Načinek, nku, m., skrojek chleba, der
Schärzel. Us. u J. Hradce. — N., der Um-
schlag. Rk.

Náčiuek, nku, n., nástroj řemeslnický,
kuchyňský, domácí, das Werkzeug. Vz Ná-
činí. Ros. — N., obkladek. N. studený, stí-
ravý, kořenný. Ja., Ras. Der Umschlag.

Náčiní, í, n. (na Slov. náčení), náči-
níčko, nádobí jakékoliv, das Geschirr, Ge-
riithe, Hausgeräthe. Jg. N. stolní, jídelní,
(Essbestek), D., kuchyňské, Kom., hospodář-
ské, Us., domovní. Kor. Kuchyňské: nůž, vi-
dlička, sekera, sekáček, pohrabáč, kleště, lo-
patka, sběračka, pěnovačka,cedník, schránka,
struhadlo, pánev, kotel, kamnovec, tácek,
necky, vana, škopek, kbel, káď, sud, stou-
(dev, putna, dřez či střez, kopist', díže, va-
řečka, vál, válek, máselnice, pražidlo, kra-
jedlo, kruhadlo, třínožka, mlýnek na kávu,
vážky, 8. a Ž., kartáčky, slánka, kverlo-
vačka, smetáček, samovar, řešátko, metla
na sníh, loupadlo, plechy a. formičky, palice
na tlučení masa, mašlovadlo, rohatinky, hr-
nečky, pukličky, pekáče, rožeň, dčbán, mož-
díř s paličkou, bubínek na cukr a na kávu,
prkénka, trychtýř, žehlička atd. Us X. k osvět-
lování a topení. Prm. N., domácí nábytek.
V. N., co k vozu, ke koním a vůbec k hospo-
dářství náleží. Us. — N. psací, rýsovací n.
rýsovni, zobrazovací (Auftrageapparat). Nz.

— N. slzné (záněť náčiní slzného, Thränen-
wege). — Vz Nářadí, Nábytek.

Načiniti, il, ěn, éní, thun, viel machen. —
(komu) čeho. Dosti zlého načinil (natropil).
Rod. N. sobě modl (vz Modla). Bibl. N. si
bůžkův. T. — čeho kde. Po vší vlasti ko-
stelů načinil. Pass. — se s čím: mnoho práce
s tím míti. Us.

Načírati (zastr. začřeti, načri, el, en ení)
— čerpati, nabírati, schöpfen. Voda načíraná.
Sš. Sk. 105. — čeho čím odkud komu:
vody dčbánem ze studnice velbloudům. Baiz.

— Pass., Výb. I.

Naěisko, a, n., růže, der Rothlauf; ná-
kaza, die Epidemie. Plk.

Načisť, i, f., zastr., das Zuzahlen auf ge-
münztes Geld. Jg., Rk.

Načísti, načtu, čti, čta (ouc), četl, čten ;
načítati, načítávati, viel aufzählen, viel lesen,
sich müde lesen. Ne vytčení té záplaty, ale
sjednání a stržení dokonává kupování, ačkoli
záplata nebyla by načtena ještě. CJB. 365.

— čeho. Ten toho načetl (i. e. mnoho). Us.

— do čeho. Až do tisíce načetl. Jg. Řekl
by, že do pěti n. neumí (o těch, kteří se
hloupými býti zdají, nejsouce). — jak. Na-
četl se do vůle. Jg. — koho mezi kým.
Aby jej lidé mezi zlými načtli (počtli). Leg.

— se kde. Dosti jsem se v té knihovně
načetl. Jg. — se čím: cjsařem (jmenovati,
vydávati se za něho). Živ. c. Karla IV.
Cf.: A též mají všichni učiniti, ktož se
Kristovy sluhy načítají. Chč. P. 88. b.

Načistiti, il, štěn, ění; načišťovati, viel,
lange, genug säubern. Jg. — se čeho. To
jsme načistili těch sklenic! Us. — Načistil
jsem se toho dosti. Us.

