učení, V., srdce, Háj., D., platnosti, určitější
tvárnosti. Dch. Chceš-li cti nabyti, nesmíš
na jednom miste žíti. Č. 228. N. právní moci,
Gesetzeskraft erlangen. Us. N. zisku, D.,
zdraví, Kram., radosti, cti, hanby, zboží, Plk.,
vlády (vládu obdržeti, Rs.), vítězství (obdr-
žeti), času. — co: Nechá toho, což nabyl,
Ben. V., ale jinak: čeho a ne: co. Nabyl
jakési zběhlosti, ne: jakousi zběhlosť. Km.
Vz Nabyti čeho. Zájmena rodu středního
kladou se výjimkou často do akkusativu m.
do genitivu, vz ku př. žádati co m. čeho,
Zájmeno. — čeho z čeho. Ze čtení slov
nabude. Dal. Z knihy naučení n. V. Z řípy
cukru. Us. Z vlastního zkušení opatrnosti n.
V. — čeho čím. Dodávkami k vojsku nabyl
značného jmění. Ml. N. přesvědčení svědky. —
čeho čemu. N. potěšení svědomí svému.
Štelc. — čeho o čem. Známosti, vědomosti
o něčem n., Kram., Berg., lepšího světla, J.
tr., jasnosti o něčem. Dch. — čeho po čem.
Síly po víně n. Har. II. 71. — čeho kde:
v domě větší světlosti. J. tr. — se. N. se
kde = dlouho býti, lange bleiben, verweilen.
Jg. Nabyl jsem se tam dosti. Us. To se málo
doma nabyli. Us. Přer. Kd. Však se toho
blata nabylo dosť. Us. Přer. Kd. — se kde.
Dosti jsem se ve Varšavě nabýval. L. — Vz
Nabytý, Nabyly.

Nabytí, í, n. N. zdraví. V., zboží, božské
milosti, Jg, věci; výkaz o nabytí, der Aus-
weis des Bezuges. Trest. zák. Das Erlangen,
Erwerben.

Nábytkový. N. zboží, odúmrť. Us. pr.
Mobilien-, Fahrniss-, Geräth-.

Nábytný, čehož nabyti možno, erwerblich.
N. chléb. Novot. —N., k nabytí sloužící. Právo
nábytné. Pr. hora. Erwerb-, Erwerbung.

Nabytosť, i, f., die Errungenschaft. Rk.

Nabytý, erlangt, erworben. N. dar, Br.,
statek, Ros., jmění. D. Nespravedlivě naby-
tého statku neužive třetí dědic. V. Bohactví
zle nabyté zle bude odbyté. Kom. Zboží,
statek zle nabytý, bývá ještě hůř odbytý.
Lom. Vz Nabyti.

Nabývací, Erwerbs-. Rk. N. listina, Er-
werbungsurkunde. Vz S. N.

Nabyvač, e, m. = nabyvatel. Us.

Nabývání, n., das Erwerben. O n. statku
se starati. V.

Nabyvatel, e, m., der Erwerber. Trest,
zák.

Nabývati, vz Nabyti.

Nábývek, vku, m., co nabyto, výtěžek,
zisk, das Erworbene, die Losung, der Ge-
winn, Besitz. Sš. IL 8tí.

Nabzdíti, il, ěn, ění, mnoho bzdíti, viel
feisten. Dosti toho, se nabzdil. Ros.

Nác, vz Nácek.

Nacachati se, viel laufen, bes. im Kothe.

Nacáknouti se, sich einen Rausch antrin-
ken. Us. Dch. Ten je nacáknutý. Us. Da.

Načapati se v čem. Dosti se v tom blátě
načapal. Ros. Viel zappeln, trampeln. Ros.

Nacapartovati se, lange um etwas hadern.
Nacapartovali se dosť o to. Us.

Nace, e, f., z lat., vz Nation.

Nacediti, il, zen, zení, voll seigen. — co,
čeho. Plnou mísu krve nacedil. Ten
toho mléka nacedil. Us.

Nacejchovati, bezeichnen. Vz Cejchovati.
Nácek, cka, m., Nác, e, Nácíček, čka,

Ignac, Ignatius. — N., cku, m., v obec. ml.
žaludek. Ten si nacpal nácek (nácka). Der
hat sich angepumst. Us. Dch. Má už naby-
tého nácka. Mor. Hý.

Nacelovati se, nalíbati se, sich satt küs-
sen. L.

Nacepovati, cepem namlátiti, autdreschen.

— co. Nacepovali dnes tři korce. Us. — se
s kým = dlouho jej cepovati, cvičiti, Je-
manden lange hobeln. Ros.

Nácestí, n. = nácestné.

Nácestný, Weg-. Nácestné, ého, n., ná-
cestná, é, f., das Reisegeld, -vorrath, m. Ros.

Nacicati se = nacucati se. Tak sa nacical
ako teľa (opil se). Mt. S. Sich voll saugen.

Nacíditi se, il, zení, viel, lange säubern. —
se s čím. Ros.

Nacikáněti se, dlouho cikáněti. Mor. Hý.

— N. = cikáněním nabyti, auf betrügerische
Weise erwerben. Ten toho nacikáněl. Mor.
Hý.

Nacikanovati se, zigeunern. Jg.

Nacíliti, il, en, ení, zielen. Mám tam na-
cíleno. Us.

Nacivěti se, věl, ění, lange warten. —
se na koho. Dlouho jsem se naň nacivěl
(načekal).

Naclopati sě, zastr. = nalokati se. Jir.

Nacouhati se čeho = hodně se najísti.
Na Mor. Brt.

Nacpaný. N. vole, pytel. Jg. — čím. Ko-
mory svršky nacpané. Vz Nábytek. Kom.
Angefüllt, vollgestopft.

Nacpati, nacpu a nacpám; nacpávati: na-
pěchovati, naplniti, nandati, anfüllen, ein-
stopfen, vollpfropfen, vollstopfen. — abs.
Jak by nacpal. Us. Dnes je v divadle na-
cpáno. Vz Nabitý. Dch. — co komu. N. si
břicho, pandero, žaludek. D. Vole n. Kom.
Někomu krk n. = naplniti ho jídlem. Jg. —
co čím. Podušku peřím n. D. Těšínskými
jablky měšec nacpává. Prov. Jg., C. — se
čím ; jídlem, pitím, buchtami. Us. — čeho.
Nacpal tam papíru (i. e. mnoho). Jg. Nacpal
se svým bratrem před námi vlny z pytle
do sudu atd.

Nacrčeti, el, ení, crkem natéci, einfliessen,
einsintern. Ros.

Nacrkati, crkaje nazpívati se, zirken,
sipken. Ros. — čeho. Ten pták toho dnes
nacrkal. Us. — se. Us. — N., crkem naliti,
eintröpfeln. — co. Žes to přece nacrkal. Ros.

-náct staženo z na deset, na dst, nact
(ds = c), náhradou se a dlouží: náct. Dva-
náct z dva na deset; jedenáct z jeden na
deset. Vz Gb. Hl. 132.

Náctekrát, mnohokrát, mehrmal. Bech.

Nacucati, nacecati, nacicati, nacu-
clati, naciclati se, sich voll saugen. —
se čeho. Us.

Nacuchati čeho čím, viel wirren. Nacu-
chali tím noclehem plnou světnici slámy. Ros.

Nacumlati, zulpen, saugen. — se čeho.
Ten se svého prstu nacumlal, když byl malý.

Nacupati, nadupati, stampfen, trampeln.

— čeho. Ten toho nacupal. — se s kým,
se koho. Dosti se ho n. se s ním nacupal
(natloukl). Ros.