nabotňovati, nabobtňovati = naběhnouti, na-
puchnouti, auf-, anschwellen, aufquellen. D.

— komu. Břicho mu nabopnělo. Ros. —
čím. Hrách vodou nabobněl. Us. — Krok.

— kdy. Hrozně po smrti nabotnal. Ros.
Jádra na podzim sazená nabobní přes zimu.

Nabobtělý, angeschwollen, strotzend. —
čím: mlíkem, vodou. D.

Nabobtěnina, y, f., nabotnalosť, die
Verquellung. Rostl.

Nabočný, Seiten-. Veleš.

Nábod, u, m., nabodnutí, der Anstich. Jg.

Nabodení, n., das Anstechen, der Anstich.
N. svině oštěpem, der Saufang. D.

Náboditý, langgespitzt. Rk.

Nabodnouti, dnul a dl, ut, utí; nabůsti,
nabodu, dl, den, dení, spiessen. — co čím:
motýla špendlíkem, Us., svini oštěpem. D. —
co na co: na nůž. Us. Jelen myslivce, psa,
jelena na rohy nabodl. Sp. Vz. Bůsti.

Nabodnutí, n. = nabodení.

Nabodnutý, angespiesst. Jg.

Náboj, e, m., nábojec, jce, m. N., ná
bitek, rána (do ručnice), patrona, die Pa-
trone. N. na prázdno, prázdný (pouhý prach);
ostrý, naplněný (prach s kulkou nebo s broky),
die Ladung; háček na n.; válec na náboj;
n. patronovy; lože náboje. Šp. N. nasadni,
die Aufsatzpatrone. Čsk. Náboj v-zbraň!
La-det! Čsk. — N., návoj, nabité palce v kole
patečním, der Eingriff des Kammerrades in
das Getriebe. Jg. Nový n. nové palce;
N. sekati, dávati, nabiti, namrsknouti; do
náboje dáti, vstrčiti, kobilici hnáti. Z náboje
vystrčiti; % náboje mlýn hnáti. Mlýn jde
v náboji mělce (když palce kola patečního
méně do cev padají), hluboce (naopak), do-
bře, volně, tiše, nepokojně. Vys. Vstrč pod-
horní do náboje; vystrč z náboje. Us. —
Jí., pista u kola, die Nabe. Us. — N., nástroj
k strouhání šindele. Us.

Nábojka, y, f., čásť pluhu, kde špice vra-
ženy jsou tlustším koncem, die Nabe. Us.
Plaňan.

NáBojní, náBojový, k náboji (do ručnice)
se vztahující, Patronen-. N. komora, prostor,
válec. Šp. — N., Naben-.

Nábojnice, e, f., sumka, die Patronen-
tasche. Čsk.

Nábojový, Patronen-, Naben-. Us.

Naboniti se (čeho), vz Boniti.

Nabopnalý, angeschwellt. N. hrách. Us.

Nabopnati, vz Nabobněti.

Nabouchati komu (vybiti). Us. — se
čeho n. čím = nacpati se příliš jídlem, sich
anstopfen. Us.

Naboukati se, vz Boukati se.

Náboženský, Religions-. N. rozpravy,
matice, Jg., vyznání, dějiny, válka, Nz., služba,
nadací, spolek, mínění, strana, odštěpek,
sekta, správce, obřad, J. tr., bratrstvo, edikt,
fond, svoboda, S. N., záležitosti, obyčeje,
obřady.

Náboženství, í, n., nábožnost, pobožnost,
die Andacht, Gottesfurcht, Frömmigkeit. Dal.
8 ním jiných třicet pokřtěno s velikým na-
boženstvím. Háj. Vidúc jich n. z nich sobě
biskupy volichu. Pass. 988. Vešli do chrámu
s velikú pokorú i s náboženstvím. Troj. 9. 3.

— N., služba, pocta boží, der Gottesdienst,

die Kirchenandacht. Jg. Lid se schází k n.
L., Flav. — N., vyznání, víra, die Religion,
der Glaube. Jg. N. katolické, pod obojí,
židovské, pohanské, Jg., křesťanské, maho-
medské, přirozené n. rozumové, nadpřirozené
n. zjevené n. historické n. stanovené n. po-
sitivní. — Pře o n.; nenávisť z n.; válka
pro n.; horlivosť, svoboda v n.; důchod,
základ, rouhač, posměváček n-ství. Jg. Roz-
dílnost' n.; dějiny, dějepis n-ství; válka o n.
Nz. Svoboda v provozování n-ství; vyzna-
vač, rušeni, provozováni n.; vyučováni n. ;
roztržka, nátisk v n. J. tr. Jakého jste n-ství ?
N. své provozovati, k n. se hlásiti. Berg. N.
a svědomí, vz Rb. str. 268. Jak dle strčes.
práva výstupky proti n. (rouhači, svatokrádci
atd.) trestány byly, vz Rb. 231.—232. Vz
o n. více v S. N., KP. I. 76. — N., místy
domácí nábytek. Marek.

Nábožka, y, f., bohomyslnosť. Na Slov.
Bern.

Nábožně a vroucně se modliti, fromm,
andächtig. Kom. N. pohnutý. N. komu slou-
žiti. Dal.

Nábožnice, e, f., nábožná žena, andäch-
tiges Weib ; modlitebnice, Bethaus, n.

Nábožník, a, m., nábožný člověk, ein an-
dächtiger Mensch, Kom., Br.; mnich, Mönch,
m. Eus., Smrž.

Nábožnosť, i, f., die Frömmigkeit. Jg.
Vz S. N.

Nábožnůstka, y, f., die Andächtelei,
Frömmelei, Bigoterie.

Nábožnůstkář,e, m., Andächtler, Frömm-
ler, m.

Nábožný, fromm, andächtig, gottesfürch-
tig. Jg. N. modlitba, cit, Jg., obyčej. Nz. —
jak: na oko n. D. — ke komu: k Bohu,
k některému svatému n. L. — N., laskavý,
dobročinný, mild. N. nadání, odkaz. Jg.

Nábradek, dku, m., der Kinnbart. Rk.

Náhradník, u, m., pokryvka brady.

Nabrakovati, viel ausscheiden. Ros.

Nabrání vody z potoka. Jg. Das Nehmen,
Schöpfen.

Nabrániti se, il, ění, se čeho, viel, lange
vertheidigen. Nabránu jsem se jich. Jg. Dosť
se města nabránu. Jg. — se komu, čemu,
genug, lange abwehren. Nabránili jste se
dosti těm neřádům. Jg. — Sych.

Nabraný, genommen, eingeschöpft. Voda
konvicí ze studánky n. Us.

Nabrati, vz Nabírati.

Nabrázditi, il, děn, ění, brazdami napl-
niti, befurchen. Jg.

Nábrazdník, u, m., klín u pluhu, der
Keil. Plaňan.

Nábřesklý, nákyslý, säuerlich. N. víno,
ovoce, pivo, mléko. Us.

Nábřeží, í, n., der Quai, das Ufer. Podlé
n. se pustiti. Hlas. V Praze na (po) n. se
procházeti, na n. jíti. — Nábřežní, Ufer-,
Quai-. N. pták. Jel.

Nábřežník, a, m., der Quaimeister. Rk.

Nabřidnouti, dnul a dl, utí, fett werden.
— čím. Ty šišky máslem nabřidly, haben
viel Butter angezogen. Ros.

Nabřinčeti, el, ení; nabřinkati, nabřink-
nouti, genug, viel klimpern. — na čem.