Předchozí (16)  Strana:17  Další (18)
ľ
Nádhera; y, ť., nádhernost', die Pracht,
der Stolz. N-ry a pýchy pán Bůh nenávidí.
Král se bral ve své n-ře k určitému
Mus. U veliké nádheře se objevil. Us
Nádheřivost, i, f., nádhernost', die Pracht-
heb. Světoz.
Nádherně, skvostně, slavně, prächtig. N.
koljo chovati, ctíti ; sobě vésti, vykračovati,
pohnati, D., Jg.; n. žíti, auf grossem Fusse
leben. Dch. — N.= pyšně, hrdě, stolz, Hoch-
mut big. N. mluviti. V.
Nádherník, a, m., der Prachtliebhaber,
Mach., hrdý, der Stolze. Rvač.
Nádhernost, i, f-, skvostnosf, slávnosť,
sláva,
die Pracht, Pomp, der Staat, das Ge-
pränge. V. N. světa, v šatstvu, v jídle a pití a
v jiných věcech. D., V. Ve vší n-šti se ukázal.
Us., D. N. od šatstva, stavení. Har. — N.,
pýcha, hrdosť, der Stolz, Hoclimutli, die
Hoffart. Žádné n-sti při sobě neměti. V. —
N., rozkošnosť, die Zärtlichkeit, Weichlich-
keit. Volk.
Nádherný, skvostný, útratný,V., prächtig,
köstlich, herrlich. V. N. předmět, lépe : šperk.
Kos. — N., rozkošný, rozmařilý, zärtlich. N.
potravy, výprava k triumfu, čin, oděv, postel.
V., Kom., D. — v čem: v jídle, v nápoji,
v oděvu. V., v rouše. Lom. — N., hrdý,
pyšný,
stolz, hochmüthig. V. N. svět. Kom. —
v čem: v řeči a mluvení. V. — N. — ště-
betný,
geschwätzig. Aqu.
Nadhlavní, ober dem Haupte befindlich.
N. úhel. Scheitelwinkel.
Nadhlavník, u, m., Zenith, m. Myslíme-li
si od temene hlavy své přímou čáru až ku
klenbě nebeské, jmenujeme ten bod, v kterém
by se tato čára s oblohou setkala, nadhlav-
níkem. Vz Podnožník. Cimrhanzl. Vz S. N.
Nadhnouti = nadehnouti.
Nadhoditi, vz Nadhazovati.
Nadhorní, ího, m., der Bergmeister. Rk.
Nadhraditi, il, zen, ení; nadhrazovati,
oberhalb zäunen. — co komu = nahraditi.
— co komu čím
. Jinú věcí mi to nadhradí
(nahradí, ersetzen). Tkadl.
Nadhrduý, nádherný, stolz. 1G93.
Nadhrohní, über dem Grabe. N. řeč.
Nadhubky, pl., m., das Mundstück. Rohn.
Nádcha, nádcha, nátcha, nátka, y, f. —
nadchnutí, dech, der Hauch, Athem. D. —
N., nemoc, když se kdo nadchne n. nalká
zlého povětří, Ros., zimnice. N. z rány, D.,
k zubům. D. Okolo močidla chodě neujdeš
n-chy. Vz Společnost. Lb. — Kom. — N.,
oteklina, růže, der Rothlauf. Jg. — N., rýma,
der Schnupfen, Katarrh. N. prsní. Tys.
Nadcházeti, vz Nadejiti.
Nadchlípiti, il, en, ení, nadchlipovati,
oberhalb beugen. Rostl.
Nadchlivosť, i, f., der Ansatz zur Krank-
heit. D.
Nadchlivý, k nemoci náchylný, Ansatz
zur Krankheit habend. Scip. Vz Nadchlý.
Nadchmat, u, m. N. pokos (v tělocviku).
Tš.
Nadchnouti (zastr. natclmouti), nadchnu
nadechnu, nadechl, nadchl, nadšen, nadchnut,
šení, chnutí; nadýchati = na něco dechnouti,
anblasen, einblasen, anhauchen ; vdechnouti,
einblasen : naplniti myšlénkou n. žádostí, ein-
geben, begeistern. Jg. — koho. (akkus.).
