Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |
|
|||
ľ
|
|||
|
|||
Nádhera; y, ť., nádhernost', die Pracht,
der Stolz. N-ry a pýchy pán Bůh nenávidí. Král se bral ve své n-ře k určitému
Mus. U veliké nádheře se objevil. Us Nádheřivost, i, f., nádhernost', die Pracht-
heb. Světoz. Nádherně, skvostně, slavně, prächtig. N.
koljo chovati, ctíti ; sobě vésti, vykračovati, pohnati, D., Jg.; n. žíti, auf grossem Fusse leben. Dch. — N.= pyšně, hrdě, stolz, Hoch- mut big. N. mluviti. V. Nádherník, a, m., der Prachtliebhaber,
Mach., hrdý, der Stolze. Rvač. Nádhernost, i, f-, skvostnosf, slávnosť,
sláva, die Pracht, Pomp, der Staat, das Ge- pränge. V. N. světa, v šatstvu, v jídle a pití a v jiných věcech. D., V. Ve vší n-šti se ukázal. Us., D. N. od šatstva, stavení. Har. — N., pýcha, hrdosť, der Stolz, Hoclimutli, die Hoffart. Žádné n-sti při sobě neměti. V. — N., rozkošnosť, die Zärtlichkeit, Weichlich- keit. Volk. Nádherný, skvostný, útratný,V., prächtig,
köstlich, herrlich. V. N. předmět, lépe : šperk. Kos. — N., rozkošný, rozmařilý, zärtlich. N. potravy, výprava k triumfu, čin, oděv, postel. V., Kom., D. — v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu. V., v rouše. Lom. — N., hrdý, pyšný, stolz, hochmüthig. V. N. svět. Kom. — v čem: v řeči a mluvení. V. — N. — ště- betný, geschwätzig. Aqu. Nadhlavní, ober dem Haupte befindlich.
N. úhel. Scheitelwinkel. Nadhlavník, u, m., Zenith, m. Myslíme-li
si od temene hlavy své přímou čáru až ku klenbě nebeské, jmenujeme ten bod, v kterém by se tato čára s oblohou setkala, nadhlav- níkem. Vz Podnožník. Cimrhanzl. Vz S. N. Nadhnouti = nadehnouti.
Nadhoditi, vz Nadhazovati.
Nadhorní, ího, m., der Bergmeister. Rk.
Nadhraditi, il, zen, ení; nadhrazovati,
oberhalb zäunen. — co komu = nahraditi. — co komu čím. Jinú věcí mi to nadhradí (nahradí, ersetzen). Tkadl. Nadhrduý, nádherný, stolz. 1G93.
Nadhrohní, über dem Grabe. N. řeč.
Nadhubky, pl., m., das Mundstück. Rohn.
Nádcha, nádcha, nátcha, nátka, y, f. —
nadchnutí, dech, der Hauch, Athem. D. — N., nemoc, když se kdo nadchne n. nalká zlého povětří, Ros., zimnice. N. z rány, D., k zubům. D. Okolo močidla chodě neujdeš n-chy. Vz Společnost. Lb. — Kom. — N., oteklina, růže, der Rothlauf. Jg. — N., rýma, der Schnupfen, Katarrh. N. prsní. Tys. Nadcházeti, vz Nadejiti.
Nadchlípiti, il, en, ení, nadchlipovati,
oberhalb beugen. Rostl. Nadchlivosť, i, f., der Ansatz zur Krank-
heit. D. Nadchlivý, k nemoci náchylný, Ansatz
zur Krankheit habend. Scip. Vz Nadchlý. Nadchmat, u, m. N. pokos (v tělocviku).
Tš. Nadchnouti (zastr. natclmouti), nadchnu
nadechnu, nadechl, nadchl, nadšen, nadchnut, šení, chnutí; nadýchati = na něco dechnouti, anblasen, einblasen, anhauchen ; vdechnouti, einblasen : naplniti myšlénkou n. žádostí, ein- |
geben, begeistern. Jg. — koho. (akkus.).
