Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |
|
|||
13
|
|||
|
|||
Vrat. 128. — c) Ve spojení s komparativem a
superlativem adjektiv: Co nad vlky dravěj- šího, co ukrutnějšího ? Žal. 116. K vyroz- umívání všem věcem nade všecky jiné byl jemnější a schopnější. Žal. 111. ѴеІісі páni tito nad sedláky bídnější jsou. Kom. Lab. 70. Člověk jest sám nad vše zlato draží. Anth. I. 38. Ten muž jest nad ves svět najboha- tější, nad vše múdré najmúdřejší. Kat. 352. — 4. Způsob děje slovesného toliko ve rčení nad hlas (nyní = na hlas): Všem nad hlas pově- děl. Star. Skl. II, 62. Sudí káže zemskému písaři nad hlas čísti dsky. Anth. II. 31. — B) S instrumentalem předložka nad určuje 1. místo, výše něhož co tkví nebo se děje, über, oberhalb, obendarauf. Chorúhvú výš nad hlavú točí. Anth. I. 25. Zarachoce nad niem túlec s lukem. Anth. I. 28. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Anděli nad sv. se Václavem vznášiechu. Anth. I. 86. Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass. 916. Nad Hostýnskú horu vychází slunečko. Suš. Pís. 63. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Mudr. 324. Ta jeskyně od Kúřima města za dvě malé míle nad řeku Sázavu bieše. Pass. 478. Ústí nad Labem. Žal. 71. — 2. Předmět, nad nějž předmět jiný svou mocí vyniká, nad nímž svou pře- vahu účinně projevuje. Jeden buoh nade všemi námi. Pass. 1007. Já jsem. král nad králi. Výb. I. 145. Julius nad tú vojsku sta- rostů bieše. Pass. 915. Český člověk nad námi jest. Výb. I. 194. Mamertínus tehdy starostů nad Římem bieše. Výb. I. 285. Pán nad pány, král nad králi. Štít. Nauč. 108. S dobrotu kraloval jsem nad svými lidmi. Pass. 3. Ktož sě s krotkostiú obchodí, nad nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Ukáza nad nimi svou moc. Výb. I. 2ÜJ. Pastýři nad svým dobytkem na poli bdiec sediechu. Pass. 62. Zejtra nad svými nepřátely zvítězíš. Pass. 922. Dobré nad zlým vítězí. Mudr. 28. Hole- dbáše sě Vláslav kněz vícestviem nad Ne- klaném. Anth. I. 16. Knieže ukáže nad vámi svůj hněv. Výb. I. 202. Všechno pověděchu, co sě nad nimi dálo. Výb. I. 210. Nikda sě nad ním pomstiti nežádal. Pass. 731. Aby nad námi mstěno nebylo, jako nad nevěr- nými lidmi. Bart. 149. Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 770. Želeli toho, co jsú nad těmi svatými učinili. Pass. 597. Ona nad vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Rozličně nad ní starosta tryznieše. Pass. 812. Anděle boží, proč nade mnú hýříš, totiž křivdíš ? Pass. 963. Nade všemi's zradil. Let. 448. Nepřietel nad vámi odolati nemůž. Pass. 865. Má nad nimi popraveno býti. Tov. 27. Buď nad jeho životem popraveno. Arch. I. 211. — Pozn. Přechod z významu hmotného u význam pomyslný objasňují nám tyto pří- klady : Dionysius nad slepým ta slova pro- řekl. Pass. 900. Potom kázal apoštol všecky nemocné sezvati a bohu sě nad nimi po- modlil. Pass. 53. Vstane jedno slunce po všem nebi, vstane Jarmír nad všiú zemiú opět. Anth. I. 22. Mějdiek, věrný sluho, byľs nad málem věren. Štít. Nauč. 238. — 3. Příčinu pocitů libých i nelibých, halber, wegen. Jest jistě lítostivá věc, nad niž slušně úpěti a naříkati můžeme. Žer. L. I. 29. Po- |
peluška se nad tím velice starala. Poh. II.
191. Podivili jsme se nad takovou tupostí. Žer. Záp. II. 47. Smiluj se nade mnú. Výb. I. 195. Nad svú hřiešnú duší sě slitovavši
na púšť běžela. Pass. 322. Vzteklý povyk učinili nade vším studem a bázní i nade vším dobrým řádem se zapomenuvše. Bart. 63. I nevím, jak jste se nad tím zapomněli. Anth. II. 127. Nalezl jsem mnoho nedostatkův, nad
kterými by se stavové nemálo uraziti mohli. Žer. Sn. 79. Sám ty věci spatřil a nemálo se nad nimi pohnul. Žer. Sn. 79. Velmi se nad tím pozastavil. Us. Byl jsem nad tím velmi
teskliv. Žer. Sn. 55. Nad odkladem tímto žádné nelibosti nésti neračte. Žer. Záp. II. 165. Nad tím se raduji, nad tím se rmoutím. Žer. L. I. 146. Velice jsem nad tím potěšen. Žer. L. I. 85. — Pozn. I v těchto a těm podobných případech původní význam před- ložky nad místný, hmotný jest: Nad hrobem i divně sobě hořekují a kvílí. Har. I. 283. Srovn. s tím: Hořekuje a kvílí nad smrtí otcovou, nad svými hříchy a p. Brt. v Listech filologických 1877. str. 230. a násl. Vz Zk. Skl. 260. a Ml. II. 34. 2. Nad- ve spojení se slovesy. Pře-
chodná slovesa vůbec a nepřechodná pohy- bování s předložkou nad- řídi akkusativ (vz Pře-). Zk. Vz Akkusativ. TT sloves s neod- dělitelnou předložkou nad- složených má 1. nad- ten význam, který mu jakožto předložce (= darüber) přísluší: nadvésti, nadhraditi, nadepsati, nadsaditi, nad jeti; 2. označuje úsilovné dokončení děje, překonání někoho : nadžati (žna předstihnouti), nadjíti (koho), nadletěti; 3. přídavek : naddávati, nadměřiti. Mkl. S. 218. Vz Tn. 48.-49., 199. - U jmen: naddveří, nadzemský. Mkl. S. 416. Naďabiti se, il, ení, nahoditi se, zufällig
sein. Slov. Nadace, e, f., nadání, fond, základ, jistina,
Schenkung, Stiftung, f. N. církevní, do- mestikalní, kostelní n. zádušní, policejní, studijní, školní, J. tr., veřejná n. na skutky milosrdné, úředník při nadaci, pokladnice nadací (fondu); summa, doplnění, vrácení n-ce. Šp. Za n-ci žádati, n-ci obdržeti, do- stati. Vz Fond, Nadání, S. N. Nadací, vz Nadace. — N., nadační, Schen-
kungs-, Stiftungs-, Dotations-, Fundations-. N. dlužní list, list, majetnost', místo, příjmy, statek, J. tr., jmění, kapital, potřeba, peníze, užitek, výnos, závazek. Šp. Nadač, e, m., kdo nadává, der Stifter.
Lib. eect. XIII. Nadační = nadací.
Nadájeti, ejí, el, en, ení, kojiti, säugen.
— koho: dítě. D. — Kráva nadají mléka do ušáku. Us. Da. Na dále, fürderhin, fernerhin. Dch. Vz
Dále. Nadálosť, i, f. = naděje, očekávání, die
Hoffnung, Erwartung, Vermuthung. Jg. Mimo n., proti n-sti. V., Br. Věc roste a rozmno- žuje se proti n-sti lidské. Čr. Nadálý, čeho se kdo nadál, očekávaný,
erwartet, erhofft. V. N. vítězství. Jel. Při nadálé příležitosti. D. Nadanec, nce, m., der Stiftung. Rk.
|
||
|
|||
Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |