543

Pětinártní brouci, pentamera, mají v cho-
didle po pěti článcích. Frč. 186.

Pětinásobný, fünffach, fünffältig. D.

Pětinohý, fünffüssig. Puch

Pětiobličejný, fünf Gesichter habend. P.
modla. Koll.

Pětipán, a, m., jeden z pěti pánův úřed-
níků, (kteří nějaký úřad spravují). Fünfherr,
Pentarch, m.

Pětipanský úřad, das Fünfherrnamt. V.

Pětiproužník, a, m. P. vodní, helepho-
rus aquaticus, brouk. Frč. 189.

Pětiprstice, e,f., pětiprstek,pětilístek,
vz Pětilístek. Jg. — P. = vstavač.

Pětiprstka, y, f., gymnadenia. P. obecná,
g. conopsea; p. bělavá, g. albida. FB. 22. —
P. plazivá, potentilla reptans. FB. 99.

Pětiprstý, fünffingerig. P. tlapy. Krok.

Pětipružník, a, m., brouk vodní. Us.
Pm.

Pětipsy, dle Dolany, Fünfhunden, ves
u Žatce. Vz S. N.

Pětiřadní lodi (o pěti řadách vesel). V.
Fünfruderig.

Pětiřadý, o pěti řadách, mit fünf Reihen.

Pětiříčí, n. Bž. 66.

Pětiročniny, pl., f., slavnosť pětileté vlády,
quinquennalia. Sš. Sk. 147.

Pětirohý, fünfzackig, -kantig.

Pětirožec, žce, m., rostlina, penthorum.

Pětirožník, u, m., fünfzackige Gabel.
Nej.

Pětistranník, u, m., pentaëdron, fünfsei-
tige Figur. Krok.

Pětistranný, fünfseitig.

Pětistý, fünfhundertste. V.

Pětišpičný, fünfspitzig. Byl.

Petit (ptý), zvláštní kuželka písma. Vz
Písmo.

Pětítka, y, f., bečka o pěti vědrech. Na
Mor. Brt.

Pětiúhelník, u, m., das Fünfeck, Pen-
tagon. Rk.

Pětiúhelný, fünfeckig. D.

Pětizlatka, y, f. = pětka, Fünfgulden-
bankonote. Us.

Pětizlatový. P. bankovka. Us. Vz Pětka.

Pětizubý, fünfzähnig. P. vidle, fünfzackig.
Plk.

Pětižilý, fünffaserig. P. listy. Rostl

Pětka, y, f., pítka, pětizlatová bankovka,
vz Pěták. Ein Fünfer. — P., cifra pět, die
Zahl fünf.

Petkov, a, m., ves u Sobotky. PL.

Pětkrát, -te. P. sto tisíc. V. Fünfmal.

Petlery, dle Dolany, Bettlern, ves u Ka-
daně. PL.

Petlice, e, petlička, y, f., Klammer,
Anlegkette, Anlege, Schliesse, f. Jg. P. před-
pokládá petel (рьn). Bž. 230. P. na dveřích.
P-cí zavříti, na p-ci dáti, D., na p-ci zavříti.
Us. P. na zámku. — P., u pluhu (na drábci
nahnuté železo). — P. oko z čehokoliv ke
spínání, přeska, ku př. u klobouku, Micka,
smyčka, babka, Schlinge, f., der Haft. Br.,
Kom. J. 515.

Pětmecítrna, vz Jedenmecítma.
Pětnásob, pětnásobně, fünffältig; -bný,
fünferlei, -fältig. Jg.

Pětnást — patnáct, na Slov.
Pětnatý (nové), quinus. P. listy, květy
(po pěti jsoucí). Rostl.

Pětník, u, m., pěták, peníz 5 krejcarův. D.

— P., a, m., představený pěti, der Pentarch.
Cf. desátník, setník.

Pětol, u, m., cookia. Rostl.

Pětor, a, m., kdo za patama chodí. Vz
Pjatiť. U Uher. Hradiště. Tč.

Pětoraký = paternásobný. Na Slov.

Pětprstka, vz Pětiprstice.

Petr, Petřík, a, Petříček, čka, m. Od
Petra též: Petroň, Petráš, Petrášek, Petrášík,
Petrák, Petráček (česká přijmení).Vz Pech. Č.
Sv. P. Apoštol. Sv. Petra hůl (shvězdění na
nebi). Mus. Petr jako Pavel, vše jedno. Jg.
Cti Petra pro Pavla. Smil., Č., Lb. (Něčí
přátely si získati). Petr na Pavla a Pavel na
Havla (každý uvaluje vinu na jiného). Č. Vz
Prokop. Sv. Petr a Pavel podtrhne žitu ko-
řínek (bude zráti ve dne v noci). Hrš. Petra
udeřil a Pavla to zabolelo. Sk. Sv. Petr za
stolem nechává na holém a teprv v okovech
(v srpnu) posýlá sedláku výsluhy. Č. (Kal.)
Cathedra Petri: nastolení, nastolování, den
sv. Petra na stolici povýšení, den sv. Petra
na stolici; den sv. Petra v postě, stolování,
dne 22. února do r. 1558., potom dne 18.
ledna. Vincula Petri: sv. Petr v okovech,
z okov zproštění, vyvedení z okov, z okov
vynití, vězení, den sv. Petra vězení, den sv.
Petra v temnicí =1. srpen. Gl. 228. — Sv. Petra
koření, štěrbák.

Petra, y, f., mě. v Sicílii. — Petřan, a, n.

— Peterský.

Petrašovice, dle Budějovice, ves u Hod-
kovic. PL.

Petrefakty, lat., zkameněliny.

Petrej-us, e, m., přívrženec Pompejův.

Petrenec, nce, m., malý stoh, Heuschober-
chen, n. Slov.

Petřík, a, Petříček, čka, m., zdrobnělé
slova Petr. Gl. Vz Petr.

Petříkov, a, m., Peterswald, ves u Sum-
berka na Mor.; ves u Jilového. Tf. 267.

Petříkovice, dle Budějovice, Petersdorf,
ves u Trutnova; ves u Chrudimi; u Sedlce;
u N. Jičína na Mor. PL., Tf. 287.

Petřín, a, m., vrch v Praze. Laurentius-
berg. Tk. I. 620., II. 545., IV. 736. U Vltavy
pod P-nem. Dal. 15. — P., Petrein, ves u
Znojma; u Vlašimi.

Petrklíč, e, m., bylina, primula offícina-
lis, gemeine Schlüsselblume. Kk. 190., FB.
66., Sch. II.286.

Petrkov, a, m., ves u Nasavrk; u Chru-
dimi; u Pelhřimova. PL.

Petrlík, u, m., síť na raky, Krebsreuse,
f. D.

Petrografický, petrographisch. P. ráz.
Krč. 473., 493. P. ráz útvaru silurského, Krč.
353., útvaru permského. Krč. 573.

Petrografie, e, f., řec., nauka o kamení,
z něhož se skály skládají. Petrographie, f. Vz
S. N.

Petrohlaváček, čka, m., svémyslný, ein
Eigensinniger. Reš.

Petrohrad, u, m., Petrov, a, m., mě.
hlavní v Rusích. Vz S. N. Petersburg, Petro-
opolis. — Petrohradan, a, m. — Petrohradký.