Předchozí (7)  Strana:8  Další (9) |
|
|||
8
|
|||
|
|||
nabotňovati, nabobtňovati = naběhnouti, na-
puchnouti, auf-, anschwellen, aufquellen. D. — komu. Břicho mu nabopnělo. Ros. —
čím. Hrách vodou nabobněl. Us. — Krok. — kdy. Hrozně po smrti nabotnal. Ros.
Jádra na podzim sazená nabobní přes zimu. Nabobtělý, angeschwollen, strotzend. —
čím: mlíkem, vodou. D. Nabobtěnina, y, f., nabotnalosť, die
Verquellung. Rostl. Nabočný, Seiten-. Veleš.
Nábod, u, m., nabodnutí, der Anstich. Jg.
Nabodení, n., das Anstechen, der Anstich.
N. svině oštěpem, der Saufang. D. Náboditý, langgespitzt. Rk.
Nabodnouti, dnul a dl, ut, utí; nabůsti,
nabodu, dl, den, dení, spiessen. — co čím: motýla špendlíkem, Us., svini oštěpem. D. — co na co: na nůž. Us. Jelen myslivce, psa, jelena na rohy nabodl. Sp. Vz. Bůsti. Nabodnutí, n. = nabodení.
Nabodnutý, angespiesst. Jg.
Náboj, e, m., nábojec, jce, m. N., ná
bitek, rána (do ručnice), patrona, die Pa- trone. N. na prázdno, prázdný (pouhý prach); ostrý, naplněný (prach s kulkou nebo s broky), die Ladung; háček na n.; válec na náboj; n. patronovy; lože náboje. Šp. N. nasadni, die Aufsatzpatrone. Čsk. Náboj v-zbraň! La-det! Čsk. — N., návoj, nabité palce v kole patečním, der Eingriff des Kammerrades in das Getriebe. Jg. Nový n. nové palce; N. sekati, dávati, nabiti, namrsknouti; do náboje dáti, vstrčiti, kobilici hnáti. Z náboje vystrčiti; % náboje mlýn hnáti. Mlýn jde v náboji mělce (když palce kola patečního méně do cev padají), hluboce (naopak), do- bře, volně, tiše, nepokojně. Vys. Vstrč pod- horní do náboje; vystrč z náboje. Us. — Jí., pista u kola, die Nabe. Us. — N., nástroj k strouhání šindele. Us. Nábojka, y, f., čásť pluhu, kde špice vra-
ženy jsou tlustším koncem, die Nabe. Us. Plaňan. NáBojní, náBojový, k náboji (do ručnice)
se vztahující, Patronen-. N. komora, prostor, válec. Šp. — N., Naben-. Nábojnice, e, f., sumka, die Patronen-
tasche. Čsk. Nábojový, Patronen-, Naben-. Us.
Naboniti se (čeho), vz Boniti.
Nabopnalý, angeschwellt. N. hrách. Us.
Nabopnati, vz Nabobněti.
Nabouchati komu (vybiti). Us. — se
čeho n. čím = nacpati se příliš jídlem, sich anstopfen. Us. Naboukati se, vz Boukati se.
Náboženský, Religions-. N. rozpravy,
matice, Jg., vyznání, dějiny, válka, Nz., služba, nadací, spolek, mínění, strana, odštěpek, sekta, správce, obřad, J. tr., bratrstvo, edikt, fond, svoboda, S. N., záležitosti, obyčeje, obřady. Náboženství, í, n., nábožnost, pobožnost,
die Andacht, Gottesfurcht, Frömmigkeit. Dal. 8 ním jiných třicet pokřtěno s velikým na- boženstvím. Háj. Vidúc jich n. z nich sobě biskupy volichu. Pass. 988. Vešli do chrámu s velikú pokorú i s náboženstvím. Troj. 9. 3. — N., služba, pocta boží, der Gottesdienst,
|
die Kirchenandacht. Jg. Lid se schází k n.
L., Flav. — N., vyznání, víra, die Religion, der Glaube. Jg. N. katolické, pod obojí, židovské, pohanské, Jg., křesťanské, maho- medské, přirozené n. rozumové, nadpřirozené n. zjevené n. historické n. stanovené n. po- sitivní. — Pře o n.; nenávisť z n.; válka pro n.; horlivosť, svoboda v n.; důchod, základ, rouhač, posměváček n-ství. Jg. Roz- dílnost' n.; dějiny, dějepis n-ství; válka o n. Nz. Svoboda v provozování n-ství; vyzna- vač, rušeni, provozováni n.; vyučováni n. ; roztržka, nátisk v n. J. tr. Jakého jste n-ství ? N. své provozovati, k n. se hlásiti. Berg. N. a svědomí, vz Rb. str. 268. Jak dle strčes. práva výstupky proti n. (rouhači, svatokrádci atd.) trestány byly, vz Rb. 231.—232. Vz o n. více v S. N., KP. I. 76. — N., místy domácí nábytek. Marek. Nábožka, y, f., bohomyslnosť. Na Slov.
Bern. Nábožně a vroucně se modliti, fromm,
andächtig. Kom. N. pohnutý. N. komu slou- žiti. Dal. Nábožnice, e, f., nábožná žena, andäch-
tiges Weib ; modlitebnice, Bethaus, n. Nábožník, a, m., nábožný člověk, ein an-
dächtiger Mensch, Kom., Br.; mnich, Mönch, m. Eus., Smrž. Nábožnosť, i, f., die Frömmigkeit. Jg.
Vz S. N. Nábožnůstka, y, f., die Andächtelei,
Frömmelei, Bigoterie. Nábožnůstkář,e, m., Andächtler, Frömm-
ler, m. Nábožný, fromm, andächtig, gottesfürch-
tig. Jg. N. modlitba, cit, Jg., obyčej. Nz. — jak: na oko n. D. — ke komu: k Bohu, k některému svatému n. L. — N., laskavý, dobročinný, mild. N. nadání, odkaz. Jg. Nábradek, dku, m., der Kinnbart. Rk.
Náhradník, u, m., pokryvka brady.
Nabrakovati, viel ausscheiden. Ros.
Nabrání vody z potoka. Jg. Das Nehmen,
Schöpfen. Nabrániti se, il, ění, se čeho, viel, lange
vertheidigen. Nabránu jsem se jich. Jg. Dosť se města nabránu. Jg. — se komu, čemu, genug, lange abwehren. Nabránili jste se dosti těm neřádům. Jg. — Sych. Nabraný, genommen, eingeschöpft. Voda
konvicí ze studánky n. Us. Nabrati, vz Nabírati.
Nabrázditi, il, děn, ění, brazdami napl-
niti, befurchen. Jg. Nábrazdník, u, m., klín u pluhu, der
Keil. Plaňan. Nábřesklý, nákyslý, säuerlich. N. víno,
ovoce, pivo, mléko. Us. Nábřeží, í, n., der Quai, das Ufer. Podlé
n. se pustiti. Hlas. V Praze na (po) n. se procházeti, na n. jíti. — Nábřežní, Ufer-, Quai-. N. pták. Jel. Nábřežník, a, m., der Quaimeister. Rk.
Nabřidnouti, dnul a dl, utí, fett werden.
— čím. Ty šišky máslem nabřidly, haben viel Butter angezogen. Ros. Nabřinčeti, el, ení; nabřinkati, nabřink-
nouti, genug, viel klimpern. — na čem. |
||
|
|||
Předchozí (7)  Strana:8  Další (9) |