Předchozí (906)  Strana:907  Další (908) |
|
|||
907
|
|||
|
|||
festus; feria, ein Feiertag, freier Tag. Mkl.
B. 247., D. Od času Silvestra papeže slují dnové také všední feriemi t. j. p-ky či svátky, poněvadž se ode hříchův odpra- zdňovati a Bohu zasvěcovati máme dne každého. Sš. I. 196. Prázdnina, práznina, y, f., prázdné
místo, leerer Raum. P. knihy, hlavy, místa. Bern. — Prázdniny, pl., f., die Ferien. P. čeládky při vystoupení ze služby: sloboda. Šp. P. školní. P. soudní (v strč. právě) vz Rb. 101.—102., 270. Jíti na p-ny. Us. Dch. Prázdniti, prázniti, il, ěn, ění; vyprá-
zdniti, prazdnívati. P. = prázdným činiti, leeren, ausleeren; prázdným býti, odpočí- vati, zaháleti, müssig sein, feiern, ruhen. Jg. — abs. Ktož prázdní, nemúdrý jest; Ktož rád prázdní, postíhá jej chudoba; Písmo kárá lenie, ješto prázdní. Št. N. 126. Nižádný čas neprázdnil. Let. 508. Pošli jej na dílo, ať neprázdní. BO. Prázdniti, oti- osum esse. Pass. 426. Pilný nikdy neprázní. Jel. Prázdniti a lenstvu se oddati. Št. — co. Velmi hrubě sobě ten písek prázdní (řeka) a již nemálo sobě proudu nahoru zdělala. Břez. 264. — kdy. Nerád p. za dobrých dní. BO. Ten den na každé léto prázdnili (vacabant). BO. — v čem. V těch stavích p. jest nestatečné. Leg. Prázdnivosť, i, f. = prázdnosť Šm.
Prázdno, vz Prázdný. — P., subst., die
Leere. Na p. == na nic, darmo. Na p. nabiti, vystřeliti, D., mluviti, se nadáti. V. Bíti se na p. (blinden Lärm machen). Plk. Kdo lží nabíjí, střelí na prázdno. Mám na p. = kdy. Sych. Ale nedocházejí sobě jiného leč la- skomin a duše s p-dnem se vracuje; I ne- bude slovo to hlásati se na p-no. Sš. L. 93. S p-dnem odcházeti; Nemohlo požehnání to na p. splynouti, eitel, nichtig sein. Sš. Mt. 8., 262. Odejíti s p-dnem u koho. Sš. L. 122. Na p. pojíti musejí všecky námitky. Sš. II. 237. (Hý.). Choditi na prázdno, unbe- schäftigt. Dch. Prázdnoduchosť, i, f., místo prázdné
vzduchu, die Luftleere. Rostl. Prázdnohlávka, y, f., ein leerer Kopf,
der Windbeutel. — P., ascophora, rostl. Prázdnomluvce, e, m., pol., darmotlach,
der Schwätzer. L. Prázdnomluvení, n., žvání, das Ge-
schwätz. Aesop. Prázdnomluvnosť, i, f., die Plauderhaf-
tigkeit. L. Prázdnomluvný, žvavý, plauderhaft, ge-
schwätzig. L. Prázdnomyslný, sinnlos. Ms.
Prázdnosť, i, f., práznosť, i, f., ve fys.
prostor všech važitelných hmot prostý. Vz S. N. Die Leere, Leerheit. P. místa. — P., stav věci, když v ní nic není, die Leere. P. hlavy, knihy. D. — P., marnost, die Eitelkeit. V. — P., chvíle, odpočinutí, čas bez práce, kdy, pokdy. (Hrubý lid) tělesné p-sti neumí po- žívati к duchovní neprázdnosti; Abychom najviec v p-sti před smilstvem opatrní byli. Št. N. 127. Neměl jsem k tomu času a p-sti až posavad. Čr. Žádné p-sti neměli. V. Při p-sti býti. V. Od zaměstknání p. míti. Kom. P. k modlitbám míti. Har. P. míti město pro- |
jíti. V. — P., zahálka, der Miissiggang. P.
mdlí člověka. P. zdraví na odpor jest. Krab. P. matie jest hřiechóm a macecha ctnostem. Št. N. 127. Ctnější jest vzíti dar za své úsilí, nežli za prázdnosť Prázdnota, y, f. = prázdnosť, die Leere.
