noze, jablko mrtvé. Ras., Ja. N. na hrdly,
vole, der Kropf. N. kostní. — N. na dubech, der
Auswuchs. —N. na nádobí, vypuklina malá,
kterou nádobí pozbývá své úplné oblosti.
Us. v Deštné. Mš.

Nádorovitý, nádory mající. N. kráva. Us.

Nadosti, hinreichend. Rk.

Nadoufati se, lange hoffen. Dlouho jsem
se nadouťal. Us.

Nadouti, naduji, ul, ut, utí; nadouvati,
aufblasen, aufblähen; se — sich aufblasen,
aufblähen; aufdunsen, auflaufen; stolz sein.
Vz Douti. — co. Nadul tlamu (když se kdo
hněvá). Ros. Vítr plachty nadouvá. Dch. N.
dudy. MM. — se komu. Jak se mu huba
nadula. Sych. — se z čeho. Nadula se nám
kráva z jeteliny. Mor. Hý. — se čím: vítěz-
stvím, pýchou. V. Duchem pýchy se nadul.
V. — se kde, kdy: ve svém srdci. Plk.,
v štěstí. Koc.

Nadouvaný, aufgeblasen Jg.

Nadováděti se, s kým kde, genug schä-
kern : v zahradě.

Nadpadati, nadpadnouti, dnul a dl, utí,
ení = přepadnouti, lapiti, überfallen. Aqu.

koho. Nadpadla ho nemoc. Čern. — koho
čím: právem (pohnati). Záp. měst. 1450.

Nádpadník, a, m., nápadník, der Erbe.
Us. Her. Dch.

Nadpalubní, über dem Verdecke. Johanit,

Nadpamětný, dávný, prastarý, undenklich.

Jff-

Nadpaží, n., místo nad pažemi, die Achsel.
Ras.

Nadpažky, pl., m., zastr., = nadpaží. Ras.

Nadpis, u, m., die Adresse. N. nad hro-
bem, die Aufschrift. Aqu.

Nadpisník, u, m., der Schildschriftmaler.
Rk.

Nadpisovati, vz Nadepsati.

Nadplněk, ňku, m., vz Pleonasmus. Jg.
Nadplodný, v bot. opigynisch, oberweibig.

Nadpočetný, überzählig, supernumerär.
Rk.

Nadpodstatný, transsubstantialis. N. chléb,
Bůh, božství, světlost'. V.

Nadpodšev, dešve, m., die Brandsohle.
Rk.

Nadpojezdný,' ého, m. Oberbereiter, m.
Rk.

Nadpolesný, ého, m., der Oberförster. Rk.

Nadpoloviční, über die Hälfte. N. většina
hlasů, Mehrheit, f. Us.

Nadpopsaný, oben beschrieben. N. rod.
Rostl. Vz Nadepsaný.

Nadporučík, a, m., der Oberlieutenant.
Rk.

Nadpověď, i, f., das Motto. Rk.

Nadpověděti. Jakož nadpovědíno, wie
oben erwähnt wurde. Šf. Rozpr. 89.

Nadpovětrný, aetherisch. Ráj.

Nadpozemský, überirdisch. Řk.

Nadpraví, n. Od starých n. nikdy ne-
upouštěti. Sš. Šk. 174. Das Vorrecht.

Nadpraží, n., die Oberschwelle. Rk.

Nadpříliš, zu sehr. Sebe n. milovati. Kom.

Nadpřírodný = nadpřirozený. N. cesta,
milosť. Sš.

Nadpřirozený, über-, widernatürlich.Kom.
N. událosť, výjev, Us., obnovivosť. Rostl.

Nadpropastný, über dem Abgrund seiend.
N. skála.

Nadpropovídka, y, f., der Vordersatz. Jg.

Nadptáčník, a, m., vz Nadsokolár.

Ňadra, ňádra, gt. ňader, pl., n., ňa-
dérka. Ňadra z njadra m. jádra, n se vsulo.
D. N., klín, záňadří, der Busen. Kterýž ruce
za ňádra strčené má; ruku za ňádry ohří-
vati, chovati. V. Za ň. něco dáti, vložiti, po-
ložiti, vstrčiti. Rk. Má při za ňadry vyhra-
nou. Přestaň jim jen raků za ňadry sypati,
shledáš, jací to byli přátelé. Přestaň jim po-
chlebovati aneb raků za ňadra sypati a zvíš,
kam se ti přátelé podějí. Rváč. Ten se vy-
píná a za ňadry mu vši na vardu hrají. Na-
hlídni do svých (sám) ňader. Vz Vada. Lb.
Dejž jemu tak pán Bůh za jeho ňádra (aby
se mu tak stalo). Tur. Chron. Hada za ňadry
sobě chová. Jg. — N. prsy, die Brust,
der Busen. N. na odiv vykládala. Kram.
Hrdlo, n. rozhalená jmieše. Rkk.

Nádrabí, n. = nábytek. Ve Zlínsku na
Mor. Brt.

Nadřádkový, oberhalb der Zeile gelegen.
Rk.

Nadragula, y, f., atropa belladonna, die
Tollkirsche. Na Slov. Plk.

Nadrahovati = drahovati. koho. Děti
mají následovati a n. otce. Sš. II. 125.

Nadramení, nadrameno, a, n., der Ort
ober dem Arme, die Achsel.

Nadrápati, nadrápnouti, pnul a pl, utí,
anreiben, kratzen. — co. Kdož jest to na-
drápnul? Nadrápal tam toho sílu. Mor. Hý.

— čeho. Což je tam země nadrápal (mnoho).

— se s čím. Ros. — koho. Nadrápl je tam
ještě, erwischen. Mor. Hý.

Nadrati, naderu, der, dera (ouc), al, án,
ání, schleissen; viel zerreissen; schlagen,
hauen. Jg. — čeho: peří, šatů. Us. — se
s kým (nabiti). Na Slov.

Ňadratý, busig. Rk.

Nadraz, u, m., die Aufstossung, Antrei-
bung. Jg.

Nadraziti, il, žen, ení; nadrážeti, el, en,
ení, oberhalb schlagen; antreffen, finden. —
co kde: Kámen, stříbro, rudu v dole. Pam.
Kut., Vys. — se v čem: v řeči (potýkati se,
hadern, disputiren). Koll.

Nádraží, n., der Bahnhof. Dch.

1. Nadražiti, il, en, ení; nadražovati,
vertheuern. D.

2. Nadražiti, nadrážditi, nadrážniti,
il, ěn, ění, aufhetzen, zastr. Aesop.

Nadrbati; nadrbnouti, bnul a bl, ut, utí,
anreiben. — komu = vybiti. Us.

Nadřečený, vz Nadepsaný, obenerwähnt.
N. spolupracovník, oberwähnt. Sf. Rozpr. 168.

Nadřevnatělý, ein wenig holzig. Rostl.

Nádrh, u, m., das Streichmass. N. oko-
vaný (beschlagen), posuvný mosazí okovaný
(mit Messing montirt); n. řezací, das Schneid-
mass, řezací okovaný (beschlagenes Schneid-
mass), řezací na zrcadelnik okovaný (Schneid-
mass für Spiegelmacher). Skv.

Nadrhnouti, hnul a hl, ut, uti, abstrei-
fen, viel scheuern. — čeho. To jste toho
listí nadrhli (mnoho). Us. — co. Všecko toto
listí jsme dnes nadrhli. Us. — se čeho, se