jetelem se nadmula. Us. — co komu: uši
(tajně ponoukati), einblasen, in die Ohren
blasen. Ros. — komu do čeho : do uší
(tajně ponoukati). Ros. Prach do oči n. Lk.
— proti komu kdy. Přibík Klenovský
proti Jiřímu před svou smrtí nadýmal. Star.
let. — co kam. Nadmi ten prach v oko.
Lk. — se, sich aufblähen, aufschwellen, auf-
dunsen, strotzen, sich aufblasen, sich brüsten.
V. Ovce se nadmula. Us. Co se nadýmáš
(hněváš) ? Ros. Vlny se nadýmají. Us. Na-
dýmá se jako žába, jako prázdný měch.
Pk. — se na koho. Hněvivé se na mne
nadýmá. St. skl. — se kde, v čem. Ta
žena ráda v pýše se nadýmá. Mel. o por.
Nadýmáš se rovně jako žába v močidle.
Reš. — se jak: bez příčiny. Ml.

Nadmrákotný, 1. nad mrákotu, temnosť
jsoucí, veletemný, sehr dunkel; 2. nad mráko-
tou, oblakem jsoucí, über den Wolken seiend.
Skrýš n. Sš. Hc. 39.

Nadmutí, í, n., nadutí, nafouknutí, vě-
trnosť, bnbření, bubenník, bubnačka, die
Aufblähung, Aufschwellung, die Trommel-
sucht, die Windgeschwulst. Ja., Šp. Vz S. N.
N. dobytka, Us., u dobytka. Ja. N. větrem
(otok povětrný, povětrnosť). Ja. — N. = pýcha,
der Stolz. Zák. sv. Ben.

Nadmutička, y, f., cucubalus. N. obecná,
c. baccifer, rostl. FB. 82.

Nadmutý, auf-, eingeblasen. V. — čím.
Kráva jetelem n. Pán pýchou n. Us. Plachty
větrem n., geschwellt. Dch.

Nadmychovati, auf-, einblasen. Kom.
Nadnadíti se = velmi doufati, sehr hoffen.

— v co : v něčí slovo. Žer.

Nadnebeský, überhimmlisch. Koll.

Nad něho, lépe: nad něj, nadeň, poně-
vadž jeho vlastně genitiv jest, jehož nad
neřídí.

IVadnejvyšší = nejvyšší, der höchste.
Mus.

Nadnésti, vz Nésti; nadnášeti, el, en, ení,
darüber tragen, bringen. Ros.

Nádní, n., der Schiffskiel. Rk.

Nádoba, nádobka, y, f. N. — podoba
(zastr.); odtud: nádobný. — N., náradí n.
náčiní, zvl. na něco tekutého n. sutého, das
Gefäss. V. Vz Nářadí, Náčiní, Nádobí. N.
hliněná, picí, k masti, pro koření, V., pro
popel (popelnice), baňatá, vypuklá, D., ocetní,
Kom., sklenná, noční, kalicí, dojecí, Jg., od-
kuřovací, Nz., okrouhlá, vejčitá, čtverhranná,
válcovitá, kuželovitá, drobná, malá, veliká,
Sp., plechová, s poduškou, z pružce, cínová
s vložkou porcelánovou. Cn. N. zásobná,
čerpací, k naplňování, k vylévání, obětní,
k pití (picí), na vonné oleje atd., Prm., obřadní.
N-bu podstaviti n. podsaditi, vymyti, vyplá-
knouti, D. Umí n-by vyprazdňovati. Vz Opil-
ství. Č. Po n-bě řemeslníka poznáš Pk. N-y
africké, řecké, staročeské, vz KP. I. 50.—60.
Člověk nádoba křehká. Hlr. — N. zevnitřní
smyslů, äussere Sinneswerkzeuge. Rak na
nádobě (údu) mužské. Ras. Kokořík n-bu
k smilství zbuzuje. Jád.

Nadobalný, nad obalem jsoucí. N. vaječ-
ník. Rostl.

Nádobí, í, n., nádoby, das Geschirr, Ge-
räthe, Zeug, die Gefässe, Werkzeuge, Ge-

räthschaft. D. N. stolní, kuchyňské, dojecí
(nádoba), skleněné, řemeslnické, železné, ko-
vové, jídelní, hliněné, staré, domovní, dře-
věné, tkadlcovské, koňské (na koně, pochvy),
na sedle, válečné, písařské, Jg., polévané,
Kh., tesařské (vz Tesař), kolářské (vz Kolář),
bednářské (vz Bednář), soustružnické (vz Sou-
stružník). Us. N. k přitužování: stužidlo, pa-
cholek, utahovák, klíč u utahováku, skřipec,
lis ruční, lis na ubrousky. Šp. Tehdá král káza
sekyrami i rozličným jiným nádobím k té je-
skyni stezku prorubati. Pass. 763. N. věch-
tem a pískem drhnouti. Kom. N. mýti, opla-
kovati, polívati. Jg. Truhlice s nádobím. Us.
Vz Náčiní, Nádobí. — N. mužské n. ženské
(údy plodicí). Jád. Vlčího máku voda jest
dobrá proti pokažení mužského nádobí. Čern.
N. semenné, v anatomii, das Samenwerkzeug;
krevní, das Blutgefäss. Volk.

Nádobíčko, a, m., kleine Gefässe, n. Kom.

Nádobka, y, f., kleines Gefäss. V. N. k pití.
V. N. raková, cothurnia Sieboldii, nálevník.
Vz Frč. 20.

Nádobkář, e, m., der Geschirrhobel. Skv.

Nádobkovati, nádobky prázdniti. Kom.

Nadoblačný, was über den Wolken ist.

Jg-

Nádobník, a, m., neckář. Tk. II. 374.

Nadobnosť, i, f., lepota, schmuckes We-
sen, die Artigkeit, Feinheit. Jg.

1. Nádobný, od nádoby, Gefass-. N. kožka
(z údu plodícího). Hlas. — 2. Podobný.

2. Nadobný = pěkný, hladký, ladný,
milostný. Děvečko nádobná. č. sl. pís. N.
panna, mládenec, postava. Výb. I. 301., 306.,
310. N. šuhajek, galánka. Mor. P. 101. Zb.
Fein, niedlich, artig.

Nadobřiti, il, en, ení, vermehren. Podlé
dobroty země nadobřil oltářů. Br.

Nádobrý. Pojide n. muž v žínové húni.
Pass. 959.

Nadobyčejný, ungewöhnlich. N. učelivosť.
Sych. Toť něco n-ného. Berg.

Nadočec, čce, m. = nadočník. Na Slov.

Nadočí, n., brvy, die Augenbrauen. MM.

Nadočník, u, m., der Lichtschirm. Č.

Nadojiti, il, en, ení, (viel o. wenig) mel-
ken, herausmelken — co. Ta kráva po ka-
ždé dvě dížky nadojí. Ros. — Dnes málo
nadojili. Us. — čeho. Dnes jsme nadojili
mléka (mnoho)! Us. — se čeho. To jsme
se těch krav nadojili (dlouho jsme je dojili).
Us. — Na Slov. = nakojiti. Plk.

Nádomí, n. = střecha, das Dach. Rad. zv.

Nadomlouvati komu, viel zureden. Na
domlouvav jim a nasápav se tu nad nimi,
kázal jim . . . Čr.

Nadopáčený = nahoře podotknutý, der
oben erwähnte. Mus. VII. 440.

Nádor, u, nádorec, rce, nádorek, rku,
m., ranec z předu. Z dr, vz Gb. Hl. 146.
Der Ranzen. N. plný hrušek. Us. Zb. Ten
má n. z lusek natrhaných. N. lenu = klín
lenu. Us. Petrov. Dch. — N., naběhlina na
těle, opuchlina, sval, Knollen, Geschwulst (f.)
am Körper, die Beule. D. — N., vysedlý
k jedné straně bok n. břicho při dobytku,
při čemž se vnitřnosti ven tlačí. — N. tuko-
vý, vodnatý, mednatý, masitý, jikenatý,
špekový; rak, zlá houba. Vz. S. N. N. na