Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |
|
|||
22
|
|||
|
|||
Nadstúpení = nastoupení, der Antritt.
Drž miesto, kteréžtos až dotavadto otcovým nastúpeniem držal. Výb. I. 598. Nadsvětí, n., die Oberwelt. Rk.
Nadsvět-ní, -ový, -ský, oberweltlich. Rk.
Nadšenec, nce, m., der Enthusiast. Rk.
Nadšení, í, n., nadchnutí, der Anhauch.
— N., die Eingebung, Begeisterung. Jg.
Z božího n. Kom. N. básnické. V nábožném
n. vezma lyru zpívati se jal. Hank. Mluviti s velkým n-ním. Nt. Vz. S. N. — N., poše- tilost', nemoc. Knih. lék. Jíadšenosť, i, f. = nadšení.
Nadšený; nadšen, a, o; nadchnutý, an-
gehaucht; begeistert. — čím: duchem sva- tým, láskou, Bohem. Bibl., Jg., Br. — k čemu. Rk. — pro co. Je pro svou věc nadšen, lépe: svou věcí, z věci své. Zk. Nadšisko, a, n., od nádchy, der Roth-
lauf. Plk. Nadští, n., zastr., = nadjití, das Zuvor-
kommen; das Finden. Pass. Nadtělesný, über das Körperliche erhaben.
Nadtemeník, u, n. Vz Zenith.
Nad to, gar. Přítel svobody, nad to ústavné.
Dch. Vz Nad. Nadtrápiti, il, en, en, ení; nadtrapovati
—--- velmi trápiti, sehr quälen. — Potom pak snem jsa nadtrápen na holé zemi podřímal. Roč. 1410. — koho kde. Zimnice ho v tom městě nadtrápila. Pulk. Jíadtrutiti (zastr.), il, cen, cení, troutiti,
udeřiti, zaraziti, tisknouti, rmoutiti, stossen, drücken, betrüben. — koho. Velmi ji ta řeč nadtruti (rmoutí). St. skl. III. 4. — čím. Smrtí nadtrucen. Pulk. Jíadubrman, a, m., tautologie: nad -
Obermann, der Vorstand der Schiedsrichter, náčelník smírčího soudu. Mus. 1840. 162. Jíadudlati, mnoho dudlati, viel brummen.
Slov. Plk. Nadunati se = našklebiti se, lange grei-
nen, weinen. Us. na Mor. Chmel. Nadmičiti se, il, ení, viel zu Hause hocken.
Nadnuouti, nadchnouti, inspiriren. Duch
sv. nadunuje proroka. Sš. I. 269. Jíadupati, aufstampfen; oft, viel stampfen.
— co kde. Dosti jsem ten chmel v pytli
nadupal. — se čeho. Dosti jsem se chmele v pytli nadupal. Us. Naduřelosť, i, f., lépe než naduřilosť,
od naduřeti, nádor, Geschwulst, f. Sal. N. srdečnice. Ja. Jíaduřelý, lépe než naduřilý od naduřeti
(Jg.), naběhlý, aufgedunsen.— čím: vodou, Lk., pýchou. Alex. fab. Naduření, n., das Aufbringen, Bern.; das
Aufschwellen. Nauduřený; -en, a, o, zornig, aufgebracht.
Slov. Je nadurený ako sova, ako moriak (hněvá se). Mt. S. Vz Naduřiti. Naduřeti, el, ení, opuchnouti, naběhnouti,
aufschwellen. Nežit naduřel. Sal. — Jíadu- řiti = rozhněvati, erzürnen. Na Slov. Nadurmati, vz Durmati.
Nadutě, aufgeblasen, schwülstig.
Nadutec, tce, m., ein aufgeblasener Mensch.
Kom. Nadutí, í, n., otok, opuchlosť, nadmutí,
das Auf blasen, Auflaufen, die Aufblähung. V. |
N. žalúdka, krávy. N. odvodičné, die Schlag-
adergeschwulst ; pokosteční, die Feinhaut- wassersucht; n. krevné měchýřka, der Ader- kropf des Thränensackes. Ja. — N. = pýcha, der Stolz. N. mysli, Jel., slohu. D. Nadutina, y, f. Die Wulst, Schwulst. N.
vodnatá, měkká, větrná (nadýmání, bubeník). Ja. — N., nadutosť slohu. D. Nadutosť, i, f., die Aufblähung. N. ja-
zyka. Ms. — N. = pýcha. V. N. v theol. osobování-si nějaké přednosti, jakoby ji kdo sám jediný měl a v té neb oné věci nedo- stiženým byl, die Aufgeblasenheit, Schwulst, der Stolz. MP. 137. N. slohu. Jg. Nadutý, nafouknutý, aufgeblasen, aufge-
dunsen, aufgebläht. N. huba, měchýř, žíla. Jg. — čím: moře větrem naduté. V. — N. = hrdý, pyšný, stolz, aufgeblasen. N. Vla- slav, Rkk., srdce, Plk., sloh, slova. D. N. jako holub. Pk. N. si ako krokan (krocan. Pyšný ako moriak. Hněvivý). Ms. S. — čím : pýchou, V., Chč. 300., hněvem. Jel., BN. — kdy. Mysl v štěstí nadutá. Jel. Naduvací, k nadouvání, Blas-. Jg.
Naduvač, e, m., der Bläser. Bern.
Naduvačka, y, f., die Bläserin. Bern.
Nadúvati = nadouvati.
Naduvedený, oben angeführt. Vz Nade-
psaný. Nadužitba, y, f., nadužití, zneužití, der
Missbrauch. Sš. L 16., 243. Nadužiti, nadužiji, il, it, ití; nadužívati =
nad míru, příliš užívati, über das Mass ge- brauchen; missbrauchen. — čeho: něčí tr- pělivosti, Mus., důvěry (příliš mnoho užívati třebas ne k účelúm nekalým). Brs. 105. Vz Zneužívati. Naduživa, y, f. = nadužitba. Sš. I. 189.
Nadužívání, n., der Missbrauch. Pal.
Rozpr. 132. Aby nadužíváním snad práva ještě nezvyklého ani lid náš do scestnosti ani právo samo do nebezpečí uvozováno ne- bylo. Pal. Radh. III. Nadval, u, m., der Reiter, při stavbách
pevnostních. Bur. Nadvarle, ete, n., epididymis. Ssav.
Nadvážiti, il, en, ení = převážiti, über-
wiegen. — co. Mus. Nadvedši = nadzvedši. Kat. 952., 2836.
Nadvěniti, il, ěn, ění, nad věno dáti. Ros.
Nadvěno, a, n., ona čásť obvěnění (der
Gegengift), o kterou toto větší jest než věno ženino. 1552. Gl. 165. Nadveslař, e, m., der Rudermeister. Rk.
Nadvětrný. N. bytosť, duchové. Ráj.
Aetherisch. Nadvětšiti, il, en, ení, vergrössern. —
komu čeho. Kdo jest úřadů i povinností jejich (obyvatelů vyhnaných) jim přispořil a nadvětšil? Skl. V. 301. Nadvihnouti, hnul, hl, ut, utí; nadviho-
vati = drobet podvihnouti, ein wenig heben, aufheben. — co: sud, žbánek. Plk., Baiz. — se, sich heben; lang, oft heben. Bern., St. skl. Nadvinouti, nul, ut, ut, utí; nadvinovati,
hinauf winden, biegen. — co. Us., Ja. Nadvis, u, m., visutá skála, überhängen-
der Felsen. Us. Nadvislý, überhängend. Rk.
|
||
|
|||
Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |