s čím. Dosti jsme se toho hrnce, s tím hrn-
cem nadrhli. Us.

Nadrchaný, vz Nadrchati. — N., chu-
ravý. Mor. Hý.

Nadrchati, zdrchati, zcuchati, zmuchlati,
zersausen, zerfitzen. Jg. — čeho. Ten tu
nadrchal slámy. Us. — se. Pták novo chy-
cený nadrchá se (peří rozčepýří) a cepeni.
Odtud: Sedí jako nadrchaný. Na Mor. Sedí
nadrchaný co umoklá káně. Mus.

Nádřík, u, m., der Brustfleck. Rk.

Nadřitek, tku, m., řemen u koně nad
řití. Der Schwanzriemen. Slov.

Nadříti, nadru, dři, el, en, ení; nadírati,
anschinden, anschleussen; viel abschinden,
abstreifen; lange schinden; plagen. Jg. —
si co. Nadřel si kůži, ruku, nohu. Us. —
komu čeho: sobě peněz. Us. Nadřel si lýčí.
Ros. — čeho na kom: peněz. Us. — se
čeho. Nadřu se mrchy, lidu. Us. — co jak.
To neprávě s útiskem bližních nadřel, a jakž
se říká, na lidské mozoly. Br. — čeho jak.
Zboží nepravých násilím n. Chč. 377. — se
na koho. Dosť jsem se na vás nadřel. Us.
Zb.

Nadřízhati (zastr.)., natrhati, naštípati,
schneiden, spalten. — čeho z čeho. St. skl.

Ňadrnatý, ňadra mající, busig. Th.

Nadrndati se, nacecati se, sich antrinken,
ansaugen. Jehně se nadrndalo. Us. — N. se,
naběhati se, natoulati se. Ta se nadrndá.
Odtud: drnda = běhna. Fr.

Nadrobiti, il, en, ení, brocken, einbrocken,
einreiben. — čeho kam. Chleba pofl po-
lívku, do mléka. Jg. —- co. Co sis nadro-
bil, vyjez (sněz). Sk., Č., Lb. Vz Vina. Cos
nadrobil, to vymývej. Rb. — se. Co se doma
nadrobí, má se doma snísti. Us. Fr.

Nádrobní vlna (kratší, s krku ovce), die
Halswolle. 1559. Gl.

Na drobno, vz Drobno.

Nádrsný, nadrsnělý, nadrsnatělý,
drobet drsný, etwas rauh, holperig. Krok.

Nadrybničí, n., jm. pole u Hradčan na
Mor. Km.

Nadryby, dle Dolany, ves u Rokycan.
Tk. III. 38.

Nádrž, e, nádržka, nadržka, y, f. zá-
držka, zví. hlubší místo k nadržení vody, aby
jí na mlýn dosti šlo, ein Wasserbehältniss,
-behälter, -reservoir, eine Wasserwehre. N.
při mlýně. Us. N. na teplou vodu; napájecí.
Us.— N. proce.zovací (filtrovací) a usazovací.
Us. N. vývěvy, vz KP. IL 83. N. na moč:
s podpinadlem á pasem pro mužské; s pasem
pro ženské. Cn. — N., dutina mezibuněčná
pryskyřicemi a jinými látkami ze sousedních
buněk vyloučenými naplněná, der Saftgang,
die Safthöhle, u rostl. Kk. G., 82.

Nadržeti, el, en, ení; nadržovati, aufhalten.
čeho: vody (s potřebu). Ros., Vys. — co:
vodu (všecku zahraditi). Plátno (při šití),
einhalten, einziehen, Us. Dch., rybník n. Vys.

— čeho, co kde. vody ve vodárně. Har.

— (co) komu. = po vůli býti. Lakomství
měšci ruku nadržuje. Lom. Někomu příliš
nadržovati, ihm zu sehr Stange, den Rücken,
den Daumen halten, begünstigen. Jg., Dch.
Bez rozumu mu nadržujete. Sych. — se
koho, čeho = přidržeti. Aby velikých, do-

brých ctností se nadržel. Pulk. — Troj. —
To jsem se té konvice nadržel (dlouho). Us.

Nádržka, vz Nádrž.

Nádržník, u, m., nášijek, nášlík. Hals-
kette. Us. Plaň.

Nadržování, n., die Begünstigung. D. Vz
Nadržeti.

Nadsada, y, f., něco nadsazeného, žerď.
Výb. I. 168.

Nadsaditi, il, zen, ení; nadsazovati,
höher, übersetzen; nadceniti, zdražiti, über-
bieten, überschätzen; steigern. Jg., Pal. Radh.
III. 154. — co: cenu. V. Svou práci velebí
a nadsazuje. Kom. Mzdu n. (= výše sázeti,
než slušno jest). Jg. — co komu. Nadsadil
to sobě hrozně. Ros. — co čím jak. Své
věci cenou mimo spravedlnosť nadsazují.
Jel. — co nad koho. D. Sám sobe zjednal
nejvyšší kněžství, nadsadiv nad Jasona tři
sta centnéřů stříbra (slíbil, že dá více).
Br. — s adv. A by byl maloučko nadsadil,
byl by do černého trefil. Ros. Hrubě něco n.
Ros.

Nadsadné mluvení = hyperbolické. Sš.
Ž. 106.

Nadsazeně mluví = přehání.

Nadsazení, n., das Höheransetzen, Uiber-
bieten. Ros. N. ceny. Kom.

Nadsazený. N. cena, höher gesetzt; mlu-
vení, řeč (hyperbolická). Kon.

Nadsázka, y, f., vz Hyperbola.

Nadsazování, das Höherstellen, die Uiber-
bietung. N. všech věcí, ceny. Kom., sebe,
své osoby. Nt.

Nadsazovati, vz Nadsaditi.

Nadsborničný, ého, m., náčelník sbor-
níce židovské, der Archisynagog. Sš. Sk. 215.

Nadsedati, nadsednouti = výše sedati,
sich höher setzen.

Nadsklepní, ího, n., der Kellermeister,
Oberkellner. Dch.

Nadskočiti, il, ení. — komu, čemu.
Sm. Einem den Vorsprung gewinnen.

Nadskok, u, in., der Vorsprung. Dch.

Nadsmyslný. Věc nadsm. Us. V n. svět
se pohroužiti. Nz. Uibersinnlich. Vz. N.

Nadsokolár, e, nadsokolčí, ího, m.,
vrchní sokolář, Oberfalkner, m. Sp.

Nadspéřený list, je-li stopka pravidelně
a mnohonásobně spéřena a má-li na konci
lísteček. Rostl.

Nadspělosť, i, f., třetí věk rostlin. Rostl.

Nadstavek, vku, m. =- nástavek, das An-
gesetzte. D.

Nadstavený, höher gestellt. Us.

Nadstavěti, ě1, ěn, ční, höher bauen;
nadstaviti, il, en, ení, höher setzen. — co
nad co. D. — čeho, nastaviti, anstücken.
Na Mor. Us.

Nadstírati, vz Nadestříti.

Nadstolí, n., der Ort über dem Tisch. Ros.

Nadstoupiti, stup, il, ení; nadstupovati,
vortreten, überfallen, —koho, co__ výše stou-
piti. Jg. — 2. Napadnouti (zastr.). Leg., Pulk.
Bolesť ho nadstúpi veliká. Pass. 974. — čím.
Dobrotivú řečí biskupa nastúpil. Pass. 519.

Nadstředí tělesa, metacentrum, vz KP.
II. 40.

Nadstředuí, nad středem jsoucí, hypor-
centrisch. N. směr. Rostl.