Nadstúpení = nastoupení, der Antritt.
Drž miesto, kteréžtos až dotavadto otcovým
nastúpeniem držal. Výb. I. 598.

Nadsvětí, n., die Oberwelt. Rk.

Nadsvět-ní, -ový, -ský, oberweltlich. Rk.

Nadšenec, nce, m., der Enthusiast. Rk.

Nadšení, í, n., nadchnutí, der Anhauch.

— N., die Eingebung, Begeisterung. Jg.

Z božího n. Kom. N. básnické. V nábožném
n. vezma lyru zpívati se jal. Hank. Mluviti
s velkým n-ním. Nt. Vz. S. N. — N., poše-
tilost', nemoc. Knih. lék.

Jíadšenosť, i, f. = nadšení.

Nadšený; nadšen, a, o; nadchnutý, an-
gehaucht; begeistert. — čím: duchem sva-
tým, láskou, Bohem. Bibl., Jg., Br. — k čemu.
Rk. — pro co. Je pro svou věc nadšen,
lépe: svou věcí, z věci své. Zk.

Nadšisko, a, n., od nádchy, der Roth-
lauf. Plk.

Nadští, n., zastr., = nadjití, das Zuvor-
kommen; das Finden. Pass.

Nadtělesný, über das Körperliche erhaben.

Nadtemeník, u, n. Vz Zenith.

Nad to, gar. Přítel svobody, nad to ústavné.
Dch. Vz Nad.

Nadtrápiti, il, en, en, ení; nadtrapovati
—--- velmi trápiti, sehr quälen. — Potom pak
snem jsa nadtrápen na holé zemi podřímal.
Roč. 1410. — koho kde. Zimnice ho v tom
městě nadtrápila. Pulk.

Jíadtrutiti (zastr.), il, cen, cení, troutiti,
udeřiti, zaraziti, tisknouti, rmoutiti, stossen,
drücken, betrüben. — koho. Velmi ji ta řeč
nadtruti (rmoutí). St. skl. III. 4. — čím.
Smrtí nadtrucen. Pulk.

Jíadubrman, a, m., tautologie: nad -
Obermann, der Vorstand der Schiedsrichter,
náčelník smírčího soudu. Mus. 1840. 162.

Jíadudlati, mnoho dudlati, viel brummen.
Slov. Plk.

Nadunati se = našklebiti se, lange grei-
nen, weinen. Us. na Mor. Chmel.

Nadmičiti se, il, ení, viel zu Hause hocken.

Nadnuouti, nadchnouti, inspiriren. Duch
sv. nadunuje proroka. Sš. I. 269.

Jíadupati, aufstampfen; oft, viel stampfen.

— co kde. Dosti jsem ten chmel v pytli
nadupal. — se čeho. Dosti jsem se chmele
v pytli nadupal. Us.

Naduřelosť, i, f., lépe než naduřilosť,
od naduřeti, nádor, Geschwulst, f. Sal. N.
srdečnice. Ja.

Jíaduřelý, lépe než naduřilý od naduřeti
(Jg.), naběhlý, aufgedunsen.— čím: vodou,
Lk., pýchou. Alex. fab.

Naduření, n., das Aufbringen, Bern.; das
Aufschwellen.

Nauduřený; -en, a, o, zornig, aufgebracht.
Slov. Je nadurený ako sova, ako moriak
(hněvá se). Mt. S. Vz Naduřiti.

Naduřeti, el, ení, opuchnouti, naběhnouti,
aufschwellen. Nežit naduřel. Sal. — Jíadu-
řiti = rozhněvati, erzürnen. Na Slov.

Nadurmati, vz Durmati.

Nadutě, aufgeblasen, schwülstig.

Nadutec, tce, m., ein aufgeblasener Mensch.
Kom.

Nadutí, í, n., otok, opuchlosť, nadmutí,
das Auf blasen, Auflaufen, die Aufblähung. V.

