547

Piéce (fr., piés), obyčejně: piesa = kus,
Stück; kus divadelní n. hudební, Schauspiel,
Tonstück, n.; spisek, Schriftchen, n.; čásť
většího obydlí,světnice, ein Zimmer. Rk.

Piedestal (pjédestal), u, m., fr., podsta-
vek, S. N., podstava, der Säulenfuss. Šm.

Piemont, a, m., země v severozáp. Italii.
— Piemonťan, a, m., pl. -né. — Piemont-
ský. Vz S. N.

Piemontit, u, m., epidot. Bř. N. 173.

Pieri-a, e, f., nebo: Pieri-s, dy, f., kra-
jina v Macedonii. Vz S. N. — Pieridy,
Pieridky, pl., f. = Musy. — Piero-s, a, m.,
král starořecký.

Piesň = píseň; piesňce = písnička. Kat.
1074., 1081. Vz Bž. 29.

Pieta, y, f., z lat., zbožnosť, laskavosť,
něžná úcta k někomu, vroucí oddanosť, die
Pietät, Frömmigkeit, Gottseligkeit, kindliche
Liebe. — Pietism-us, u, m., lat, lichá po-
božnosť, pobožnůstkářství, die Frömmlerei.
Vz S. N. — Pietista, y, m., dle Despota,
člověk na licho pobožný, svatáček, Kom.,
svatoušek, der Pietist, Frömmler. Us.

Pieti = zpívati, pěti; pie = pěje. Kat.
1184., 2867.

Piezometr, u, m., z řec., tlakoměr, Kom-
pressionsapparat, m. Ck., KP. II. 91.Vz S. N.

Pifka, y, f., Groll, m. ßiti na někoho
pifku. Vz Zlosť, Nenávisť. Č. Vz Pivka.

Piglovati, z něm. bügeln, hladiti (horkým
železem), Jg., žehliti, Dch., cihličkovati. Šm.

Pigment, u, m. P. či barvivo slove každá
hmota, která sama jsouc barvou nadána svou
barvu i na jiné hmoty přenáší. Vz S. N.
Färbestoff, m.

Píha (zastr. pieha, peha), pozdější: piha,
y, f., na Mor. píha, pěha, D., na mor. Dra-
hansku: píja, píje, e, f. (vz H), Hý., od koř.
pig = barviti, Mz. str. 64., Bž. 12., znamení
na tváři od úpalu slunečního, das Sommer-
mahl, die Sommersprosse, Riesel, der Sommer-,
Laubfleck. Píhy jsou žlutavé n. hnědé skvrny
kožní z jara a v létě se objevující na čá-
stech těla oděvem nepřikrytých a tudíž světlu
slunečnímu přístupných. Vz S. N. Píha na
tváři. V. Dostávám píhy, že slunce praží.
Sych. Kosatec s bílou pýchavkou rozdělaný
píhy čistí a stírá. Byl. Voda kokoříková pěhy
shání. Čern. Dítě nemá do roka zmoknouti,
dostalo by píhy. Hrš. — P. vodní, bylina,
lemna polyrrhiza, Wassermoos, n. Zlob.

Pihalice, e, f., ortygometra, Sumpf-, Rohr-
huhn, n. Palliardi.

Pihatka, y, f., perlička, perlovka, Perl-
huhn, n., numida meleagris. Palliardi.

Píhavec, vce, m., scrophularia, Braun-
wurz, f. Rkp.

Pihavice, lépe: pijavice, vz Pijavka. Vz H.

Píhavý, píhovatý, na Slov. a na Mor.
pěhavý, na mor. Drahansku : píjovatý, pi-
jovitý (vz H), Hý., pihy mající, sommerfleckig,
-sprössig, laubfleckig. V. Léto pěhavé = píhy
dělající. Koll. — P., vůbec skvrny mající,
fleckig. P. jablko. Ctib. — Vz Mz. 64. (strany
odvození).

Pihlov, a, m., Pichlern, ves u Plané v Bu-
děj. PL.

Pihobarvý, sommersprossenbraun. Sm.

