Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |
|
|||
556
|
|||
|
|||
Šp. V pekle písek do otýpek vázati budou
(o starých mládencích a pannách). Vz Že- nitba. Č. — P., šermířské místo, Kampfplatz, m. V. — P., zrnko, Sandkorn, n. D. — P. mozkový, uhličitan vápenatý v mozkové žláze žaludové. Schd. II. 333. — P., sku, m., mě. v Čechách; strany gt. vz A, Bž. 79. — Vz Tk. II. 545., III. 656., IV. 737., S. N., Tf. 391. — P., Piskau, ves u Plzně. PL. U Bzence na Mor. Hý. — P., bývalý název Brusky v Praze. Na Písku. Dch. Písemce, vz Písmo.
Písemně něco podati (na spise), žalovati
(skrze spis), žádati. J. tr. Schriftlich. Písemní, vz Písemný.
Písemnice, e, f. = písárna.
Písemnictví, n., literatura, die Literatur.
Písemnosť, i, f., spis, písmo, psaní, die
Schrift, Urkunde, das Schriftstück, Dokument; p-sti, schriftliche Aufsätze. Někomu dáti p. (upsání, list). D. Noční lampou pomazaná p. Sych. Prosebnou p. u někoho zadati. Sych. P. podpisem svým potvrditi. Sych. — P., svě- dectví, Urkunde. D., Us. — Jg. Písemný, písemní, místo toho písebný,
m se střídá s b, vz B, M, Bž. 51. Přípona -ný (ьпъ). Mkl. B. 145. Jg. liší písebný od písemný; písemný odvozuje od písmo, pí- sebný od pisba, cf. čižba — čižebný, platba — platebný. — P., vztahující se k svatému písmu, der hl. Schrift gemäss. Písemné ká- zání. Oboje mluvení písemné jest. Kom. — K světskému písmu, Schrift-, schriftgemäss. Písemní řeč. D. — P. = psaný, schriftlich, brieflich. Písemná smlouva. D. Písemná ob- sýlka (půhonu). Sych. Na písemné pojištění zásobili nás penězi. Sych. Aby paměť písemní zůstavil. Lom. P-mné řízení, plnomocenství. J. tr. P. závěť. S. N. P. rozkaz, památka, vysvědčení, důkaz, zpráva, nařízení, žaloba, Nt., spor, Federstreit. Km. Lidé věku star- šího neobmeškali jsou všecko v písemnou paměť přivésti. Bart. — P. = psaní n. písma užívající. Pisenmí prosebník, Supplikant. D. Písemský (zastr.), písemný, z písma ku př.
svatého vzatý, aus der Schrift. Tkad. II. 73. Písemství, n. = písemnictví. Balb.
Píseň, sně (zastr. pěsň), písnička, y, f.
(zastr. píseňka, piesenka), das Lied, Lied- chen. P. m. pěsnь, koř. pi (pě-ti, canere), пъ, ni je přípona, s je vsuto. Schl. P. m.: piesň, stb. pě-snь (pěji), s je přisuto. Gb. Hl. 119. — P. = báseň, která se pěje, tedy i epická; v užším smyslu jsou písně lyrické básně, které přede vším k zpívání určeny jsou. Vz S. N. P. jest lyrika druhu nejjedno- duššího, lyrika prostá, stejně vzdálená od vášně jako od hloubavého přemýšlení. Obsa- hem písně jest čistá nálada mysli. Verš české písně rozmanitého jest rythmu, ale vždy leh- kého. Za dob nejstarších verš v písni postrá- dal rýmu, za našich postrádati ho nemůže. Verše písně druží se vždy ve slohy. Oblí- beno jest opětování jednotlivých slov po jistých verších, někdy také opětování jed- noho neb i dvou veršů na konci každé slohy, což sluje refrain (vratka). Dle obsahu roze- znáváme písně duchovní a světské. KB. 159. P. duchovní jest pronesení či vyjádření zbož- ných citů či názorný a nadchnutý výraz po- |
