sirotkům mi-
lostivý oprávce. Háj. — O., rozsudí (Schieds-
richter). Mus., Rkp. pr. man. O. to rozsuď.
Vl. zř. 541. Když po smluveném příměří
stranám obapolně křivdy se dály, opravy
jich skrze rozsudí s obou stran se žádaly.
S. N. — O., der Gewährsmann, Vorgänger.
Tehdá to mu nalezli, že mu nebylo potřebno
o. jmenovati před posly. Kn. rož. 285. —
O., v tiskárně korrekter. Hanka. — O., der
Schiffsruderer. Trieris jest loď, ježto má tři
řady opravcóv (Bib. 1404.), Gl. 205.

Opravda, y, f. Jde to do opravdy, die
Sache ist ernst. Sá. Věc do o-dy bráti; jest
mu s tím do o-dy ; míniti to s někým do o-dy;
žertem a do o-dy; bitka do o-dy. Dch. Proto
jsem tě na o-du nechtěla. Mor. P. 360. Zb,
Jg. uvádí: do opravda.

Opravdický =lépe: opravdový, pravdivý,
skutečný. Us.,Krok.

Opravdivosť, i, f. = pravdivosť.

Opravdivý. Vz Opravdový.

Opravdovati něco důvodem = opatřiti,
begründen. Marek. Zákl. fil. 8.

Opravdově, pravdivě, v pravdě, právě,
wahrhaft, ernstlich. O. poznati. Ojíř. — O.,
upřímě, neošemetně, aufrichtig, wahrhaft, ernst-
lich. O. jsme údové Krista. Conf. — O., bez
žertu, ernstlich, im Ernst, Míní to o. Ros. —
O., pilně, bedlivě, živě, mit Ernst, ernstlich.
O něco o. se ujíti; o. se rozmysliti; o. ně-
komu raditi, V. ; o to o. se přičinil. Br. O.
ke všemu se má. Ros. Aniž o. živi jsou. V.

Jg.

Opravdovosť, i, f., pravda, jistota, Rich-
tigkeit, Wahrhaftigkeit, Wahrheit, f. Jg. Trpká
o. se nám nyní objevuje. Dch. O o-sti něčí
pochybovati. D. — O., pravá mysl, nepře-
tvářená, upřímnosť, Ernst, m. S největší o-stí
a upřímností srdce. V. — O., bedlivosť, vy-
trvání, stálosť, Ernst, m., Beharrlichkeit, f.
Se vší možnou o-stí. V. O. v činění dobrého.
Kram. O. jeho známa jest. Ros. — O., jed-
nání důležitosti věci přiměřené, Ernst, m.,
Ernsthaftigkeit, f. Žádné přísnosti a o-sti
při nich se nezachovává, V. — Jg.

Opravdový, opravdivý, pravdivý, vlast-
ní, skutečný, pravý, echt, authentisch, wirk-
lich, wahrhaft, eigentlich. O. historie (ne-
smyšlená), Jg., výmluva, příčina (pravá), V,,