Vrat. 128. — c) Ve spojení s komparativem a
superlativem adjektiv: Co nad vlky dravěj-
šího, co ukrutnějšího ? Žal. 116. K vyroz-
umívání všem věcem nade všecky jiné byl
jemnější a schopnější. Žal. 111. ѴеІісі páni
tito nad sedláky bídnější jsou. Kom. Lab. 70.
Člověk jest sám nad vše zlato draží. Anth.
I. 38. Ten muž jest nad ves svět najboha-
tější, nad vše múdré najmúdřejší. Kat. 352. —
4. Způsob děje slovesného toliko ve rčení nad
hlas (nyní = na hlas): Všem nad hlas pově-
děl. Star. Skl. II, 62. Sudí káže zemskému
písaři nad hlas čísti dsky. Anth. II. 31. —
B) S instrumentalem předložka nad
určuje 1. místo, výše něhož co tkví nebo se
děje, über, oberhalb, obendarauf. Chorúhvú
výš nad hlavú točí. Anth. I. 25. Zarachoce
nad niem túlec s lukem. Anth. I. 28. Orlice
bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Anděli
nad sv. se Václavem vznášiechu. Anth. I. 86.
Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass.
916. Nad Hostýnskú horu vychází slunečko.
Suš. Pís. 63. Kdo nad sebou seká, třísky
mu do očí letí. Mudr. 324. Ta jeskyně od
Kúřima města za dvě malé míle nad řeku
Sázavu bieše. Pass. 478. Ústí nad Labem.
Žal. 71. — 2. Předmět, nad nějž předmět
jiný svou mocí vyniká, nad nímž svou pře-
vahu účinně projevuje. Jeden buoh nade
všemi námi. Pass. 1007. Já jsem. král nad
králi. Výb. I. 145. Julius nad tú vojsku sta-
rostů bieše. Pass. 915. Český člověk nad
námi jest. Výb. I. 194. Mamertínus tehdy
starostů nad Římem bieše. Výb. I. 285. Pán
nad pány, král nad králi. Štít. Nauč. 108.
S dobrotu kraloval jsem nad svými lidmi.
Pass. 3. Ktož sě s krotkostiú obchodí, nad
nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Ukáza nad
nimi svou moc. Výb. I. 2ÜJ. Pastýři nad
svým dobytkem na poli bdiec sediechu. Pass.
62. Zejtra nad svými nepřátely zvítězíš. Pass.
922. Dobré nad zlým vítězí. Mudr. 28. Hole-
dbáše sě Vláslav kněz vícestviem nad Ne-
klaném. Anth. I. 16. Knieže ukáže nad vámi
svůj hněv. Výb. I. 202. Všechno pověděchu,
co sě nad nimi dálo. Výb. I. 210. Nikda sě
nad ním pomstiti nežádal. Pass. 731. Aby
nad námi mstěno nebylo, jako nad nevěr-
nými lidmi. Bart. 149. Učiňte nade mnú, co
chcete. Pass. 770. Želeli toho, co jsú nad
těmi svatými učinili. Pass. 597. Ona nad
vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Rozličně
nad ní starosta tryznieše. Pass. 812. Anděle
boží, proč nade mnú hýříš, totiž křivdíš ?
Pass. 963. Nade všemi's zradil. Let. 448.
Nepřietel nad vámi odolati nemůž. Pass.
865. Má nad nimi popraveno býti. Tov. 27.
Buď nad jeho životem popraveno. Arch. I.
211. — Pozn. Přechod z významu hmotného
u význam pomyslný objasňují nám tyto pří-
klady : Dionysius nad slepým ta slova pro-
řekl. Pass. 900. Potom kázal apoštol všecky
nemocné sezvati a bohu sě nad nimi po-
modlil. Pass. 53. Vstane jedno slunce po
všem nebi, vstane Jarmír nad všiú zemiú
opět. Anth. I. 22. Mějdiek, věrný sluho,
byľs nad málem věren. Štít. Nauč. 238. —
3. Příčinu pocitů libých i nelibých, halber,
wegen. Jest jistě lítostivá věc, nad niž slušně
úpěti a naříkati můžeme. Žer. L. I. 29. Po-

peluška se nad tím velice starala. Poh. II.
191. Podivili jsme se nad takovou tupostí.
Žer. Záp. II. 47. Smiluj se nade mnú. Výb.

