Res., Jg. Prostora k n.; n. od ruky; n. volné,
Šp., komorou (zadem). Čsk.

Nabíjený, geladen, vz Nabíjeti. N. šel-
ma = šelma skrz na skrz. Us. Přer. Kd.

Nabíjeti, el, en, ení; nabiti, biji, bij, bije
(íc), il, it, ití = bíti v něco, natlouci, ein-,
hineinschlagen, bohren; často, mnoho bíti,
viel, oft prügeln, schlagen; nacpati, voll pfro-
pfen, stopfen; vtlačiti, einschlagen, einlassen;
viel tödten, schlachten; mnoho mluviti, na-
mluviti, viel reden. Jg. — abs. Jak nabije,
tak vystřelí. Vz Tlachal, Ztřeštěnosť. Č. Má
nabito. Vz Opilec. Lb. — co: hřebíky, ko-
líky, jitrnice, ručnici, sukno, pec, kolo, ná-
boj, palce (kolo palci opatřiti). Jg., Vyš. —
čeho (= mnoho něčeho). Nabil kolů, hře-
bíků, Jg., volů, prasat, peněz. Us. — čeho
kde: kolů okolo města. Us. — komu.
Hubu, hlavu někomu nabiti. Ros. Měšec si
nabil. L. N. komu uši (mnoho mluviti). Šm.

— jak: na ostro, na slepo, na prázdno, na
výpal (ručnici) nabiti. Šp. — co čím. Jelito
kroupami; Us., ručnici broky, kulkou, D.;
prachem n. Kom. N. kus 30 librami prachu.
Let. 401. Něco koly, hřebíky, Us., mlat hli-
nou, Reš., podlahu palicí. Kom. — co kam:
hlínu na špalek = k strouhání na špalek
klásti. Us. Dch. Broky do ručnice, Us., ná-
boj (palce) do kola nabíjeti, Vys., vajec do
svítku nabiti. — se koho. Já se ho dosť
nabiji, ale on přece neposlouchá. Us. — se
komu oč (= otírati se). Všichni se mu na-
bíjejí, ten o úřad, ten o pensi. L. — na
koho. Neuměl na ni nabit. Er. P. 397. —
Nabil kladivem hřebíků v chlévě nad a pod
žlabem se svým soudruhem, aby žlab upevnil.

Na bíle dni = na bílém dni. Bíle je lokal
neurčitého bíl n. běl (bílý), jako se říkalo
v černě lese. Vz Bílý.

Nabíliti, il, en, ení, weiss anstreichen. —
se čeho, se s čím, etwas lange, oft weis-
sen. Ros.

Nábílý, weisslich, bělavý. Vz Na-, 3. V.

Nabírací, vz Naběrací.

Nabírák, naběrák, u, m., u tkadlce, der
Fadenleiter. Rohn.

Nabíraný, eingeschöpft. N. voda. Voda
z potoka nabíraná. Us. — N., eingeschlagen,
gefaltet. N. perle, sukně, obojek (Kom.), čelo
hněvivé, věnec. Jg., Kom.

Nabírati; nabrati, naberu, bral, án, ání;
nabírávati, na se vzíti, naložiti, auf sich
nehmen, aufladen; dostatkem bráti, genüg-
lich nehmen, sammeln, zusammenbringen;
falten, in Falten legen. Jg. — abs. Řeka
nabírá (roste). Jg. Krejčí nabírá (činí ná-
běry, řásy, v obec. mluvě: dělá faldy). Kom.
Nabírá, hnedle spustí (chce plakati). Us., Ml.

— co. Nabral perly (všecky); nabírati perly,
oka u punčochy, vodu; nabral mnoho, ne-
uveze: nabral toho sílu; tkadlec přízi na-
bírá. Us. Kde si děvče tu krásu nabralo?
Zpěv. I. 73. Nabírati hubu = nadírati. Us.

— koho. Ti ho nabírali (smáli se mu, škád-
lili). Us. Ml. — Někoho si n., někoho zle n.,
einem zusetzen. Dch. — (se) na koho, na
co (kam). Tys na vůz málo nabral. Us. N.
koho na rohy. Er. P. 5. Na lžíci něco na-
bírati. Us. Kde bych se na tebe nabral? Us.

