Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |
|
|||
865
|
|||
|
|||
při něm čilé. Kom. L. 10. 6. V noci je po-
zorno (jest všechno slyšeti). P. věc, místo (kde se vše slyší). Ros. Nepozorné slovo, nep. řeč (nejasná). Jel. — P.. vážný, váhu mající, ansehnlich. Dokud měl štěstí, dotud vzácná byla jeho řeč ke všem i pozorná, a když pade, netbachu na něho. Troj. 24. Pozorovací, Beobachtungs-. P. sbor, voj-
sko, Observationsarmee, Us., duch. Nz., J. tr., Čsk. Pozorování, n., die Beobachtung, Wahr-
nehmung, Verspürung. V. Něčeho buď pou- hým p-ním nabyti anebo zkouškami. Marek. P. vadné; místo p.; vada, nedostatek p. nebo v p. Nz. P. pověrečné, vz Pocta. P. baro- metrické. Vz KP. IL 59. Pozorovaný; -án, a, o, beobachtet, wahr-
genommen, bemerkt. Pozorovatel, e, m., der Beobachter, Auf-
seher. Jg. Pozorovatelka, y, pozorovatelkyně, ě, f.,
die Beobachterin, Aufseherin. Jg. Pozorovatelnosť, i, f., die Beobachtungs-
gabe. Krok. Pozorovatelný, wahrnehmbar, ersichtlich.
Pozorovati, pozorovávati. P. = pozor
míti, oko nésti, poslouchati, beobachten, be- trachten, aufmerken, aufpassen; znamenati, be-. anmerken, wahrnehmen, verspüren, ent- decken. Jg. — na co. Ztuha, zostra, pilně na něco p. D. Bedlivě jsem na to pozoro- val. Kom. L. 86. — Kram., Byl, Koll. — co, čeho (koho jak). Pozoruj, člověče, po- čátku, prostředku i skonání svého. V. Po- zorují jich. Kom. P. řeči. Br. Pozoruji tvého pokynutí. Knst. Pilně žalob a průvodů p. Er. Konšelé se vší pilností stran průvodův p. mají. Pr. měst. Jak to již nejstarší církev- nici ne bez podivení p-íi. Sš. I. 14. — kde (na čem, při čem = znamenati). Pozoruji něco na jejím obličeji. D. Suchosť při všech zrostlinách se pozoruje. Byl. předml. 4. — Pozn. Mylné jest tedy učení, že neznamená pozorovati nikdy německé wahrnehmen, be- merken, nýbrž jenom beobachten, betrach- ten. — že. Pozoruji, že voda opadáva. Sych. Pozorovna, y, f., die Beobachtungswarte,
das Observatorium. Dch. Pozorový, Acht-. Kup si p. kořínek (měj
pozor n. měj se na pozoru). Sych. Pozorujičnosť, i, f., zastr., pozornost,
Aufmerkung, f. Ros. Pozorujičný, zastr., pozorný, achtsam,
rleissig. Ros. Pozošívati, nach einander zusammen-
nähen. Slov. Vz Poz-. Pozotvírati, nach einander aufmachen. —
co: všecka okna p-ral. Us., Ros. Vz Poz-. Pozoubkovati, zoubky opatřiti, zähnen.
— co: pilu. Pozoufati, pozoufávati, ein wenig ver-
zweifeln. — si. Br. — čím. Vší věcí už jsem pozoufal. Troj. 205. — na kom. Všichni její doktoři na ní pozoufali. Čern. Pozoun, u, m., surma, z lat. buccina, Mz.
281., die Posaune. V. P., hudební nástroj, trouba podlouhlá s pohyblivými částkami, jimiž tony povyšuje n. ponižuje. Jg. Vz Pa- zoun. P. se skládá 1. z nátrubee, 2. z části hlavní t. j. ze dvou stejně dlouhých trubic, |
které jsou na hoře příčkou v rovné délce
od sebe drženy, 3. ze dvou bot (trubic, které mají podobu podkovy), 4. z trychtýře zvu- kového. Pozouny diskantové, altové, teno- rové a basové (bas kvartový a kvintový). Vz více v S. N. P. armádni, snížcový. Vz KP. II. 311., 312., 318. Pozounář, e, pozouník, a, m., der Po-
saunist. V., Vodň. Vz Gl. 263., Pam. arch. 1869. 548. Pozounový, Posaunen-. P. bas. Šm.
Pozounovati, posaunen. Jg.
Pozov, a, m., ves u Benešova v Budějo-
vicku. PL. Pozoval, a, m., mirux, ryba. Rozk.
Pozovice, Bosovice, Bosowitz, ves v Po-
lensku. PL. Pozpátku odešel, rücklings. Kram.
Pozpívati, pozpěvovati, eine Zeit lang
singen. Kom. Pozpodu, dole, unten. Br.
Pozpomínati, jedno po druhém v paměť
uvésti, alles nach einander in Erinnerung bringen. — čeho. Pozpomínal jich (čertův) na sta. Us. u Opav. Klš. Pozpraviti, pozpravovati, lépe: pospra-
viti. — co dle čeho: písma podlé (vedlé) textu hebrejského. Br. Ostatně vz Pospraviti. Pozpražiti, il, en, ení, ein wenig rösten.
Byl. 383. Pozpřeřínati, jedno po druhém přeře-
zati. — co. U Opav. Klš. Pozpůsobiti, il, en, ení, zu Stande brin-
gen. — čeho. Pozpůsobiv svých věcí potom jel zase do Rakús. Let. 114. — co čím. Us. Pozračnictví, n. — perspektiva.
Pozřednouti, dnul a dl, utí, ein wenig
dünn werden. Pozření, n., pohledění, das Sehen, Hin-
sehen. Jg. Pozřetelnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Slov.
Pozřetelný, patrný, sichtbar. Slov. Koll.
Pozříceti, el, ení, nach einander hinunter-
werfen. L. Pozříditi, il, zen, ení, ein wenig ver-, ein-
richten. Jg. Pozřídku = pořídku, řídko, zřídka, sel-
ten, rar. Na Mor. slova tohoto neužívají. Mřk. Pozřínati, alles herab-, wegschneiden. —
co : hrozny. Na Ostrav. Tč. Pozříti, zřím, el, ení; pozírati, ansehen,
blicken, schauen. — (čím) kam. Pozřesta lisíma zrakoma na královy voje. Rkk. 10. Nepozeraj na mňa, nepuojdeš ty za mňa. Brt. Anth. 103. Tak pozerá na mňa, dobre mi z oči nepríde. Mt. S. Šťastný je to člo- věk, čo naňho pozeráš, čo sa s ním shováraš. Ht. S. 256. Pozírá na veškerenstvo co na soujem jednotlivostí; K poslední této stránce pozírá spasitel ozvláště. Sš. J. 14., 51. — odkud kam. Hlediště, s něhož na písma svatá pozírati můžeme, jsou rozmanitá. Sš. L. Předml. (Hý.). Plk., Koll., Krok. P. v oči. Plk. — kudy. Otec pozřel von oblo- kom. Ht. Sl. 220. Pozřízení, pozřízeníčko, a, n., die Ein-,
Verrichtung. P. s někým míti. 1522. Pozrnový. P. mouka, das Mundmehl.
U Olom. Sd. |
||
|
|||
Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |