Dosti toho na té citaře nabřinkal. Ros. —
se. Ten se za den něco nabřinká. Us.

Nábřišek, šku, m., Bauchtuch, n., V.; die
Bauchgurte der Pferde. D.

Nábřišní, Bauch-.

Nábřišník, u, in., nábřišek.

Nabrknouti, kl, uti. — koho = obelhati,
ošiditi, betrügen, prellen. N. děvče = zmr-
hati. Us. Da.

Nabroditi se, il, dění a zeni, lange, viel
waten. Jg.

Nabrojiti, il, en, eni, stiften. — co kde.
Dosti zlého ve světě nabrojil. D. — se proti
komu jak. Dosť se proti nám nabrojil ústně
i perem, hetzen.

Nabrousiti, il, šen, šení, schleifen, schär-
fen.— co: nůž. V. — co čím: nůž ocelem,
brusem. — co kde: nůž na brousku. Us. —
si na koho co : hubu, jazyk —. vyhubovati
někoho. — komu: koni (na ostro okovati).

— se čeho. To jsem se toho nože nabrousil
(dlouho). Us. Ti se těch slovíček nabrousili,
až je přebrousili. Us. Da.

Nabroušený, vz Nabrousiti. Ta má na-
broušenou (hubu), die hat eine scharfe Zunge.
Us. Da.

Nábruuatný, trochu brunátný. Gern.

Nabryndati (viel) pantschen. — Vody do
vína n. Rk.

Nábrzlý. N. mléko = kyseleti počínající.
Na Slov. Vz Nabřesklý.

Nabubati se čeho = nabumbati se. Až
já se pivíčka nabubám. Er. P. 257.

Nabublati, viel murren. Dosti toho, se
nabublal. Ros.

Nabubnovati, genug trommeln. Dosti
toho n. se nabubnoval. Ros.

Nabubřelý, geschwollen. Us. N. dobytek.
Us. Da.

Nabubřeti, el, ení, aufschwellen. — čím.
Houba nabubří vodou. Us. Jg.

Nabubřiti, il, en, ení, schwellen machen.

— se čím. Srdce jeho jedem závisti se na-
bubřilo. Nej.

Nabučeti, el, ení, viel brüllen. Dosti toho
n. se nabučel. Ros. Kráva se nabučela po
teleti. Us. Da.

Nabuditi se, il, zení, lange wecken. —
koho (gt). Dosti jsem se jich nabudil, než
jsem koho zbudil. Ros.

Nabudovati, sich anschaffen, sammeln. —
co: len (nashromážditi). Jg., Rk. Co u nás
slouží, nabudoval si již mnoho, jako : prádlo,
šaty (zjednal, koupil si). Mor. Hý. — N.,
nastavěti, viel bauen. Na Slov.

Nabuchcovati komu co: záda (nabou-
chati, vollpuffen. Jg. — se koho (Nabiti).
Ros.

Nabukati se, viel küben, summen. Dosti
se ten bukač nabukal. Ros.

Nabukati se = naboukati se.

Nabulikovati, anplauschen. — komu
čeho. Ten mu toho nabulikoval. Us.

Nabumbati se. Nabumbej se synáčku.
Us. Sich satt trinken. — se čeho jak: piva
do sytosti. Us.

Nabunělý, baňatý, plutzig. N. sklenice.
Mus.

Nabušiti, il, ení, viel pochen. — se čeho.
Dosti se toho kovářové nabušili. Us.

Nabylý, kdo nabyl, der erlangt hat. —
N., nabytý, erlangt, erreicht. Th.

Nábyt, u, m. —- nábytek.

Nábytečný, nábytku se týkající. Mobilien-.

Nábytek, tku, m., nabytí. Lahký nábytek,
lahký pozbytek. Mt. S. — N., nabyté jmění,
statek, der Erwerb, das Hab und Cut, Eigen-
thum. Synonyma: movitý, letný statek, svršky.
Jg. N. jest zlato, stříbro, drahé kamení, doby-
tek, koně a to všecko, což hnáti anebo vézti
anebo nésti můž. Ms. pr. pr. Peněz hotových n.
neznamenal, poněvadž se vždy zvlášť uvádějí.
Kn. dr. 135. Ovčák příchovek svůj (svůj
vlastní n.) obzvláštním cejchem znamenaný
má. Kom. Komory svršky (nábytky) napl-
něné. Kom. Nábytky: Jménem nábytkov
jiného se nic nerozumí než všecka hovada,
která ve dvore, jako: koni, krávy, ovce,
svině, husy, kačice, slepice, anebo jiná hovada,
která v rybníciech, řekách a haltéřiech, jako :
kapři, štiky a jiné ryby jsou. A mohu proto
sluti nábytci, že od nich člověk statku na-
bývá, Vš. 56G. N. bravov. Bibl. N. horní či
svrchu (na zemi), dolní či sespod (pod zemí,
ve sklepě jsoucí). Gl. 164. Vz Kn. dr. 135.,
Svrchky. — N., zvláště domovní hospodářství,
nářadí, das Gerätlie, Hausgeräthe.V. Jménem
svrchků rozumí se všecko, což jest v domě,
ve dvoře nebo na poli, s příčinu ruky a práce
lidské připraveno kromě dna a gruntov (tedy
veškeré movité jmění); což tedy s dna nebo
s gruntu bez zkázy stavení sňato býti může a
proto svrchek slove, že na dně jest a svvchku.
Ale jménem nábytkov atd., vz nahoře. Vz
více v Gl. 163. — N., nyní obyč. jen do-
mácí nářadí: jarmary, prádelníky, stolice,
židlice, stoly, divany atd. Us. Die Einrichtug.
Co k zařízení domu n. k vedení hospodářství
slouží, slove nářadí. Rozeznává-li se nábytek
od nářadí, znamená nábytek takové věci
v pokoji, které k většímu pohodlí slouží:
Hudební nástroje, stoly, sesle, postele, zr-
cadla, obrazy, šatníky atd. Nádobí kuchyň-
ské a stolní je nářadí a ne nábytek. Ale
obojí nářadí i nábytek a vůbec celé movité
jmění (kromě peněz) sloulo u starých svrchky
či svršky. Škl. N. čalouněný, tapezirte Mö-
beln; n. čistý jako sklo. Dch. N. ze dřeva
ohýbaného. Vz Prm. III. č. 16. — N. = nad-
bytek, Uiberschuss, m. N-tkem zůstalo hořčice
přes žejdlík. Sych. — N., obkladek. N. koni
dáti. Us. — Vz Náčiní, Nářadí.

Nabytel, e, m., der Erwerb, das Hab und
Gut. Berl. král. 96. — N., der Erwerber. Us.

Nabytelný, erwerbbar. Us.

Nabyti, nabudu n. nabydu (nabudu z kmene
bu obyčejnější fut.; nabydu z kmene by. Vz
u se střídá s y. Ht. Dle Brs. 16. lépe : na-
budu, dobudu od kmene bud v bud-u)., nabuď,
nabuda (ouc), byl, byt, ytí; nabývati. Vz
Dobyti. — N. = dostati, svým činiti, sich zu
erwerben suchen, erlangen, erwerben, erhal-
ten, erringen. Jg. — abs. Jak nabyl, tak pozbyl.
Vz Jmění. Lb. Lehce nabyl, lehce pozbyl.
Co se lehce nabude, snadno se to odbude,
Č. Jak nabyto, tak pozbyto. D. Což zle bývá
nabyto, to mnohem hůře bývá odbyto. V.
Nabyl Stejskal, pozbyl Vejskal. D. Dítě ne-
řádně nabyté (mimo manželství). Pr. — čeho :
síly, milosti, mysli, stříbra, statků, rozumu,