božného a bohumilého života slovem a zpě-
vem. Sš. Hc. 1. Nebo dle KB. 160.: V písni du- chovní zobrazeny jsou city vznikající v mysli člověka z poměrů jeho k Bohu. Jsou to p. prosebné, děkovací, kajícné, chvalozpěvy atd. P. písní, velepíseň, Sš., das hohe Lied, canticum canticorum. Dch. P. světská, majíc rozmanité vztahy k rozličným dobám života lidského a přírodního, rozmanité má tvary: svatební, pohřební, V., vítězná, Kom., ža- lostivá, pastýřská, D., žalostná, Br., národní, prostonárodní, umělá, S. N., p. chvály n. ku chvále někomu složená, V., ponocenská, pří- pitná, plavecká, Rk., hodovní (skolie), Nz., provedená, ve složkách atd. Vz více v KB. 160., S. N.. Mtc. 1876. 117. Úvahu o písni u jednotlivých národů slovan. vz v Listech filolog. IV. 140. P. složiti, Br., zpívati. Kom. J. 630. P. na poděkování, p. pokoje. Jg. P. k panně Marii. P. na modlitbu Páně. Kanc. V. Miřinský 1531. Je po písni; je konec písně. Sm., D. Žalm ten bez mála v národní p. vešel. Sš. Mt. 281. Oj, ty Záboju, ty pěješ srdce k srdcu pěsňú z středa hoře. Rkk. 8. Hudeb- ník sladké písně zpívá. Kom. Jak zní vchod písní? Sych. Mrtvého s pohřebními písněmi pochovávali. Kom. Jednu p. ustavičně zpí- vati. V. Každý svou (nějakou) p. hude. Č. Žádná p. tak dlouhá není, aby jí nebylo konce. Č. Není tak dlouhá p., aby neměla amen. Lb. Každá p. má svůj konec (všeho do času). Us. Všk. Pěkná p., kdyby jen k ní nota byla (nedá se to provésti). Š. a Ž. čí pivo piješ, toho píseň zpívej. Smil. Či chléb jím, toho p. zpívám. Kdo čí chléb jí a pivo pije, toho p. zpívej. Kdo miluje zisk, Jidá- šovu p. zpívá. Cf.: Ty musíš tancovati, jak já budu p. zpívati. Jg. — Písně, pl., kniha písní, Liederbuch, n. D. — Vz Písnička a více o písni v S. N. Pisgor, u. m., vz Piskoř.
Pisidi-a, e, f. krajina v Malé Asii. —
Pisiďané. — Pisidský. Vz S. N. Pisík, a, m., actitis hypoleucus, Strand-
pfeifer, m. Palliardi. Pisila, y, f., Stelzenläufer, m., pták. Pal-
liardi. P. rudonohá, himantopus rufipes. Frč. 346. Pisistrat-os, a, m., tyran athenský.Vz S. N.
Pisivka, y, f., rovnokřídlý členovec. P.
bledá, troctes pulsatorius; domací, psocus domesticus. Frč. 149. Pisivo, a, n., Schreibmaterialien. Techn.
1. Pisk, u, m., od pískati, zvuk mladých
ptákův, pískání, písknutí, das Pfeifen, Pipen. Jg. Odtud přísloví: Mnoho pisku, málo zisku. Mk. P. ptačí. Kdo poslouchá ptačího pisku, má hovínko k zisku. Vz Marný. Jg., Lb., Č. M. 135. 2. Pisk, písk, u, m., stonek u péra, der
Federkiel. V. P. huserový, supí, orlový. Ras. — Písk, parátko na zuby, der Zahnstocher. Us. k Bavor. Piskací, piskací, Blas-. P. nástroj. Tabl.
Piskač, pískač, e, m., pištěc, Pfeifer, m.
P. na flétnu. Rohn. Po těch jelo rozličných hudcův, trubačů, bubeníků, pískačů, gejda- řův (dudákův) a jiných hudeb. Har. II. 171. Piskáček, čka, m., hvizdáček, glareola,
Grieshuhn, n. D. |
||
|
|||
Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |