623

ránu. Výb. I. 15. Jedni chtěli slušeti pod
biskupa Filipa a druzi pod Pavla admini-
stratora. Let. 277. — b) O míře, které co nedo-
sahá: Což pod kopu níže jest, od toho nemá
více vzíti než groš. Pod tisíc koní bylo tu.
Pod dvě leta váš dům nebude vystaven.
Zikm. str. 263. Císař spatřil ty věci, kteréž
u cizích národů nad pověsť byly lepší, pod
vychvalování pak a domnění domácích ne
menší. Anth. II. 175. — 2. Časově, o čase
k němuž děj slovesný se schyluje: Chodívá
k nám pod večer. Us. Srncovi pod zimu
rohy spadují. Jg. Hýřil za mladu a pod
starosť umírá z hladu. Č. Mudr. 58 (podlé
ruského). Vazba tato v češtině, vyjma pod
večer, velmi řídka jest; v ostatních jazycích
slovanských hojněji se ji užívá: pod jeseň,
pod léto, pod noc, pod poledne, pod čas
sněmu. Mkl. IV. str. 437.

II. S instrumentalem 1. místně, o místě,
níže něhož co tkví nebo se děje: Drva vy-
sokorostlá v hustotě pod skalú. Anth. I. 17.
Jaroslav jak orel letě, tvrdú ocel na mohu-
ciech pleciech, pod oceliú chrabrosť, pod
helmicú velebystr věhlas. Anth. I. 28. Jako
osel stojím pod břemenem. Anth. I. 107.
U Vltavy pod Petřínem tesař činí prah. Dal.
15. A jest pod samým tím oknem oltář.
Har. I. 156. Jsou ještě jiné tri věže pod
zámkem. Pref. 291. Poslední do chrámu
bývá, kdo pod zvonicí přebývá. Č. M. 9.
Pod nízkým stropem vysoko neskákej. Č. M.
433. Seděla děvečka pod hájem. Sš. P. 584.
— 2. Přeneseně a) o oděvu a ozdobě jme-
novitě hlavy: Za nimi šli čtyři mládenci pod
klobouky černými. Let. 398. Pod korunú
prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1170.
Vladislav jide pod korunú v Prahu. Dal. 114.
Půjdu domů pod pérečkem. Sš. Pís. 720.
Seděl tam pěkný mládenec v modrém klo-
bouku pod kohoutím pérem. K. Poh. II. 225.
b) O poddanosti a podřízenosti, v níž co
jest: Veš svět byl pod jeho mocí. Anth. I.
149. Jáz bydlím v tom pokoji pod zákonem
sv. Benedikta. Výb. I. 188. Pod tiem cie-
sařem jeden král sedieše v jednom ostrově.
Kat. 19. Ten jest měl pod sebú třiceti ry-
tieřuov. Pass. 983. V lásce a v jednotě pře-
bývali v koruně české pod králem, pánem
svým.Let. 240. Jezdci ti tehdáž pode mnú
byli. Žer. L. І.14. Zle nohoum pod nemou-
drou hlavou. Č. M. 319. Popeluška v samé
nouzi rostla pod macechou. K. Poh. II. 191.
--■c) O podmínce, výstraze a hrozbě, kte-
rými kdo k činnosti jest vázán : Peníze vzal
pod takovú úmluvú. Tov. 104. Půjčím ti ty
peníze pod tou výminkou. K. Poh. 680. Svěd-
čili pod přísahú. Dsky I. 129. Do města
žádný pod velikou pokutou nesmí. Har. II.
17. Spisovatelů pohanských nečtou pod po-
kutou klatby. Har. I. 275. Pompejus Anti-
patrovi správu vší země pod jistým a roč-
ním platem poručil. Har. I.221. Přede všemi
námi pod zpovědí vyznal. Let. 506. Pode
ctí a pod věrú slíbil. Tov. 109. Zavázal ho
pode ctí, a pod věrú, aby nikam nevcházel.
Let. 72. Zapověděli pod poctivostí. Prot. 23.
Přikazuji jemu pod poslušenstvím. Pass. 814.
Prosí jich i kazuje pod hrozú i při milosti.
Kát. 1452. Jedno povědě pod tajemstvím