— kam (do čeho). Co se do tří prstu na-

brati může. Us. Vody do džbánu, do hrnce;
něčeho do kapes. Us. Do věder nabíraly.
Er. P. 178. Nabralo se mi vody do střevíců.
Us., Rk. — (se, komu) čeho nabrati:
vody (genit. dělivý), Rkk., vína. Br. Nabrav
kořisti odešel. V. Kde peněz naberu? Kde
trpělivosti se naberu? L. Kde se těch much
nabere? Ml. Kdes té smělosti nabrala? Er.
P. 481. Chlebův, aby měli na dlouhý čas,
nabrali. Háj. 4. — co nabírati, čeho na-
brati odkud. Vody ze studánky, z potoka,
polívky z mísy. Us. Nabrala mu vody z louže.
Er. P. 477. — čím. Nabrati vody džbánkem.
Us. Každý sobě džbánkem a jinému stříp-
kem (nabírá). Pk. Někoho pochlebováním
nabírati. Ml. — čeho kde. Měli mnoho zlata,
kteréhož byli v Syrii nabrali. Flav. — v co,
kam. Vlk, že velmi hltavě žéře, na tři dni
v břicho své nabéře. Rad. Zvíř. Nabiera vody
v kovaná vědra. Rkk. 60. Naberouce ve své
hrdlo lživě slov božích. Chč. 374. — komu.
Nabral si do košíčku jablek. Ml. — se.
Dosti se tam nabral. Us. Kobyla, kráva se
nabrala (je březí). Na Slov. — s inft. Na-
bral se jíti do lesa. Us. na Mor. Brt.

Nabířka, náběrka, y, f., der Schöpflöffel.
Berg.

Nabi-s, da, m., král spartský.

Nábitek, tku, m., náboj, die Ladung eines
Gewehres, der Schuss. Dáti malý n. veliký
n. do ručnice. Ros. — Nábitby, pl., m., pa-
lice u kováře. Der Schlägel. Us.

Nabiti, vz Nabíjeti.

Nabitý, geladen. N. střelba. V. Ručnice
je nabita. Us. Mám nabito. Us. V divadle
je dnes nabito, voll zum Brechen, Erdrücken.
Dch. — čím: jelito kroupami, Er. P. 32.,
ručnice broky n. Us. — jak. Ručnice na
slepo n. Dch. — čeho (zastr.). Nabita biechu
tato kola všady železných hřebóv. Kat. 2773.
— kde. Palce v kole n-té. Us.

Nábivka, y, f., die Ladung beim Spren-
gen eines Felsens. Rk.

Nabízeti. N. se s něčím lépe prý než: co,
Os., ale nemá žádných dokladův; ostatně vz
Nabídnouti.

Náblazní, pošetilý, der nicht recht bei
Sinnen ist, der Thor. V. Svědomí stranám
vydávati nemohou též čeleď domácí, nachleb-
ník, služebník hluchý, náblazní. Kol 61.

Nablázniti, il, ěn, ční, närrisch machen.
D., Jel.

Nábláznivý, ein wenig närrisch. Reš.

Nábledý, ein wenig blass, blond. D., Res.

Nableptati, nablebtati, viel schwätzen. —
čeho. Ten toho nableptal. Us. — se. Us.

Na blízku, in der Nähe. Deh. Vz Blízko.

Nablouditi se, il, zení, viel, sich müde
herumirren. Gnid. Dosť som sa nachodil,
tmavých nocí nabloudil. Zpěv. I. 197.

Nablúzniti, il, ění = mnoho žváti, viel
schwätzen, närrisch reden. Na Slov. Plk.

Nabob, a, m., indický náměstek; člověk
bohatý a nadutý. Rk.

Nabobněti, nabobtěti, nabopněti, nabot-
něti, nabobtněti; nabobtati, nabobnati, na-
bopnati, napotnati, nabobtnati, nabotnati;
nabobnívati, nabobtívati, nabotnívati, nabob-
nívati, nabotnávati, nabobtnávati, napotná-
vati; nabobňovati, nabobťovati, nabopňovati,