Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |
|
|||
19
|
|||
|
|||
jetelem se nadmula. Us. — co komu: uši
(tajně ponoukati), einblasen, in die Ohren blasen. Ros. — komu do čeho : do uší (tajně ponoukati). Ros. Prach do oči n. Lk. — proti komu kdy. Přibík Klenovský proti Jiřímu před svou smrtí nadýmal. Star. let. — co kam. Nadmi ten prach v oko. Lk. — se, sich aufblähen, aufschwellen, auf- dunsen, strotzen, sich aufblasen, sich brüsten. V. Ovce se nadmula. Us. Co se nadýmáš (hněváš) ? Ros. Vlny se nadýmají. Us. Na- dýmá se jako žába, jako prázdný měch. Pk. — se na koho. Hněvivé se na mne nadýmá. St. skl. — se kde, v čem. Ta žena ráda v pýše se nadýmá. Mel. o por. Nadýmáš se rovně jako žába v močidle. Reš. — se jak: bez příčiny. Ml. Nadmrákotný, 1. nad mrákotu, temnosť
jsoucí, veletemný, sehr dunkel; 2. nad mráko- tou, oblakem jsoucí, über den Wolken seiend. Skrýš n. Sš. Hc. 39. Nadmutí, í, n., nadutí, nafouknutí, vě-
trnosť, bnbření, bubenník, bubnačka, die Aufblähung, Aufschwellung, die Trommel- sucht, die Windgeschwulst. Ja., Šp. Vz S. N. N. dobytka, Us., u dobytka. Ja. N. větrem (otok povětrný, povětrnosť). Ja. — N. = pýcha, der Stolz. Zák. sv. Ben. Nadmutička, y, f., cucubalus. N. obecná,
c. baccifer, rostl. FB. 82. Nadmutý, auf-, eingeblasen. V. — čím.
Kráva jetelem n. Pán pýchou n. Us. Plachty větrem n., geschwellt. Dch. Nadmychovati, auf-, einblasen. Kom.
Nadnadíti se = velmi doufati, sehr hoffen. — v co : v něčí slovo. Žer.
Nadnebeský, überhimmlisch. Koll.
Nad něho, lépe: nad něj, nadeň, poně-
vadž jeho vlastně genitiv jest, jehož nad neřídí. IVadnejvyšší = nejvyšší, der höchste.
Mus. Nadnésti, vz Nésti; nadnášeti, el, en, ení,
darüber tragen, bringen. Ros. Nádní, n., der Schiffskiel. Rk.
Nádoba, nádobka, y, f. N. — podoba
(zastr.); odtud: nádobný. — N., náradí n. náčiní, zvl. na něco tekutého n. sutého, das Gefäss. V. Vz Nářadí, Náčiní, Nádobí. N. hliněná, picí, k masti, pro koření, V., pro popel (popelnice), baňatá, vypuklá, D., ocetní, Kom., sklenná, noční, kalicí, dojecí, Jg., od- kuřovací, Nz., okrouhlá, vejčitá, čtverhranná, válcovitá, kuželovitá, drobná, malá, veliká, Sp., plechová, s poduškou, z pružce, cínová s vložkou porcelánovou. Cn. N. zásobná, čerpací, k naplňování, k vylévání, obětní, k pití (picí), na vonné oleje atd., Prm., obřadní. N-bu podstaviti n. podsaditi, vymyti, vyplá- knouti, D. Umí n-by vyprazdňovati. Vz Opil- ství. Č. Po n-bě řemeslníka poznáš Pk. N-y africké, řecké, staročeské, vz KP. I. 50.—60. Člověk nádoba křehká. Hlr. — N. zevnitřní smyslů, äussere Sinneswerkzeuge. Rak na nádobě (údu) mužské. Ras. Kokořík n-bu k smilství zbuzuje. Jád. Nadobalný, nad obalem jsoucí. N. vaječ-
ník. Rostl. Nádobí, í, n., nádoby, das Geschirr, Ge-
räthe, Zeug, die Gefässe, Werkzeuge, Ge- |
räthschaft. D. N. stolní, kuchyňské, dojecí
(nádoba), skleněné, řemeslnické, železné, ko- vové, jídelní, hliněné, staré, domovní, dře- věné, tkadlcovské, koňské (na koně, pochvy), na sedle, válečné, písařské, Jg., polévané, Kh., tesařské (vz Tesař), kolářské (vz Kolář), bednářské (vz Bednář), soustružnické (vz Sou- stružník). Us. N. k přitužování: stužidlo, pa- cholek, utahovák, klíč u utahováku, skřipec, lis ruční, lis na ubrousky. Šp. Tehdá král káza sekyrami i rozličným jiným nádobím k té je- skyni stezku prorubati. Pass. 763. N. věch- tem a pískem drhnouti. Kom. N. mýti, opla- kovati, polívati. Jg. Truhlice s nádobím. Us. Vz Náčiní, Nádobí. — N. mužské n. ženské (údy plodicí). Jád. Vlčího máku voda jest dobrá proti pokažení mužského nádobí. Čern. N. semenné, v anatomii, das Samenwerkzeug; krevní, das Blutgefäss. Volk. Nádobíčko, a, m., kleine Gefässe, n. Kom.
Nádobka, y, f., kleines Gefäss. V. N. k pití.
V. N. raková, cothurnia Sieboldii, nálevník. Vz Frč. 20. Nádobkář, e, m., der Geschirrhobel. Skv.
Nádobkovati, nádobky prázdniti. Kom.
Nadoblačný, was über den Wolken ist.
Jg-
Nádobník, a, m., neckář. Tk. II. 374.
Nadobnosť, i, f., lepota, schmuckes We-
sen, die Artigkeit, Feinheit. Jg. 1. Nádobný, od nádoby, Gefass-. N. kožka
(z údu plodícího). Hlas. — 2. Podobný. 2. Nadobný = pěkný, hladký, ladný,
milostný. Děvečko nádobná. č. sl. pís. N. panna, mládenec, postava. Výb. I. 301., 306., 310. N. šuhajek, galánka. Mor. P. 101. Zb. Fein, niedlich, artig. Nadobřiti, il, en, ení, vermehren. Podlé
dobroty země nadobřil oltářů. Br. Nádobrý. Pojide n. muž v žínové húni.
Pass. 959. Nadobyčejný, ungewöhnlich. N. učelivosť.
Sych. Toť něco n-ného. Berg. Nadočec, čce, m. = nadočník. Na Slov.
Nadočí, n., brvy, die Augenbrauen. MM.
Nadočník, u, m., der Lichtschirm. Č.
Nadojiti, il, en, ení, (viel o. wenig) mel-
ken, herausmelken — co. Ta kráva po ka- ždé dvě dížky nadojí. Ros. — Dnes málo nadojili. Us. — čeho. Dnes jsme nadojili mléka (mnoho)! Us. — se čeho. To jsme se těch krav nadojili (dlouho jsme je dojili). Us. — Na Slov. = nakojiti. Plk. Nádomí, n. = střecha, das Dach. Rad. zv.
Nadomlouvati komu, viel zureden. Na
domlouvav jim a nasápav se tu nad nimi, kázal jim . . . Čr. Nadopáčený = nahoře podotknutý, der
oben erwähnte. Mus. VII. 440. Nádor, u, nádorec, rce, nádorek, rku,
m., ranec z předu. Z dr, vz Gb. Hl. 146. Der Ranzen. N. plný hrušek. Us. Zb. Ten má n. z lusek natrhaných. N. lenu = klín lenu. Us. Petrov. Dch. — N., naběhlina na těle, opuchlina, sval, Knollen, Geschwulst (f.) am Körper, die Beule. D. — N., vysedlý k jedné straně bok n. břicho při dobytku, při čemž se vnitřnosti ven tlačí. — N. tuko- vý, vodnatý, mednatý, masitý, jikenatý, špekový; rak, zlá houba. Vz. S. N. N. na |
||
|
|||
Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |