N-ji někomu dělati, lépe: nadějí koho kojiti,
krmiti. Kmp. —Hoffentlich: Jakž mám n-ji;
jakž mne n. vede; té jsem naděje, že. Bs. —
N. naše spočívá na mládeži, lépe: zakládá
se, záleží na mládeži; nadějí naší je mládež.
Šb., a Š. a Ž. —

Nadějička, y, f., eine kleine Hoffnung. Br.

Nadejíti, nadjíti, nadejdu, nadešel a nad-
šel, nadjití (zastr. nadeští); nadehoditi, il,
zen, ení; nadcházeti, el, en, ení, zuvorkom-
men, vorkommen. Vz Jíti. — co, koho. On
ho nadešel a pak střelil. Jg. — Ros., Dal.,
St. skl., Troj., Rkk. — koho v čem. V tom
biskupství mnoho protivenství tě nadejde
(potká). Leg. — St. ski. — si koho. N. si
někoho. Nadejíti si. ein Stück Weges sich
ersparen. Us., Sych., Rk. — si kudy (instr.).
Myslivec nadchází dolinou. Er. Р. 39(>. Ten
si ho nadchází (hledí si ho nakloniti, sucht
ihn zu gewinnen). Us. IIý. Tímto paloukem
si nadejdete. Ml. — k čemu (blížiti se),
nahen. Když jsme nadcházeli k bráně. Koni.
~ oč. Hodinky nadcházejí (šp. jdou napřed)
o několik minut (několika minutami). Us. —
komu, v obec. mluvě a v již. Čech. tak
pravidelně : Tou pěšinou mu nanejdeš. Da.

Nadějkov, a, m., mě. v Táborsku. Vz S. N.

Nadějnosť, i, f., die Hoffnungsfülle. Dch.,
Č.

Nadějný, čeho se nadíti možná, gehofft.
Us. Jest pak víra nadějných věcí podstata.
Br. N. mladík, Nt., kvítek, Hoffnungsvolles
Früchtel. Dch. To je naše n. mládež. Us. Hý.

Nadějoviee, dle Budějovice, vymyšlené
jméno. Byla z N-vie (činila si naději). Puch.

Naděkovati se komu, genug, viel danken.
Nemohu se vám dosti n. Us, T.

Nadělání dluhů, křiku. Us., Jg. Das (viel)
Machen.

Nadělaný křik, gemacht. N., hmotný,
celistvý, massiv, stark. N. děvka (tlustá). N.
plátno. Krok. — N.. těhotný, schwanger. Je
už zase nadělaná. Mor. Hý.

Nadělati, nadělávati, viel machen; nal-
hati, viel lügen, blauen Dunst vormachen ;
nanecistiti, bemachen, beschmutzen. Jg. —
čeho : hluku, povyku, Dch., dluhů, V., dříví,
jelit, různic, útrat, sena, křiku, řečí, rybní-
kův atd. Ros., D., Jel. — čeho o čem. Málo
slov o tom nadělal. Us. — komu. Tovaryš
mistru nadělává (když po vyučení ještě čtr-
náct dní zdarma pracuje). Us. Dch. — komu
čeho. N. struh potůčkům. Jel. Ten mi na-
dělal zlosti! Us. Nadělal si nepřátel. Us. —
čeho z čeho. Způsobných dětí z nás na-
dělal. Reš. My si peněz naděláme z olověných
knoflíků. Er. P. 259. Nevědí, jakých potvor
chtí ze sebe nadělati. Chč. 450. — Byl. —
čeho čím. Ten prací statků nadělal. V. —
komu kam. Nadělal mi do postele. Us. N.
si do hnízda. I). — se na čem. Dosti se
na té studnici nadělal. Ros. — se s čím.
Co se s tím nadělám. Dch. — čeho na koho.
Nadělali na mne klevet. Er. P. 100. —- se
na koho. Co jsem se na něho nadělala
(napracovala). Us. Da.

Nadělení, i, n. N. Ježíška, boží. Letos
máme boží n. úrodu. Ros. To je pěkné n.,
Bescherung, f. (iron). Dch.

Nadělený, beschert, Jg.

Naděliboh — naděl Bóh (to, co nad míru
se přidalo), das Zumass. Gl. 165.

Naděliti, il, en, ení; nadělovati, bescheren,
betheilen. — abs. Naděl Bůh. Us. Naděl pán
Bůh. Lb., Dch. — co, koho. Naděl tě (vás)
Bůh (říká žebrákům, kdo nic dáti nechce).
Us. v Rych. a jinde. Dám, co Bůh nadělí.
Jg. Kdo chodí s kabelí, toho pán Bůh na-
dělí. Ros. — komu. Kdoze svého uděluje,
tomu pán Bůh naděluje. Š. a Ž. Naděl vám
Bůh. Us. Štěstí mu nadělilo. V. — komu
čeho, co. Ten mu toho nadělil ! Us. — Zk.
— koho čím (obyčejná vazba. Zk.). Pán Bůh
ho hojně obilím nadělil. Ryb. Čím nás na-
dělíte ? Er. P. 75. — komu z čeho. Ně-
komu ze svého naděliti. D. — na čem. Pán
Bůh vám to nadělí na zahradě, na poli. Er.
P. 38.

Nadeň = nad něj, über ihn. Kom. Vz On.

Nádenka, y, f.. nádennická práce. Tag-
löhnerarbeit. Us. Ve Zlinsku na Mor. Brt.

Nádenní lidé (dělníci), V., dílo. Th. Tag-.

Nádennice, e, f., die Taglöhnerin. D. —
Nádennický, Taglöhner-. N. práce. D. Ná-
dennickým dílem se živiti. Ros. — Náden-
nictví, n., die Taglöhnerei. — Nádenničiti,
für Taglohn arbeiten. — za co: za plat
s kým. Č. — Nádenník, a, m., der Tag-
lölmer. N-ci z peněz lidem posluhuji. V.
N-ka ze mzdy najati. Kom. Vz Tk. III. 389.

Nadepsaný na hoře, svrchu, napřed
psaný, dotčený, pravený. Pr. měst., Žer.
S nadepsanými stavy z počátku psaná na-
rovnáni spraviti jsme dali. Nar. o h. a k. Der
Adressat. Vz Psaný.

Nadepsati, nadpíši, psal, psán, ání; nad-
pisovati = na hoře psáti. Us. Apol. — co:
knihu. Nt.

Nadeslati = předpokládati, voraussetzen,
andeuten. — co. Což jeho božskou přírodu
nadesýlá. Sš. J. 52.

Nádesník, nádeštník, u, m., dřevo u
pluhu, podlé dolejší hrany deštky zároveň
až ku plazu běžící, sloužíc ku přitlačování
brázdy. Us.

Nadestříti, nadestru, el, en, ení; nad-
stírati, darüber breiten. — co komu jak.
S jakým povykem by nám pohané bohy své
nadstírali. Č.

Nadešený = nadšený. Gníd.

Nadešník, u, m., bylina. Na Slov.

Nádeštník, u. m. = deštník.

Naděvač, e, m., der Füller. Jg.

Naděvačný, nadívačný, füllbar. Jg.

Naděvčiti se, nachoditi se za děvčaty.
Us. Da.

Nadevzatý, vorgenommen. N. vyšetření. D.

Nadevzíti, nadvezmu, si: sich vornehmen.
D.

Nadháněti, něj, něje (íc), ěl, ěn, ění; na-
dehnati, nadženu, hnal, án, ání, vortreiben. —
co komu čím: lovci jelena psy. Us. Ten
mu nahání (k zisku pomáhá). Us. Hý.

Nadhánka, vz Naháňka, die Treibjagd.

Nadhazovati; nadházeti, el, ení; nad-
hoditi, il, zen, zení, vorwerfen. Musíš lépe
nadhoditi. Us. — co komu. míč. Us. Já
mu něco nadhodil (napověděl, zu verstehen
geben). Jg.