dnes je mu jíž toho humoru málo (sr. však
Dosť na čem a Míti na čem, 1032. b.); není ne-
dostatek na kámen vyprahlý m. kamene vy-
prahlého; letos sešlo se více na daních m.
daní; nemá nic pilnějšího na práci m. nemá
pilnější práce n. nemá o čem pilněji praco-
vati; najísti se na čem m. čeho. Ht. Brus. 281.
3. Na-, předložka neoddělitelná: 1. u časo-
slov. Přechodná časoslova s předložkou na-
složená a nepřechodná časoslova pohybování
(vz Pře-) řídí akkusativ. Naladiti basu, na-
malovati obraz, napsati list, natříti dvéře,
najíti cestu atd. Znamená a) okamžení, kterým
předmět vzhůru namísto, do místa n. s hůry na
místo, k místu, na něco se dává. Zk. Dle
Mkl. S. 216. má ten význam, který mu ja-
kožto předložce akkusativ a lokal řídící pří-
sluší. Naložili stany na mezky. Nasadila sle-
pici. (Směr na místo, v místo, auf.) — b)
Ukazuje, že se předmět činnosti časoslova
jednoduchého šíří, že vzrůstá. (Hromadění,
přispoření). Meč tvou krví napojím. Háj. Vz
Naplniti, Nastlati. Cf. Mkl. S. 2Í6 — c)'Uka-
zuje k určité mnohosti n. kolikosti. Nanesli
plné kádě vody. Jg. — Pozn. Táhne-li se
k neurčité mnohosti n. jakosti, klade se genit.
Nasekal ratolestí. Us. — Zk. Nakoupil statkův,
nachytal ptákův. Us. — Pozn. Tedy neřídí
všecka slovesa s na- složená genitivu. Má-li
se u těchto sloves předmět celý ve svém
dovršení jako výsledek děje označiti aneb
Není-li předmět dělitelný, klade se do nomi-
nativu neb akkusativu. Napadla rosička; Ne-
hašené vápno nasypali; Kytičku natrhala, Kr.
Nahrabala votýpečku Sš. Vz více v Mtc. 1871.
86., 1872. 5. 26. (Brt.) — d) U časoslov zvrať
ných znamená trvání činnosti, sytost, zbyt.
Najedl se, nalíbal se, naběhal se, Jg., nadivil
se, nažil se, naspal se, najezdil se. Mkl. S.
216. — e) Někdy značí pouhý začátek čin-
nosti: nakousnouti, nalomiti, napáliti, na-
kopnouti, Jg., nahryznouti, nakrojiti, napo-
věděti, natrhnouti. Mkl. S. 216. b). Vz
Tn. na začátku a na str. 197. — b) U jmen
podstatných dlouží se na- (ná-): nával,
náhoda, název, náběh, nadávek, nádoba, ná-
rod, návyk, náprstek, nábytek, ale: naděje
etc. D., Ml. Vz Naděje a Pk. Pravopis, 43.
Nákolník, náchlebník, nákolenek, nákolesník,
nákolník, nákončí, nákrajník, nánosek, ná-
pivek. Mkl. B. 406. — U časoslovných
jmen podstat, na- se nedlouzí: nakládání,
nalezení. Jg. — c) U jmen přídavnýeh a
příslovcí dlouží se na- (ná-): náchylný, ná-
chylně, nádenní, nábožný, nárožní. Vz Mkl.
B. 406. — Ne však, když adj. jsou z pří-
česťí tvořena: nachýlený, načerněný, načatý,
naběhlý. — d) U některých sloves dlouží se
na- vystavujíc symbolicky děj ve vyvinování
neobmezený: náviděti, nenáviděti, následo-
vati. Da. — Pozn. U subst. a adj. zmenšuje
často na-jejich pojem, vyráží menší, přibližný
stupeň vlastnosti, zdrobnělosí: nahořklý, ná-
černý, nápihavá tvář, násivý, náhnědý, na-
kyslý, názelený, náhluchý, náhluchosť, ná-
černosť atd. = drobet hořký, černý atd. Jg.,
T. Náčervený, nálysý, napilý; v nábčlavý
jest zdrobnělosť dvakrát označena. Mkl. B.
359. Vz Při, Za a Zk. Skl. 330. — Pozn. 2.
Na- při stupňování, vz Superlativ, Pozn. 2.

4. Na, ná, nať, pl. nate, náte = tu máš,
vezmi. Na jest adverbium, ve tvaru náte
připojila se k na přípona 2. os. pl. Mkl.
S. 156. Ná, vezmiž to jablko. Solf. Ná babo,
vezmi. St. skl. Nate a jděte. Us. Nať (na)
prsten muoj. Výb. II. 66 — O na s akkus.
vz Akkusativ, 20. a. ř. 24. shora.

Ná-, vz Na-.
Naarestovati se koho. Ros. — se s kým.
Šm. Oft, lang kerkern.

Nababiti, il, en, eni, babenim získati, als
Hebamme erwerben. — si čeho. Hezkého
jmění nababila, Jg. — se. Již jsem se dosť
nababila, Lange Hebamme sein. Res.

Nababrati se, viel, lange wühlen. —
v čem: v prachu, v mouce. Hý.

Nabadač, e, m., der Anstifter, Antreiber.
N. veslařův. V.

Nabádání, ponoukání, napomínání. Ča-
stým n-ním pohnut jsa. Háj. Z n. nějakého
kněze, zlých lidí to učinil. V. Das Antrei-
ben, die Anstiftung, Anreizung.

Nabádati, naváděti, popouzeti, ponoukati,
antreiben, anreizen, anstiften. — koho. Vlasta
nepřestávala dnem i nocí nabádati svých dru-
žiček. V. — koho k čemu: K shromažďování
pokladů. V. K práci n. D. — Kom., Lom.,
Ben. — koho proti komu čím. Ale mne
všemi obyčeji nabádajíce proti němu pokoj
[jste mi nedali. Har.

i Nabadurkati = namluviti, anplauschen.
Na Slov.

Nabájeti, el, en, ení, viel fabuliren. —
co. Co Mahomet nabájel, tomu Turci věří. L.

Nabákati, nabančiti, aufhetzen. Puch.

Nabaláchati, namluviti, schwatzen. Slov.

Nabalamutiti, il, cen, cení, namluviti,
anplauschen. — co komu. Us.

Nabančiti, il, en, ení, nabaňkovati, na-
tlouci hubu, sfackovati, das Maul derb ab-
bläuen; namluviti, bereden, aufhetzen. Jg. —
co komu: hubu, tvář. Ros., Us. — koho
čím. Podvodnými řečmi Kroesa nabaňko-
vali, (namluvili), aby válku začal. Cyr. —
koho k čemu. (namluviti). Us., Dch.

Nabarviti, il, en, ení, nabarvovati, fär-
ben, mit Farbe anstreichen. — co. Dnes ně-
kolik kusů nabarvil. Ros. On něco nabar-
vuje (počíná barviti). Ros. — se s čím.
Dosti jsem se s tím nabarvil. Ros.

Nabatoliti se, il, ení. Dosti se tam děti
nabatolily, genug lange haben sie gewatschelt,
gespielt. Us.

Nabávání, n. Slova tohoto není u Jg.,
jakož i slova základního nabávati. Jsouc
významu opětovacího vytvořeno z ba-ji báti,
jako távati od ta-ji táti, hrávati od hraji a p.
Kmen ba jest týž jako v rec. q>]-,4-í, v lat.
fari a odtud význam slovesa báji — báti =
mluviti, zvl. v mluvě dětské; další pak vý-
znam jest fabulari, ,uv&eve60-at,fabeln. Avšak
kontext, ve kterém jest substantivum nabá-
vání, žádá jiného významu, totiž zaklínati,
zažehnávati, lat. incantare, řec. іпшУиѵ, kte-
rýžto má sloveso strb.: bojati v Mkl. Lex.
Palaeosl. A všemi obyčeji hledají zdravie a
pomoci od těch ran; nemuož-li býti pro-
spěšno lékařstvím a kořením, ale žehnáním,
nabáváním, pověrami, kúzly hadači. Chč.
P. 174. a.