497

Pařez, u, pařízek, zku, m., babka, krč,
klč, klát, kohát. P. slove u poražených stromů
spodní čásť kmene, která buď v zemi s ko-
řenem zůstává nebo i s kmenem se vyvrací
a v jisté výšce nad kořeny od kmene se
uřezuje. Vz S. N. Baumstock, m. P. dobyti,
vy kopati, klčiti; výstřelek z pařezu. Šp. Padl
přes p. Sych. Když se dcery provdaly, zůstal
vdovec jako p. o samotě. Sych. Hloupý, hluchý
(tuhý, Ď.) jako p. Us. Ty p-zi! (hloupý jako
pařez). Pk. Spadlo mu to s nebe jako smol-
natý p. Z Osvěty. Hni se dube na pařezu
(o lenochu). Č. — P., špalek u uhlířů, die
Rüste. — P. ocasu koňského, die Kugel. Jg. —
P., peň, der Stamm. Palma roste na horu
v jednom toliko pařezu. Har.— P. mořský,
asellus marinus, der Stockfisch. Vus.

Pařezí, n., mnoho pařezů, Stöcke,m. Aesop.

Pařezina, y, f., nízký les, Niederwaldung,
f. Um. les.

Pařeznice, e, f., motyka na pařezy, Rode-,
Stockhacke, f. Us.

Pařezník, u, m. Vezmi bzový list a p.,
stluc to vezma z toho štiavu. Alch.

Pařeznosť, i, f. P. lesu, die Schlagbarkeit
des Waldes.

Pařezný, vymýcený, ausgehauen, ausge-
holzt. P. místo. Ros. — P., od pařezu, Stock-.
P. dřevnictví, hospodářství, les. Um. les. —
Pařezné, ého, n., plat od kopání pařezů. P.
dáti někomu. Ros.

Pařezovati se, sich abmühen, schinden.
Člověk aby se pařezoval a kluk jen seká
pána. U Kr. Dvora.

Pařezovice, ves u Vyškova na Mor. PL.

Pařezový, z pařezů, Stock-. P. dříví, louč,
výstřelek. D.

Pařezy, dle Dolany, ves u Benešova. PL.

Par force (fr., parfors), násilím. Parforsní
honba, štvanice. Parforcejagd, Hetzjagd., f.
Šp. Vz S. N.

Parfum (fr., parföm), vůně, příjemný zá-
pach, Wohlgeruch, m., Räucherwerk, n. —
Parfumerie (parfymerí), voňavky, vonidla;
voňavkářství. Vz S. N. — Parfumeur (par-
fymör), vonavkář. Rk.

Pargám = parkán. Us. ve vých. Čech. Jir.

Pargamen, pergamen, pergament, par-
gament, u, pergamének, nku, m., od Per-
gama, mě. v Malé Asii, das Pergament.
A tehdáž pergamen začátek vzal a dělati se
začal v městě Pergamum. V. Na pargameně
psáti. Kom. J. 731. — Pargamena, y, f.,
na Slov. list pergamenový, deska, Schreib-
büchel, n. Kniha bez pergamen (bez desek).
Plk. — Pargamenový, pargamentový,
pergamenový. Pergament-. P. list, kůže.
D. — Pergamentka, y, f., pergametka,
pergamutka, z it. bergamotta od města Ber-
gama, zelená kulatá hruška kořenné chuti,
die Bergamotte, Pargamentbirn. D.

Pargamentnice, e,f., Pergamentmacherin.

f. Jg.

Pargamentník, pergameník, a, m. Per-
gamentmacher, m. Jg.

Pargamutka, y, f., vz Pergamentka.

Parchan, u, m. = parkán, prvotně stavy
na zavěšování suken u soukeníků, nyní plot.
U Opav. Pk.

Parchant, vz Panchart.

Parchati, na Slov. párati, stochern, wühlen.
— čím kde: v zubích jehlou, Tabl. lid.,
prstem v něčem p. Plk.

Parchom, a, m. Ví P., že na pravou nohu
chrom. Č. M. 187.

Pari, al pari, na rovni, (o státních pa-
pírech, když se za ně tolik dává, kolik je
na nich napsáno, von gleichem Werthe o.
Gehalte. Rk., Stč. Alg. 94.

Paří, Dunst-. P. okršlek. Zlob.

Parian, u, m., parský porculán, jemně
nažlutavělý, prosvítavý, neglasurovaný por-
culán vzezření voskovitého. Vz S. N.

Pařič, e, m., der Bäher. Krab.

Pařidlo, a, n., čím se paří. — P., a, m.,
der Säufer. Rk.

Pářidlo, a, n., jedna ze dvou hůlek na
spáře, po které se niť smyká, když čihař
paří i. e. volavce nití potahuje, Lauferzug,
m. Šp., Jg.

Pařilata, y, m., kdo páře na sobě laty,
záplaty, místo aby nové přišíval. Na Zlínsku.
Brt. Vz Otrhaný. — P., člověk beze vší
vážnosti. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

Pariové, nejnižší a nejopovrženější třída
obyvatelstva indského, vz S. N.

Paripa, parypa, y, f., na Slov. kůň, Pferd,
n. — P., vysoká ženština. Chmela, KB. 313.,
Hdk. Vz Paryta.

Parirovati, ránu odraziti, ráně se vy-
hnouti, pariren. Rk.

Pari-s, da, m., syn Priamův v Troji. Vz
S. N. — P., vz Paříž.

Pářistý, ein Paar ausmachend, paarig. P.
boty. Na Ostrav. Tč.

Parisyllabický, z lat., stejnoslabičný.

Pařiště, ě, n., teplá hřada, pařeniště. Vz
Pařeniště a S. N.

Pařiť, i, f., Seitenafter, m.

Parita, y, f., z lat. paritas, rovnosť, rovno-
právnosť, Parität, í., Gleichheit der Rechte.

Pařiti, 3. os. pl. paří, pař, paře (íc), il,
en, ení; pařívati = páliti jako horká voda,
brennen, brühen wie siedendes Wasser; za-
hřívati, až pára vystupuje, bähen, dämpfen;
paření dělati, Futter brühen; vypařiti, kouřiti,
dämpfen, dünsten, Dampf o. Dunst von sich
geben. Jg. Dnes pařil celou noc (pil). Us.
Mřk. — co, koho: slepice, prasata, husy.
Us. P. nádobí, soudky. Suk. Nemáš tu nic
co p. (= dělati). U Olom. Sd. — co čím:
vařeným kosatcem zadek si pařiti. Byl. P.
se láskou (vříti). D. P. se kořením. Lék.
kn. — co komu (kde). Nemoc mu divně
klouby paří (pálí). V. Nohy si v putně pařil.
Sych. Psům žrádlo p. L. — se: mouka, seno
se paří, erhitzt sich. Us. -- se kde: nad
vodou. Čeran.-se komu. Paří se ti (je ti
horko)? U Olom. Sd. — se do čeho. Jen
se do toho tak nepař (nežeň). Us. u Rychn.

1. Pářiti, il, en, ení, spářiti, pářívati, v pár
uvésti, paaren. — se (s kým). Rovný rád
se s rovným páří. MM. Ptactvo se páří (po-
jímá). Us. Vz Pojímati se. — Jg.

2. Pářiti, il, en, ení, rudern, regen. P.
u číhařů = volavce na spáře potahovati, aby
od země se vznášel a tak ptáky vábil. Pař,
pař, ptáci letí. — čím. Niť dlouhá, kterou
se páří (pták z boudy potahován bývá). —
Jg. Vz Pářidlo.