I. 195. Nad svú hřiešnú duší sě slitovavši
na púšť běžela. Pass. 322. Vzteklý povyk
učinili nade vším studem a bázní i nade vším
dobrým řádem se zapomenuvše. Bart. 63.
I nevím, jak jste se nad tím zapomněli. Anth.

II. 127. Nalezl jsem mnoho nedostatkův, nad
kterými by se stavové nemálo uraziti mohli.
Žer. Sn. 79. Sám ty věci spatřil a nemálo
se nad nimi pohnul. Žer. Sn. 79. Velmi se

nad tím pozastavil. Us. Byl jsem nad tím velmi
teskliv. Žer. Sn. 55. Nad odkladem tímto
žádné nelibosti nésti neračte. Žer. Záp. II.
165. Nad tím se raduji, nad tím se rmoutím.
Žer. L. I. 146. Velice jsem nad tím potěšen.
Žer. L. I. 85. — Pozn. I v těchto a těm
podobných případech původní význam před-
ložky nad místný, hmotný jest: Nad hrobem
i divně sobě hořekují a kvílí. Har. I. 283.
Srovn. s tím: Hořekuje a kvílí nad smrtí
otcovou, nad svými hříchy a p. Brt. v Listech
filologických 1877. str. 230. a násl. Vz Zk.
Skl. 260. a Ml. II. 34.

2. Nad- ve spojení se slovesy. Pře-
chodná slovesa vůbec a nepřechodná pohy-
bování s předložkou nad- řídi akkusativ (vz
Pře-). Zk. Vz Akkusativ. TT sloves s neod-
dělitelnou předložkou nad- složených má 1.
nad- ten význam, který mu jakožto předložce
(= darüber) přísluší: nadvésti, nadhraditi,
nadepsati, nadsaditi, nad jeti; 2. označuje
úsilovné dokončení děje, překonání někoho :
nadžati (žna předstihnouti), nadjíti (koho),
nadletěti; 3. přídavek : naddávati, nadměřiti.
Mkl. S. 218. Vz Tn. 48.-49., 199. - U jmen:
naddveří, nadzemský. Mkl. S. 416.

Naďabiti se, il, ení, nahoditi se, zufällig
sein. Slov.

Nadace, e, f., nadání, fond, základ, jistina,
Schenkung, Stiftung, f. N. církevní, do-
mestikalní, kostelní n. zádušní, policejní,
studijní, školní, J. tr., veřejná n. na skutky
milosrdné, úředník při nadaci, pokladnice
nadací (fondu); summa, doplnění, vrácení
n-ce. Šp. Za n-ci žádati, n-ci obdržeti, do-
stati. Vz Fond, Nadání, S. N.

Nadací, vz Nadace. — N., nadační, Schen-
kungs-, Stiftungs-, Dotations-, Fundations-.
N. dlužní list, list, majetnost', místo, příjmy,
statek, J. tr., jmění, kapital, potřeba, peníze,
užitek, výnos, závazek. Šp.

Nadač, e, m., kdo nadává, der Stifter.
Lib. eect. XIII.

Nadační = nadací.

Nadájeti, ejí, el, en, ení, kojiti, säugen.
— koho: dítě. D. — Kráva nadají mléka
do ušáku. Us. Da.

Na dále, fürderhin, fernerhin. Dch. Vz
Dále.

Nadálosť, i, f. = naděje, očekávání, die
Hoffnung, Erwartung, Vermuthung. Jg. Mimo
n., proti n-sti. V., Br. Věc roste a rozmno-
žuje se proti n-sti lidské. Čr.

Nadálý, čeho se kdo nadál, očekávaný,
erwartet, erhofft. V. N. vítězství. Jel. Při
nadálé příležitosti. D.

Nadanec, nce, m., der Stiftung. Rk.