Nadánek, nku, m. = přídavek, nádavek.
Us. Mý.

Nadání, í, n., nadávání, Schenkung, Stif-
tung, Dotirung, f., vz Nadace. Vš. 5G6. N. du-
chovní, štědré (pobožné odkazy), ke kostelu,
bohaté. Jg. O n. kaplanstvie. Sob. 93. List
u. (výsada). D. N. činiti. Zlob. Jsou nadá-
ními opatřeni. Br. Vz Nadace. — N., způsob
myšlení, nápad, vlohy. Ten hoch nemá žád-
ného nadání, hat kein Talent. Us. Ten (strýc)
měl divné n. Einfall. Us. v Dobrušce. Vk.
Každý má jiné n.; má celé jeho n.; ten má
n.! Us. Zb. Nevím, jaké má n. Us. — N.,
očekávání, die Vermuthung, Erwartung. D.
Stalo se to mimo vše nadání. J. tr. Všeliké
n. převyšovati. Jg. Překvapila je proti n.
zpráva, že . . . Nt.

Nadánky, pl., m., jm. pole u Lověšic na
Mor. Km.

Nadanosť, i, f., die Begabung. Rk.

Nadaný, darovaný, geschenkt. — čemu.
Důchodové církvi nadaní. Brikc. — k čemu.
Věci ke kostelům nadané. Háj. — N., obda-
rovaný, opatřený, beschenkt, begabt, dotirt.

— čím: mocí. Ráj., přátely, Hlas, vlohami,
Nz., panstvím, Chč. 307., hlasem, stimm-
begabt, Dch., svobodami, výsadami. Jg.

Nadařiti se, il, ení, nahoditi se, in den
Wurf kommen. Na Slov. Nadařil se mi. Bern.

Nadarmo, na darmo. N. pracovati. Kom.
Vz Darmo. Vergeblich, umsonst.

Nadatel, e, m., nadač, der Stifter, Fun-
dator. Rk.

Nadati, nadám, dej, daje (íc), dal, án,
ání; nadávati = příhodně podati, geben,
reichen; hojně dáti, genug geben; svobo-
darni, důchody opatřiti, beschenken, begaben,
dotiren, stiften; nazvati, přezdívati, aufheis-
sen, schelten, Schimpfnamen geben. Jg. —
co : míč (nadhazovati), Šm., barvu (v tiskárně,
dávati ji válcem na písmo). Šm. Nejmá ižadný
kaplanstvie n. Sob. 93. — co, koho čím:
To město velikými svobodami nadal. Ros.
Někoho hojným zbožím nadati. Jg., Výb. I.
189. Zemské právo, jímžto jest král od pá-
nóv nadán. O. z D. Klášter platy n. Háj. 67.

— komu co, čeho. Což lidé těm modlám
nadali. Br. Tomu městu veliké svobody
nadal. Ros. Bůh mi ovcí nadal. Br. — se
čeho na koho, komu. Ten se mu nadával
peněz. Us. Ten se nadával peněz na své
syny (mnoho na ně platil). Jd. — k čemu.
Kdož'nadává oltáře nebo k záduši nebo k špi-
tálu. Zř. F. I. — Ve smyslu: přezdívati
klade se jméno samo z pravidla do genitivu
pl., někdy m. yt. klade se akkus.pl. Tedy:
komu čeho (co). Jim nesmělých hubenců na-
dával. Pass. Nadávali sobě zrádce a zlosiny.
Svěd. Nadal mu bláznů, troupů, zlodějů,
z kurvy synův, volatých, kluků, ožralců,
zrádců, šelem, lotrů. Ros., Vrat., Štelc. Sova
sýkoře hlavatých nadává. C. 92. Tlumočník
můj bláznů mi nadal. Kom. Lab. 41. Vz
Nadávka. — komu kdy. V hněvu sobě na-
dávali. Jd. — komu kde. Na veřejné ulici
někomu nadávati. J. tr.

Nadáti se = nadíti se.
Nadav, u, m., utiskování, die Bedrückung.
Chudým n. činiti. Hus.

Nadavač, e, m., kdo navaděči při navá-
dění příze na stav nadává. Krok. Der Zu-,
Aufgeber.

Nadavačka, y, f., die Aufgeberin. Jg.

Nadavák, u, m., veliká lopata v pivováře,
die Schliffe, der Schöpfer. D.

Nadávání, n., das Agio. Arch. IV. 438. —
N., das Aufgeben, Aufwerten, Auf heissen. —
N., nadívání, das Füllen. Rozk.

Nadávati, vz Nadati. — 2. N. se, nadí-
vati se, očekávati, vermuthen, hoffen. —
s inft. Nadávam se nesmrtelnosti hodným
býti. Kom. — se čeho: zisku. Kruz.

Nádavce, e, m., kdo nadává, nadatel ko-
stelů atd., der Dotirer, Stifter, Schenker; 2.
utiskovatel, der Bedrücker. Hus.

Nádavek, vku, m., přídavek, die Darauf-,
Auf-, Zugabe. Pekari dávají n. Us. N-ku
k tomu dáti. D. N. dostati. Us. — N., co
po uzavřené koupi od kupujícího se dává
pro jistotu koupě, das Aufgeld. Vzal u něho
službu a dostal nádavku dva zlaté. Dal ševci
nádavku jeden zlatý. Jg. — N. ----- úloha,
die Aufgabe. Th.

Nadáviti, il, en, ení, podáviti, viel er-
würgen. Liška mnoho slepic tam nadávila.
Jg. — N., viel speisen. — se, lange würgen,
speisen.

Nadávka, y, f., nadávám, na Mor.: přez-
dívka, das Schimpfwort, der Schimpfname,
das Scheltwort, der Spottname. Vz ku pr.
Sedlák. N-ky na Slov. : Ty bachor, baran,
baraný roh, cmulo, daromník, chňupák, chrono,
chrt, chrúst, jaštor, kujon, nekázanec neká-
zaný, pes, potkan, sviňúr, svrčok, šibenec,
baba, divok, dúdok, haťapa nemotorná, hro-
dopisk, kvietok, motovidlo, mršina, mumák
mumlavý, ohava, opice zaškriataná a nanič-
hodná, osol Pána Kristov, ostuda, pandrava,
papula, paskuda, pleťuha, řešeto, sova ne-
učesaná, šelma, trio, zmok umoknutý, žaba,
žrút; ženám toliko: Ty bachra, cmuľa, cundra,
daromnica, drnda, flandra, hojda, jaštorica,
jazyčnica, lojda, nekázanica nekázaná, saňa,
sotona (satan, Xantippe), striga, suka, sviňa,
šuta, ťapa, vyšľa chudá, žova skrčená a hlúpa.
Vz více v Mt. S. 114.—117., sv. I.

Nadávkář, e, m., kdo rád nadává. Je
hanbář a n. Us. Příbr. Sml.

Nadba, y, f., jistota, die Sorglosigkeit,
Sicherheit. Již to má v nadbě. Slov. V nadby
= nenadále, unversehns. St. skl. — Jg.,
Šm. — N. = naděje. N. vzchází hříšníku.
Sš. Hc. 18. Má něco v n-ě (za luhem). Na
Mor. Hý., Brt., Mřk., Pk.

Nadbába = prabába. Slov.

Nadběhnouti, hnul a hl, utí; nadbíhati,
nadbíhávati. — koho. Jg. On si jej, ho nad-
běhl. — komu, čemu. Ta mu nadbíhá. Rk.,
Hý. Ale lépe: co koho, vz Nad- (ve spojení
s časoslovy), 2.

Nad běžně, vorläufig. N. o něčem se zmí-
niti. Šf.

Nadblankytuý, über dem Sternenhimmel
seiend. N. říše. Sš. Hc. 7. 155.

Nadbor, u, m., ve vojenství, der Stab.
Dch.

Nadbřišek, šku, m., der Oberbauch. D.

Nadbylosť, i, f., das Darübersein. Us.

Nadbylý. überschüssig. Jg.