Načíti, vz Načínati.

Načkati (nadžkati) = natrhati, abreissen.
Načkal (načgal) si hrušek za ňádra. Na Mor.

Mřk. — N. = nacpati, füllen, vollstopfen, na
Mor. Měch (pytel) obilím načkaný. Mřk. Je
nadžganý jak měch. Brt. Vz Džkáti.

Načkovice, ves u Hoštky. Tk. III. 35.,
40., 43.

Načmárati, aufkritzeln. — čeho. Ten toho
načmáral (mnoho). — se s čím. Us.

Načmoudlý =- čmoudem páchnoucí, an-
gebrannt. Sml. N. pivo, omáčka. Us. Da.

Načnu, vz Načínati.

Načpěti, načpíti, ěl, ční, starken Geruch
anziehen. Ros.

Načřeti, vz Načírati.

Načrtati = načertati.

Náčrtek, tku, m. N. v kreslení. Eine
Zeichnung, Skizze. Vz Výkres.

Načtveraěiti se, il, ení, genug treiben.
— jak. Do sytosti se načtveračil. Us. —
se s kým. Us.

Načupěti se, lange türkisch sitzen. Na
Slov.

Načurati nascati v dětské řeči. Vidíš,
načurals tu moc, Us. Hý.

1. Nad. Předložka nad (opp. pod) pojí se
s akkusatioem a s instrumentalem.

A) S akkusativem předložka nad určuje:
1. místo, nad jehož povrch směrem vzhůru
pohyb se děje, über, hinüber, darüberhin,
darüberhinweg. Sekyra nad vodu zplula.
Pass. 808. Slunce nad horu vynide. Pass.
873. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad kopie.
Výb. 1. 37. Pověsil obraz nad postel. Us.
Postavím stolicu svú nad paprslky nebeské.
Výb. II. 481. — 2. Míru, již děj nebo stav
slovesný převyšuje, über. To je člověk nad
míru dobrý. Us. Na těch náměstích nachází se
nad pomyšlení množství všelijakých potrav.
Har. II. 145. Nad právo jměj smilovánie.
Anth. I. 154. Na panské robotě uloženou
práci ještě nad úkol vykonal. K. Poh. 610.
Nad povahu pohlaví ženského v tom jiné
převyšovala. Bart. 253. Nad to výše uvoluji
se. Žer. Záp. II. 29. Co nad to žádati můžeš.
Kom. Lab. 81. Již přirození všech živočichův
nutí, že utíkají před mocí a násilím nebez-
pečným, nad to pak lidé. Bart. 191. Žádný
by za života svého jich přečísti, nad to pak
v paměti podržeti mohl. Anth. I. 164. — 3.
Předmět, nad nějž předmět jiný větší měrou
stejné vlastnosti předčí. a) Ve spojení se
slevesy býti, sahati, předčiti, prospěti a p.
To jest mast' nade vše masti. Výb. I. 73.
Česť Nad bohatství. Mudr. 104. Ó radosti nad
radosť. Štít. Nauč. 109. Není nad domov.
Mudr. 225. Zbožím i učením sahá nad tě.
Kat. 511. On všel smyslem nad vše ludi.
Anth. I. 32. Nad tě ve všem dobrém předčí.
Pass. 151. Kateřina v učení prospěla nade
vše žáky. Kat. 109. Nad jiné děti v uměnie
prospěl. Pass. 351. — b) Ve spojení s posi-
tivem adjektiv na označenou smyslu kompa-
ratívného : Kostus bieše mocen nade vše
krále. Kat. 31. Vědě jednoho krále múdrého
nad vše múdrosti, krásného nad vše jasno-
sti. Kat. 480. Věhlasnosť chtěla přijíti před
stvořitele mocného, krále nad krále svatého.
Anth. I. 90. Byla jsem bohatá žena a v tom
kraji nade vše čsn'á. Výb. I. 245. Slova jeho
hořká jsú nad pelyněk. Výb. II. 514. Sýr
nám nad marcipán (= lépe než) chutnal.