Pihovatěti, na Mor. píjovatěti (Hý.), ěl,
ění, píhy dostávati, laubfleckig werden. —
od čeho: od parna. Sych. — čím: parnem.

Píhovatiti, il, cen, ení, laubfleckig ma-
chen. Ros.

Píhovatosť, na Mor. píjovatosť, i, f. Flek-
kigkeit, Laubflecken.

Píhovatý, vz Píhavý.

Pihovice = pijavice, zastr. Hank.

Píhovný = pihový. Šm.

Pihule, e, f., pihulka, jistý druh krope-
natých motýlů: harlekýn, der Stachelbeer-
spanner. Hý. Odtud žertem píhovatému : Kdes
těch pihulek nachytal ? Us. Č.

Pihva, y, f., zastr., die Feige, Beere. Rk.,
Prk. P. 9. Zbil vinnicě jich a pihvy jich.
Ž. kap. 104. 33.

Pihvolistý, feigenblätterig. Rk., Rostl.

Pich, u, m., píchnutí, bodnutí, též dírka
píchnutím učiněná, bod, das Stechen, der
Stich. Krok., Mus. — P., dírka subtilná, jaké
jsou potní dírky na těle lidském, die Pore,
v rostlinách lil. v listech (stoma, Spaltöffnung,
Kk. 8., Schd. II. 166.). P. potní. Krok. — P.,
vůbec otevřenina, průduch, die Oeffnung. Vz
S. N. P. moční. Sal.

Pích a pěch, u, m., náčiní k stloukání
něčeho, tlukadlo, tlouk, der Stämpfel, Stössel.
P. ve valše, der Walkhammer. D. — P. k opí-
chání krup, der Mühlstämpfel. Opíchali v stou-
pách ječmen pichem v opíchárně a byla kru-
pice. Kom. — P. u kloboučníka n. špendli-
káře, biják, der Stämper. D. — P. k stloukání
kolů, země, dlažby, beran, tlukadlo, der Stampf-
schlägel Podlaha pichem srovnaná. Kom.
J. 551. Pichem přirážeti, napěchovati. D.—
P., píst v pumpě, der Stämpel, pumpa sama,
die Pumpe. Vodu pichy hnáti. Háj.

Píchací zbraň. Stossgewehr, n. D.

Pichač, e, m., der Stecher. — P., der
Stechwurm, hmyz. D.

Pícháček, čku, m., druh nožíku na obě
strany ostrého na sešívání lubů. Hlk.

Pichačka, y, f., die Stecherin. — P., pí-
chání, die Stecherei.

Pichadlo, a, n., Stechwerkzeug, n. Dch.

Pichák, u, m., stojatá stoupa, die Stampfe.

Píchání, n. P. (klání) v bocích, Kom.
v slezině, Sm., v břiše, u srdce. V. Das
Stechen. Vz S. N.

Píchati (na Mor. pcháti);píchnouti, píchni,
chua (ouc), chuul a chl, utí; píchávati. Syn. :
bůsti, kláti, stechen. V. Sr. Pcháti. Trn, pýcha,
včela píchá. — co, koho. Píchnouti zajíce -----
zastřeliti. Us. myslivecký. Č. P. mýdlo (je-li
příliš silné, husté, dá se do něho trochu
louhu, čímž seslabne). Techn. III. 77. Píchá
mě slezina. Us. Dobré bydlo ho píchá. Pí-
chají tě roupy (hledáš výprasku). D. — čím :
tulichy. Kom. — koho, se čím (kam.) P.
| se jehlou do prstu, nožem do břicha. Us.
Do vosího hnízda p. D. To ho do očí (v oči)
píchá (líbí se). D. Aj ten si dá pichnúť do
dlane. Mt. S. Důtklivými slovy někoho p.
Solí. — koho kde. Píchá mě na prsech,
Toms., u srdce, v břiše. V. Píchá mne v boku.
Ml., Kom.

Píchati, strkati, stecken. — co kam.
Pichl tam ruku, prst. Pichl to do kapce. Vz
Pcháti. Na Zlínsku. Brt.