1017


			Jednotné číslo.
			R o d
mužský,			ženský, strední.
N. milъ +	ji = milyi		mila +	ja = milaja milo +			je = miloje
G. mila +	jego = milaago		mily +	(je) ję = milyję mila +			jego = milaago
D. milu +	jemu = milujemu		milě +	jej = milěj milu +			jemu = milujemu
A. mіlъ +	ji = milyi		milą +	ją = miląją milo +			je = miloje
L. mile +	jеmь = milějеmь		milě +	jej = milěj milě +			jemъ = milějemъ
I. milъmъ + jimъ = milyіmь			miloją + (je) ją = miloją mіlъmь + jimъ = milyіmь.
			Množné číslo.
			R o d
mužský,			ženský, střední,.
N. mili + ji = milii			mily + ję = milyję mila + ja = milaja milъ + jich = milyich milъ + jich = milyich
G. milъ + jich = milyich
D. milom + jim = milyim			milam + jim = mylyim milom + jim = milyim
A. mily + je = milyje			mily + ję = milyję mila + ja = milaja
L. milěch + jich = milyich			milach + jich = milyich milěch + jich = milyich
I. mily + jimi = milyimi			milami + jimi = milyimi mily + jimi = milyimi.
Tabulka Blažkova (v jeho			Mluv. na str. 128.; lepší než t. Květova v 3. vydání
na str. 52.):
			Jednotné číslo.
			R o d
mužský,			ženský, střední,
N. V. sіlnъ +		ji	silna +		ja silno +			je
G. silna +		- jeho	silny +		jej silna +			jeho
D. silnu +		- jemu	silně +		jej silnu +			jemu
A. sіlnъ +		- ji	silnu +		ju silno +			je
L. silně +		- jem	silně +		jej silně +			jem
I. sіlnъ +		- jím	silnú +		jú	silnъ +		jim.
			Množné číslo.
			R o d
mužský,			ženský, střední,
N. V. silni +		ji	silny +		je silna +			ja
G. silnъ +		jich	silnъ +		jich	silnъ +		jich
D. sіlnъ +		jim	silnъ +		jim	silnъ +		jim
A. silny +		je	silny +		je	silna +		ja
L. sіlnъ +		jich	silnъ +		jich	silnъ +		jich
I. silnъ +		jimi .		silnъ +	jimi	silnъ		+ jimi.

Fr. Vymazal dodává v Km. 1880. str. 5., že zde nominalní (jmennou) deklinací ne-
určitého adjektiva nevystačíme, nýbrž že většina pádů sklonění složeného záleží z kmene
adjektiva a z pádu ukazovací náměstky ji.

Strany nynějšího skloňování jeho vz Nový
s dodatky. K těm připojujeme tyto : 1. Jména
přídavná, pak všecka jména rázu přídav-
ných připouštějí trojí rod a to tak, že mají
buď pro každý rod tvary zvláštní (jsou za-
končení trojího) aneb mají pro všecky tři
rody jeden tvar společný (jsou jednoho za-
končení.). Bž. 64. — 2. Přídavné jméno ukon-
čené v -ý, -á, -é skloňuje se u Čechů v pru-
ském Slezsku téměř jako v jazyku spisov-
ném: nový, neut. nové, genit. nového, dat.
novému, lok. a instr. novým. Rod žen. nová,
gt. a dat. nové, akk. novú, instr. novú n.
novúm. Pl. noví, vysocí, hezcí (nové, neutr.
nová), gt. a lok. nových, dat. novým, instr.
novýma. Dnešní skloňuje sa tam taktéž dle
Nový: dnešní, dnešňá, dnešňé, gt. dnešného
atd. Otcův, ova, ovo, tam též dle Nový:

otcového atd. Šb. — 3. V již. Čech. končí
se dativ a lok. sg. fem. na -ej, nikoliv gt.
jako v severních Čech.: proti velkej vodě, na
zelenej louce, ale; z velký vody. Kts. --
4. Adj. v -ý, -á, -é ukončená skloňují se na
západní Moravě takto : malé (člověk), malý
(hříbě), malyho, malymu, lok. malym, instr.
malém; pl. maly, maléch, malém, maly, ma-
léch, maléma; fem. v gt, dat. a lok. malej.
Šb. — 5. V obec. mluvě a příjmenech ad-
jektivních v dat. pl. -ejm m.: -ým: pudu
k Tichejm. Sm. — Určitá adjektiva v -í ukon-
čená skloňují se dle Dnešní vz toto а před-
cházející. — Pozn. Ve jm. přídavných od
infinitivu odvozených, kterýmiž označujeme,
k čemu, nač co jest, krátívá se dlouhá kme-
nová samohláska: psáti — psací, hnáti —
hnací, vykládati —. vykladací. Bž. 23. Vz