N. žalúdka, krávy. N. odvodičné, die Schlag-
adergeschwulst ; pokosteční, die Feinhaut-
wassersucht; n. krevné měchýřka, der Ader-
kropf des Thränensackes. Ja. — N. = pýcha,
der Stolz. N. mysli, Jel., slohu. D.

Nadutina, y, f. Die Wulst, Schwulst. N.
vodnatá, měkká, větrná (nadýmání, bubeník).
Ja. — N., nadutosť slohu. D.

Nadutosť, i, f., die Aufblähung. N. ja-
zyka. Ms. — N. = pýcha. V. N. v theol.
osobování-si nějaké přednosti, jakoby ji kdo
sám jediný měl a v té neb oné věci nedo-
stiženým byl, die Aufgeblasenheit, Schwulst,
der Stolz. MP. 137. N. slohu. Jg.

Nadutý, nafouknutý, aufgeblasen, aufge-
dunsen, aufgebläht. N. huba, měchýř, žíla.
Jg. — čím: moře větrem naduté. V. — N.
= hrdý, pyšný, stolz, aufgeblasen. N. Vla-
slav, Rkk., srdce, Plk., sloh, slova. D. N.
jako holub. Pk. N. si ako krokan (krocan.
Pyšný ako moriak. Hněvivý). Ms. S. — čím :
pýchou, V., Chč. 300., hněvem. Jel., BN. —
kdy. Mysl v štěstí nadutá. Jel.

Naduvací, k nadouvání, Blas-. Jg.

Naduvač, e, m., der Bläser. Bern.

Naduvačka, y, f., die Bläserin. Bern.

Nadúvati = nadouvati.

Naduvedený, oben angeführt. Vz Nade-
psaný.

Nadužitba, y, f., nadužití, zneužití, der
Missbrauch. Sš. L 16., 243.

Nadužiti, nadužiji, il, it, ití; nadužívati =
nad míru, příliš užívati, über das Mass ge-
brauchen; missbrauchen. — čeho: něčí tr-
pělivosti, Mus., důvěry (příliš mnoho užívati
třebas ne k účelúm nekalým). Brs. 105. Vz
Zneužívati.

Naduživa, y, f. = nadužitba. Sš. I. 189.

Nadužívání, n., der Missbrauch. Pal.
Rozpr. 132. Aby nadužíváním snad práva
ještě nezvyklého ani lid náš do scestnosti
ani právo samo do nebezpečí uvozováno ne-
bylo. Pal. Radh. III.

Nadval, u, m., der Reiter, při stavbách
pevnostních. Bur.

Nadvarle, ete, n., epididymis. Ssav.

Nadvážiti, il, en, ení = převážiti, über-
wiegen. — co. Mus.

Nadvedši = nadzvedši. Kat. 952., 2836.

Nadvěniti, il, ěn, ění, nad věno dáti. Ros.

Nadvěno, a, n., ona čásť obvěnění (der
Gegengift), o kterou toto větší jest než věno
ženino. 1552. Gl. 165.

Nadveslař, e, m., der Rudermeister. Rk.

Nadvětrný. N. bytosť, duchové. Ráj.
Aetherisch.

Nadvětšiti, il, en, ení, vergrössern. —
komu čeho. Kdo jest úřadů i povinností
jejich (obyvatelů vyhnaných) jim přispořil a
nadvětšil? Skl. V. 301.

Nadvihnouti, hnul, hl, ut, utí; nadviho-
vati = drobet podvihnouti, ein wenig heben,
aufheben. — co: sud, žbánek. Plk., Baiz. —
se, sich heben; lang, oft heben. Bern., St. skl.

Nadvinouti, nul, ut, ut, utí; nadvinovati,
hinauf winden, biegen. — co. Us., Ja.

Nadvis, u, m., visutá skála, überhängen-
der Felsen. Us.

Nadvislý, überhängend. Rk.