Natchl ducha oživujícího. Br. Nadechl ho
někdo = navedl ho, poradil mu, poštval ho.
C. To ji lasička nadchla (iron.). Us. Da.
Nadchl hrdin (gt.) šp. m. hrdiny (akkus.).
koho čím: člověka jedem, Jg., svým
duchem, Mus., duchem Hospodinovým. Br.
Nadech ho svým dechem. Č. Saň lidi smr-
dutým duchem nadchla, Pass. 357. Šaty
nadchly kouřem. Us. — koho k čemu =
popuditi. Rk. — na co. Rk. Vz Nadchnutý.
Nadehnutec, tce, m., der Inspirirte. Sš.
I. 249.
Nadchnutí, í, n. — N. = nadutí, das An-
hauchen, die Anhauchung. D., Krab. — N.,
nadšení, die Begeisterung. Budoucí věci před-
povídal z božího nadšení. Kom. N. básnické,
zápal svrchovaný. Jg.
Nadchnutosť, i, f., nadchnutí, die Begei-
sterung. Jg.
Nadchnutý, vz Nadchnouti. — N., nadutý,
an-, aufgeblasen. V. — N., nadšený, napl-
něný,
inspirirt, begeistert. V. čím : duchem
svatým, Ros., Sš., duchem Páně, D., pověrou.
Sych. Čím srdce jest nadchnuté, tím ústa
jsou naplněna. Jg.
Nadehoditi, vz Nadejíti.
Na díle, z částky, zum Theil. V. — N.,
v práci, in der Arbeit. Us.
Nadílka, y, f., nadělení, das Geschenk,
die Gabe. Us. Petrov. Dch.
Nadir, nadir, u, m. Vz Podnožník. S. N.
Nadírati se = velmi křičeti, sehr schreien.
Ký čert se tam nadírá ? Solf. Kteréž (ženy)
divně křičíce zpívaly, ne jináč než jakoby
jazyků neměly a skrze samý chřtán se na-
díraly velmi nelibým hlasem. Har. II. 171.—
N. se = roztahovati se, breit, gross thun,
sich unnütz machen. D. Jen sc tak nenadírať.
Us. Hubu si nadírati, sich das Maul zerreissen,
grosssprecherisch reden. Dch. — N. se, do-
váděti, schäkern.
1.  Nadíti, naději, naděj, děl n. díl, ití;
nadívati = plniti, nacpati, füllen. co:
jitrnice, holoubata, kuřata, kužel. Us. — co
čím
. Holoubata nádivkou, Us., střeva masem.
Kom. — co komu : jehlu (navlíkati). — co
na co:
len na kužel. Us. se s kým,
s čím
(pracně se namáhati). On se s ním
dosti nadívá a přece nic nechápá (pracně ho
učí). Ros.
2.   Nadíti se, nadáti se, naději se (praes.
a ťut. Ros.), nadál se; nadívati se, nadávati
se = doufati, víru míti, hoffen, vermuthen,
verhoffen, sich getrösten. Jg. Jakž se naději;
dříve než se naděje. V. Jináč, než jsem se
nadál. V. — se čeho : smrti, D.,' lepších
časů, Sych., Mudr., odměny (doufati). Kom.
Lab. G3. Když se toho nejméně nadějí. Br.
Kdo by se toho nadál? Us. Dieš, že by se
prve smrti nadál. Chč. (І07. Učiniv příteli
dobro naděj se téhož. Č. Mudr. 232. Bude-li
pýchati, aby se toho povýšení a úřadu ne-
nadaj. V. Ani sami v živnostech jich odtud
by znamenitého zrůstu se n. mohli. Nar. o h.
a k. — se o kom, o čem. Naději se o něm.
Jel. Nadějeme se o vás lepších věcí. Br.
Naději se o všech lidech, že . . . Kram. —
Jel. — se čeho od koho. Dobré rady od
krále se nadíti. V. Toho bych se byl od tebe
Předchozí (16)  Strana:17  Další (18)