Ráj. P. Torricellova, Toricellische Leere (v tlakoměru). Šm. Prázdnoumný, bezrozumný, leer am Ver-
stande. L. Prazdnování, n., das Müssigsein. Ráj.,
Zř. těšín. Prazdnovati, praznovati, prázdným býti,
leer sein, eröffnet, unbesetzt sein. L. — P., zaháleti, müssig sein. L. Prázdnověd, a, m., der leere, unnütze
Kenntnisse hat. L. Prázdnovítr, větra, m., pudivítr, der
Windbeutel. L. Prázdný, prázný; prázden, dna, o,
z pra + zьdь = materia a příp. -ьnъ, tedy vlastně: den Stoff weg, heraus habend, látku vně mající; sr. lat. exsanguis, blutlos. Mkl. B. 50., 54., 147. — P., nic v sobě n. na sobě nema- jící, nic nezavírající, leer, eitel, wahn, ledig. P. sud, koule (dutá), Kom., ořech, klas (hlu- chý), D., zub, dům, hrnec, žaludek (lačný), odpověď (jalová), sklenice, sláma (bez zrna), Us., hrob, měšec, D., vejce, Sych., stůl, papír, kůň, stolice (učitelská, J. tr.), úřad, léno (ne- obsazené), pole (nezaseté), Jg., hlava; ne- bylo tam ani místečka prázdného. Us. Dch. S p-ným vozem jeti. Pč. 29. Vytratiti se prázdným dýmem, in eitel Dunst aufgehen. Dch. Zíraje prázdným pohledem na prázdnou postel. Sá. v Osv. Prasata jsou letos p-dna (lehká na váhu). Us. u Rychn. O p-dném žaludku pracovati. Us. Vk. Prázdný kostel jak by vymetl (je-li málo lidí při službách božích). Us. Sd. Jest tam p-né místo (úřední), žádej. Us. S prázdnou rukou odejíti (bez peněz). D. Nepřijde prázden, Ctib., s p-ma rukama. Šm. Přijdeš-li tam p-den, cos tam platen? Us. Vk. P-dných koroptví (jimž mladé zahynuly) jest letos mnoho. Us. u Rych- nova. Črk. Přišel s prázdným. Us. Do- stal čtyry prázdné (míry) a pátou vysy- panou (= nic). Jg., Kšá. Z prázdného se špatně pije. Vz Nuzný. Sych., Lb. Z prá- zdného dvakrát se napiti. Vz Marný. Č. Z p-dného dvakrát, z plného nic. Vz Korbel. Sk. Není prázdný— když se nají. Vz Hloupý. č., Zb. Prázdný jest horní zámek, není pána doma (o hloupém). Na Slov. P-ný pytel ne- stojí. Km. P-ná nádoba moc hluku nadělá. Sk. P-ná bečka hřmí. Km. Prázdný sud nejviac hučí. Mt. S. S prázdnými koňmi dále dojedeš. Mřk. — čeho (bez něčeho jsoucí, zbavený), leer, los, missend. Jg. To místo lidí prázdné jest. V. P. víry,bázně, V., útěchy, naděje, Dch., odplaty, Št. 37., manželstva. Št. N. 226. Buď prázden sta- rého černého kotla a varuj se šibala a lotra. Reš. Úcta ta jeví se, že citů pobožnosti prázna nebyla. Sš. J. 67. Jest p-den všeho hříchu. Št. Súdů světských ruka duchovní buď prázdna. Arch. I. 58. Všie viery k nim prázdni buďte. Dal. 122. P. cti, jmění, D., studu, Us,, rozumu. Sych. Zena muže prázdná (svobodná). Br. — Neprázdný čím, vz Ne- |
||
|
|||
Předchozí (906)  Strana:907  Další (908) |