nenadál ! Us. Darmo od něho nenaděj se smi-
lování. Chč. 449. — Jel. — čeho z čeho. Na-
ději se z toho chvály. Jel. — z čeho o kom.
Naději se z toho o vás. D. — se čeho do
koho, do čeho. Kdo by z lidí toho se nadál
do vás, abyste na svém neustupni byli. Br.
Do tebe mi sě viery nadíti. Dal. 60. Nebyl
bych toho do vás nikdy se nadál. Žer. L. 51.
Do svých poddaných nenaději se než věrné
lásky. V. Čehož jsme se do vaší horlivosti
nenadáli. Apol. — D., Ottersd., Kram., J. tr.,
Jd., Bart. 1. 32. — se čemu. Kdo by se
tomu byl nadál ? D. Tomu jsem se nenadálá.
Er. P. 357. Já se tomu nenadál, by mi se to
bez viny dieti mělo. III. Ale nadál jsem se
hojnějšímu jídlu. Jir. Anth. 11.,, str 10. —
se na čem, aby. Nadál se na jeho pohledu
a pokoře, aby . . . Plk. — že. Nadálí se, že
ty věci něco horšího jsou. Br. — s adv.
Ďaramně, nadarmo se n. V. — s inft. Jakož
často souzeni býti nadějete se. Výb. I. Od-
tud pochází všeho zlého počátek, odkudž by
se nadalo přijíti lékařství. Mudr.

Naditý, gefüllt, ausgefüllt, vollgestopft,
verpackt (im Kleide).

Nadívač, vz Naděvač.

Nadívačný, vz Naděvač.

Nadívajna — nadívanina. Vz N.

Nadívání, n., die Anfüllung; das Hoffen;
das Zusehen. Vz Nadívati.

Nadívanice, e, f., něco nadívaného, ku př.
klobása. — N. To byla n., das war eine
Arbeit mit dem Füllen. Us.

Nadivanina, y, f., nádivka, die Fülle;
klobása, die Bratwurst. Res. — N., jahelná
n. ryžová kaše, pečená se škraloupem. Ve
vých. Cech. Jir. Brei, m.

Nadívaný. N. klobása, zelí, holoubata,
gefüllt; len, der Flachswickel, D. ; nohavice
(plundry), die Ploderhosen. V. — čím : koláč
makem, tvarohem. Us. na Mor. Hý.

Nadívati, vz Nadíti. 1. — N. se, vz Na-
díti se. — N. se, genug, lang zusehen. Vz
Dívati se.

Nadiviti se čemu, sich sehr wundern.
V. Lidé se tomu nemohli n. Háj.

Nádivka, (nádivka, V.), y, f., die Fülle.
N. do holuba, do krocana, do telecí pečene
atd. Naše Božena ráda jí nádivku. Us. — N.
patentovaná, kremičitan vápenatý strojený,
v papírnictví. Vz KP. I. 286. — N., kracle,
koudel sčesaná na vochličce. Us. Jilem.

Nadivný; nadiven, vna, vno, (zastr.) —
podivný, wunderbar. Nastojte i nadivno vám
sluchu = jest vám to podivno sluchu (slyšeti).
Rkk. 45.

Nádivoký, trochu divoký, etwas wild. Aqu.

Nadjednější, nad to nade vše, co kdež
jest jedno, t. Bůh, Výb. I. 668, Št.; nej-
jednější, prosto jeden, absolut ein. Vz Nej-.

Nadjeti, nadjedu, el, et, etí; nadjížděti,
ěl, ěn, ění, vorfahren, vorreiten, zuvorkom-
men. — co, koho. On ho sobě nadjel. Jg.,
Hos. Vítr n. Har. Nadjel ju švarný synek
na vraným koňu. Mor. P. 332. Zb. — V obec.
mluvě též slýchati: Že mu nenadjedeš? Da.

Nadjidu, zastr. = najdu. Jir.

Nadjíti, vz Nadejíti.

Nadjížděti, vz Nadjeti.

Nadjmenovaný, svrchu jmenovaný, vor-
genannt, D., nepěkné prý slovo ; máme prý
raději opakovati to které slovo n. užívati
zájmen : on, ten, tento. Bs. Ale cf. Nade-
psaný ; tedy ho lze užívati.

Nadkamní, n., místo nad kamny. Ros.

Nadklenouti, nadklubati, vz Klenouti,
Klubati.

Nadkorábník, a, m., der Schiffskapitän.
Reš.

Nadkrbí, n., místo nad krbem. Us. Da.

Nadkroví, n., místo nad krovem, über
dem Sparren. Ros.

Nadkruží, n., talíř, hořejší kolo kruhu
hrnčířského. Us. Petrov. Dch.

Nadlaban, a, m., der Oberelbebewohner.

Nadlabati, nadlabám a n-bi; nadlabávati,
viel o. wenig höhlen, meisseln. Málo si dnes
nadlabal. Ros. — co čím. Klín dlátem n. Vys.

Nadlážditi, nadlážiti, il, děn, dění, žení,
nadlažďovati, nadlažovati, viel o. wenig pfla-
stern. Ros. — se s čím, mit dem Pflastern
viel Arbeit haben. Ros.

Nadledvina, y, f., die Oberniere.

Nadlehčiti, il, en, ení. —komu co, komu
v čem, ein wenig erleichtern. Rk.

Nadlepšení, n., die Verbesserung. Jg.

Nadlepšenost, i, f., die Zugabe. Ros.

Nadlepšený, verbessert (durch Zugabe),
erhöht. Jg.

Nadlepšitel, nadlepšovatel, e, m., der
Verbesserer (durch Zugabe). Ros.

Nadlepšiti, il, en, ení, nadlepšovati, zu-
bessern, zugeben. — co komu (o co). N.
některému dítěti jeho díl. Pr. měst. Nadlepšil
mu jeho díl o tisíc. Jg. — komu čeho.
Protož se jim služby nadlepšuje. V., J. tr. —
co komu při čem. Chtěje sobě při úrocích
něco n. Er. — se, besser werden. Ros.

Nadlesný, ého,nadlesni, ího, m., der Ober-
forst, Waldmeister. D.

Nadlidský, übermenschlich.

Nadloktí, n., der Oberarm.

Na dlouze, vz Na krátce.

Nadlovčí, ího, m., der Oberjägermeister.
D., Šp.

Nadlužiti se, il, en, ení; nadlužovati se,
viel, oft ausborgen. — se čeho. Ten se
toho vozu nadlužuje ! Us.

Nádma, y, f., das Emphysem. Rk.

Nadmět, u, m., domluva, der Vorwurf.
Us. Kouřim.

Nadmírný — nemírný.

1. Nadmítnouti; nadmítati, nadhoditi,
aufwerfen. To se jeho bystrému oku dávno
nadmítlo. Us.

2. Nadmítnouti se, tnul a tl, ut, utí;
nadmítati se. — se komu. To bystrému
jeho oku dávno samo se nadmítlo. Mus.

Nadmouti, nadmu, ul, ut, utí, nadýmati,
aufblasen, aufblähen, auftreiben. — abs. Zboží
nadýmá (činí pyšné); štěstí nadýmá. Jel. —
koho, co, se. Pivo břicho nadýmá. Us. N.
hubu (k hněvu), Ros., dudy. Ros. Nadýmá
to mysl. Jel. Hrách mne nadýmá. Ml. — čeho.
Bylina nadýmá břicha, Krab , ale lépe: co.—
se, koho čím. Srdce zlučí se nadýmá. Plk.
Pýchou, štěstím se nadýmá. Kom., Smil v.
1223., Žal. 23. Na něčí potupení pýchou se
n. Chč. 44G. Uši žalobami n. Trip. Kráva