Nabaviti se, sich genug unterhalten. Us.

Nabažiti, il, en, ení, nasytiti, naplniti,
sättigen. — co. Bychom, snášejíce muky
statečně, nabažili mstivou jeho prchlivost'.
Ráj. — se čeho. Již jsem se nabažil těch
lahůdek. Ros. — co komu = někomu v ně-
čem po vůli býti. Rk.

Nábda, y, f., bedlivosť, péče, die Obsorge,
Obhut. V n-bě chovati. Sš. Zj. 363.

Nabdín, a, m., u Velvar. Ťk. III. 63., 83.

Nabědovati se, viel ausstehen. — s čím.
Dosti jsem se s tím dvorem nabědoval (na-
nuzoval). Ros. — N., stýskati si. Ten se
nabědoval. Jammern, klagen. Us.

Nábedří, n., die Schulterdecke der Pferde.
1547. Gl.

Nábedrní, n. = nábedrnice. Res., Žid.,
Ben.

Nábedrnice, pl., f., kalhoty, die Hose.
Káz. Lut.

Nábedrník, u, m., šat vlněný po kolena
s kapsami u rybářů ve východ, krajinách,
das Lendenkleid. Sš. J. 305.

Náběh, u, m., naběhnutí. Das Anlaufen,
der Anlauf. U hvozdu lovci a jezdci činili
n. Č. N. bodákem, der Anlauf mit dem Ba-
jonet. Čsk. Voda rostouc domy, skály, ovce
nese dolů v prudkém náběhu. Koll. Naše
knihovny vzaly dobrý n. šp. m. počátek.
Ht, Brus. 281.

Naběhati = sběhati, belaufen. Dosti toho
naběhal = sběhal. Ros. — se, zu viel, sich
satt, müde laufen. Ten se naběhal, nežli ho
našel. Us. — se s čím. Dosti se s tím na-
běhal. Ros. — se jak: do ustání, D., do
sytá, do unavení. Rk. Vz Naběhnouti.

Naběhliua, y, f., die Geschwulst, das
Anschwellen, die Aufgetriebenheit. N. krevní,
břicha, některého údu. Ja. N. --- naběhlá žíla,
die Krampfader. D.

Naběhlosť, i, f., die Geschwulst. N. kostní,
viček (opuchlosť). Ja. — N., přihodilosť, die
Zufälligkeit. List Boh. z Lob.

Naběhlý. N. úd, žláza, aufgelaufen, ge-
schwollen. Jg.

Naběhnouti, hnul a hl, utí, nabíhati;
vběhnouti, padnouti nač, anlaufen, anrennen,
anschiessen, loslaufen, anfallen; otéci, na-
dmouti se, aufschwellen, anschwellen, anlau-
fen ; běžením se unaviti, weit laufen müssen,
sich müde laufen. Jg. — abs. Otok naběhne
a splaskne. Kom. — čemu, komu. Nabíhají
mu nohy. žíly. D. Zle jsem si naběhl (zle
jsem pochodil). D. Vy jste tomu naběhl =
vy jste tomu dal, přišel na kloub. Us. Přer.
Kd. — komu na co. Sám mu na kord na-
běhl. Ros. N. na těžkosti (v ně upadnouti),
na záhubu (přijíti). V. — na koho čím.
Prošením, prosbami na někoho n., otázkami.
D., Kom., V., Har. — na koho oč. J. tr.

— komu oč. Nabíhá mi o šátek (jde mi
oň). Jg. — kam. Voda mu až do uší na-
bíhala. Hlas. — čeho kudy kam. Roztlu-
čeným oknem naběhlo zimy do pokoje. Ml.

— čím: barvami. Nz. Rybník vodou na-
běhl. — co z čeho. Z toho člověk nemoc
naběhne. Ms. 14. stol. — se, daleko, mnoho
běžeti, weit laufen müssen, sich müde lau-
fen. Jg. To jsem se naběhl, než jsem ho do-
stihl. Us. — (si) kde. Naběhneš si u něho

(zle pochodíš). D. A pod koží s krví na-
běhši. Kat. 2349. Žíla na krku mi naběhla.
Lk. Ten se u něho naběhá (o tvrdé službě).
Da.
Naběhnutí, n., das Anlaufen, Anrennen.

— N., oteklina, die Geschwulst. D. — Vz
Naběhnouti.

Náběl, i, f., běl, bělavosť, etwas Weisses.
Jád.

Nábělavosť, i, f., Weisslichkeit. Ros.

Nábělavý, vz Na- (3) — trochu bělavý,
weisslich. V.

Nabělelý = nábělavý. Har. N. barva.

Naběleti, el, ení, etwas weiss werden.

Jg-

Naběliti, il, еш. —co. Us. čeho: niti,
šňůrek (gt. part.) L. Genug weiss machen.

Náběra, y, f., řása, die Falte. Na Slov.
Plk.

Naběrací lžíce, Us., naberačka. Schöpf-.

— N., faltig. Tkadl.

Naběrač, e, m., čerpač, der Schöpfer;
der Schöpflöffel.

Naběračka, y, f., později: nabíračka =
která nabírá, die Schöpferin; lžíce naběrací,
der Schöpflöffel. D. N. na smetanu. Šm.

Naběradlo, a, n., das Schöpfgefäss. Rk.

Naběrák = nabírák.

Nabídka, y, f., die Aufforderung, die An-
stiftung; das Anbot, die Offerte. Dch.

Nabídnouti, dnul a dl, ut, uti; nabíditi;
nabízeti, 3. pl. -eji, -zej, el, en, ení, antrei-
ben, ermahnen. — koho. Nabídni ho, aby
se učil. Us. Nepij a nejez, leč tě žízeň a
hlad nabízí (nutí). Kom. — koho (se) čím
k čemu (proti komu. Nt). Tímto k do-
brému se nabídíš, když . . . Ms. Někoho
k boji n. (vybízeti). Jd. — se komu k čemu.
Us. — co komu: pomoc, Us., své služby,
výminky. Nt. — se komu zač: za vůdce,
za pomocníka k čemu. Nt. — se komu čím.
Rk. — se komu do čeho: do služby. Sych.
Vz Nabízeti.

Nabídnutí, j, n. N. k něčemu učiniti (na-
bídnouti se). Rd. N. k sňatku; n. přijati.
Nt. N. k prodeji. Der Anbot.

Nabíhání, na meč; n. údův (otékání), Us.,
mědi, das Anlaufen. Tech.

Nabíhati, vz Naběhnouti.

Nabíhavosť, i, f., die Zudringlichkeit. Jg.

Nabíhávý, zudringlich. Ráj.

Nabiják, u, m. N. u ručnice, rovný prut
dřevěný neb železný, jímž se náboj ke dnu
hlavně nabíjí, der Ladstock. Šp. N. na pa-
trony, der Patronensetzer. Čsk. N. na střely,
der Geschosssetzer (u artil.) Čsk. — N. u pe-
kařů (k rovnání hlíny v peci), das Herdeisen,
u košařů (k stloukání pletených prutů). Das
Klopfeisen.

Nabíjecí, Lad-. N. lopatka, rukáv. Bur.,
D., buben, die Ladtrommel. Čsk.

Nabíječ, e, m., der Lader.

Nabíječka, y, f., der Kugellöffel. Čsk. —-
N., die Laderin. — N., nástroj k nabíjení
tyček na vinici, chmelnici, der Schlägel. D.

Nabijedlo, a, n., das Ladzeug. Podložka
n-a, das Ladungskreuz. Čsk., Bur.

Nábijek, jku, m. -—. náboj. D.

Nabíjení, í, n., das Laden, Einschlagen.
N. kolův, tyček (natloukání), humna; zbraně.