svej milosti. Kat. 475. Žádali, aby pověděl
pravdu pod svým svědomím. Let. 415. Ozná-
meno, aby žádný nejel na sněm pod milostí
královskou. Let. 381. V tom psaní přikázal
pod nemilostí, aby jináče nečinili. Let. 368.
Aby zachovali pokoj, pod hrdlem přikazo-
vali. Let. 402. Zapověděli pod hrdlem, aby
žádný k mieru s nepřátely neradil. Anth. II.
104. Konšel tajnosť rady chovej pod ztra-
cením hrdla. Anth. II. 166. Pod ztracením
cti i viery naší slibujem. Arch. I. 200. Pod
přísahú a pod utětím palce u ruky pravé
sobě slíbili. Let. 11. Slíbil pod věrú, pode
ctí a pod vězeniem. Arch. I. 191. Protož
abyste se těch věcí více nedopouštěli pod
uvarováním pokuty. Jdn. 101. Nemá stra-
nám co raditi pod přísahú. Sob. Proti tomu
abychom sobě všickni pomocní byli pod po-
kutou nahoře psanou. Zř. Fr. I. B. X. Aby
ten dluh zaplatil pod pokutou nahoře polo-
ženou. Vác. XIII. Pod pokutou cti, hrdla
ztracení. Vác. XXVIII. Po třetí též ale již
pod ztracením pře čas se uloží. Kol. 12.
Svěřil-li by se kdo v své při kterému řeč-
níku, nemá pod ztracením hrdla druhé straně
raditi a pomáhati. Kol. 20. Pohnaný pří-
sahá a za sebou dva očistníky má míti pod
ztracením pře. O. z D. — d) O způsobě
děje slovesného a stavu jakostného: Právo
toto slavné zlehčuje pod zástěrou služby.
Žer. Záp. II. 92. Pod lestivou barvou jedni
druhé stínati dali. Bart. 9. Mnohé pevnosti
Turek lstivě a pod přátelstvím opanoval.
Har. II. 142. Maximilian Bělohradu dobyl
pod úkladem a lstí. Let. 248. Mnozí pod
spůsobem poutníkův do země přicházejí.
Žer. Sn. 37. Král položil sněm, na kterýž
se sjelo mnoho kněžstva pod obojí i pod
jednou spůsobou. Bart. 128. Pod sladkým
medem tráví lidé lidi jedem. Č. M. 42. —
e) V příčině zevnější: Ves most otřásá sě
pod jich davem. Výb. I. 29. Paní snad bude
míti takou masť, co se mi pod ní ruka za-
hojí. K. Poh. 257. Pod takovými těžkostmi
života někteří znestatečněli. Blah. 36. Pod
paprskem noci světla ještě růže nevykvetla,
pod měsícem ještě málo čackých plodů po-
uzrálo. Jabl. 86. — f) Míru, jíž děj slovesný
nedosahuje: Sv. Prokop pod měrú napíjal
sě vody. Vyb. I. 186. — 3. Časově, o čase,
během kterého se co děje. Stalo sě jest to
svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého
(sic). Výb. I. 189. Trpěl pod Pontským Pi-
látem. Ti všichni času otevřené války nebo
pod příměřím zajati jsou. Anth. II. 201.— Brt.
v List. filol. 1877. 233. Cf. Zk. Skl. 262., Zk.
Ml. II. 34., Mkl. S. 435., Brt. S. §. 288.-297.
Jména s předložkou pod složená označují
místo nebo čas, někdy zdrobnělosť: podbra-
dek, podčepí, podletí, podnož, podsíň, pod-
střeší, podzim, podběl, Mkl. B. 410., pod-
zemí, podsvinče; podpilý, podžilý (přistárlý),
podálný. Bž. 238., 237. — Pod u časo-
slov. a) Časoslova přechodná vůbec a nepře-
chodná pohybování (vz Pře-) s předložkou
pod složená pojí se s akkus. Dobří smrť
pokojně podstupují. — b) Pod u sloves zna-
mená: 1. okamžení, kterým běh činnosti dolů
pod místo v skutek vstupuje, ukazuje k místu,
pod kterým se co vykonává. Kam to dřevo