Natchl ducha oživujícího. Br. Nadechl ho někdo = navedl ho, poradil mu, poštval ho. C. To ji lasička nadchla (iron.). Us. Da. Nadchl hrdin (gt.) šp. m. hrdiny (akkus.). — koho čím: člověka jedem, Jg., svým duchem, Mus., duchem Hospodinovým. Br. Nadech ho svým dechem. Č. Saň lidi smr- dutým duchem nadchla, Pass. 357. Šaty nadchly kouřem. Us. — koho k čemu = popuditi. Rk. — na co. Rk. Vz Nadchnutý. Nadehnutec, tce, m., der Inspirirte. Sš.
I. 249. Nadchnutí, í, n. — N. = nadutí, das An-
hauchen, die Anhauchung. D., Krab. — N., nadšení, die Begeisterung. Budoucí věci před- povídal z božího nadšení. Kom. N. básnické, zápal svrchovaný. Jg. Nadchnutosť, i, f., nadchnutí, die Begei-
sterung. Jg. Nadchnutý, vz Nadchnouti. — N., nadutý,
an-, aufgeblasen. V. — N., nadšený, napl- něný, inspirirt, begeistert. V. — čím : duchem svatým, Ros., Sš., duchem Páně, D., pověrou. Sych. Čím srdce jest nadchnuté, tím ústa jsou naplněna. Jg. Nadehoditi, vz Nadejíti.
Na díle, z částky, zum Theil. V. — N.,
v práci, in der Arbeit. Us. Nadílka, y, f., nadělení, das Geschenk,
die Gabe. Us. Petrov. Dch. Nadir, nadir, u, m. Vz Podnožník. S. N.
Nadírati se = velmi křičeti, sehr schreien.
Ký čert se tam nadírá ? Solf. Kteréž (ženy) divně křičíce zpívaly, ne jináč než jakoby jazyků neměly a skrze samý chřtán se na- díraly velmi nelibým hlasem. Har. II. 171.— N. se = roztahovati se, breit, gross thun, sich unnütz machen. D. Jen sc tak nenadírať. Us. Hubu si nadírati, sich das Maul zerreissen, grosssprecherisch reden. Dch. — N. se, do- váděti, schäkern. 1. Nadíti, naději, naděj, děl n. díl, ití;
nadívati = plniti, nacpati, füllen. — co: jitrnice, holoubata, kuřata, kužel. Us. — co čím. Holoubata nádivkou, Us., střeva masem. Kom. — co komu : jehlu (navlíkati). — co na co: len na kužel. Us. — se s kým, s čím (pracně se namáhati). On se s ním dosti nadívá a přece nic nechápá (pracně ho učí). Ros. 2. Nadíti se, nadáti se, naději se (praes.
a ťut. Ros.), nadál se; nadívati se, nadávati se = doufati, víru míti, hoffen, vermuthen, verhoffen, sich getrösten. Jg. Jakž se naději; dříve než se naděje. V. Jináč, než jsem se nadál. V. — se čeho : smrti, D.,' lepších časů, Sych., Mudr., odměny (doufati). Kom. Lab. G3. Když se toho nejméně nadějí. Br. Kdo by se toho nadál? Us. Dieš, že by se prve smrti nadál. Chč. (І07. Učiniv příteli dobro naděj se téhož. Č. Mudr. 232. Bude-li pýchati, aby se toho povýšení a úřadu ne- nadaj. V. Ani sami v živnostech jich odtud by znamenitého zrůstu se n. mohli. Nar. o h. a k. — se o kom, o čem. Naději se o něm. Jel. Nadějeme se o vás lepších věcí. Br. Naději se o všech lidech, že . . . Kram. — Jel. — se čeho od koho. Dobré rady od krále se nadíti. V. Toho bych se byl od tebe |
||
|
|||
Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |