Jg. — kam čeho. Vítr nafoukal do očí
prachu. Ros. — co: měchýř. Jg. — komu
co: uši (nadýmati, tajně naváděti). Jg. -
se, pyšným býti, stolz tlum. Vz Nadmoutj.

Nafouklý, nadutý, aufgeblasen. Jg., Č.

Nafouknutí, í, n., das Auf-, Einblasen.
N. měchýře, břicha (die Aufblähung). Us.

Nafouknutý měchýř, nadutý. Ros. Auf-,
eingebJasen, aufgebläht.

Nafrejovati se, dosti frejovati, vz toto.

Nafrkati, vz Frkati.

Nafta, naftha, y, f., z řec., olej horní,
kamenný, das Naphtha, Berg-, Steinöl, Petro-
leum. Rk. N. čirá bezbarvá n. jasnožlutá
odrůda skalního oleje. Vz Bř. 72., KP. III.
142. N. bromová, ledková, sirková, šťoví-
ková. Kh. Vz Pryskyřice zemní.

Nafthalin, u, m., Naphthalin, n. C.₂₀H₈.
Vz Šfk. 514.

Nafukadlo, a, n., nafukovadlo, Blase-
zeug, n. Ros.

Nafukovač, e, m., nadymač, der Einbläser.
Ros.

Nafukování, n., das Auf-, Einblasen. D.

Nafukovati, vz Nafoukati.

Nagelflue. V Alpách je tak zvaná n. sle-
penec obsahující valouny vápenců, břidlic,
žuly, ruly a jiných kamenů s vápnitohlinitým
tmelem. Krč. 49.

Nah, vz Nahý.

Naháč, e, nahák, a, naháček, čka, m. -.
nahý člověk, ein Nackter. — N., der Ada-
mite, přívrženec sekty. Dal. 150. Také to
léto (1455.) po lukách, v žitech běhali n-či.
Gl. 165., Tk. II. 14. — N., naháček, čku,
m., nahý květ bez byliny, ocún, na Slov.
jesenka, D., Colchicum autumnale, die Herbst-
blume, Zeitlose. FB. 21., Kk. 123. — N.,
ječmen bezosinný. Us.

Nahál, u, nahálek, lku, m., rostl. N. pí-
sečný, teesdalia nudicaulis. FB. 72.

Nahalditi, il, ěn, ění, aufhäufen. V tom
skladu nahalděno šatstva. Dch.

Nahalka, y, f., pneumodermon, blanýš.
Krok.

Nahaněti, zhaněti, tadeln. Jg.

Nahaněti, 3. pl. -ějí, -ěj, -ěje (íc), ěl,
ěn, ění; nahánívati; nahoniti, il, ěn, ění;
nahnati, naženu, hnal, án, ání; nahnávati.
Vz Poháněti, Nahoniti. Aufjagen, anhetzen,
auftreiben, antreiben; eintreiben, zusammen-
treiben. — co: zvěř, Us., vodu někam, rybník
(nadržením vody vyvýšiti). Vys. — co, koho
kam (do čeho, nač, k čemu): ryby do
jezera, Har., do sítí, Us., vodu do rybníka.
Us. Jinému peníze do měšce n. Us. Sílu
dobytka do města nahnali. Ros. Nahnalo
se jich mnoho do hospody. Us. Mlýn do
kříže, do záměti n. Vys. Nahání na jeho
mlýn (pomáhá mu). Jg. Jelena k ráně, na
ránu. Us. K sobě toliko nahánějí (sind ein-
genützig). V.Každý rád na svůj mlýn
vody nahání. Č. On jen ve svůj měšec na-
hání. Jg. — co, koho komu. Delfínové
rybářům ryby nahánějí. Har. Takto ho sobě
naháněli. Us. On mu dobře nahání (k zisku
pomáhá; zuschanzen, zusammentreiben). Jg.
— komu čeho: strachu, hrůzy (Furcht,
Schrecken einjagen). V. Tenmu nahnal (získal,
zjednal) strachu. Us. Někomu kupců n. (zu-

schanzen). Dch. — co odkud: rybník z po-
toka n. Vys. — co čím. Rybník vodou n.
Vys. Tímto způsobem sobě statky nahánějí.
Smrž. — co jak, kdy. Rybníky zjara s do-
statkem nahnali. V. S ujmou něčí sobě na-
háněti. Kram. — se, zusammenkommen. Na-
hnalo se tam mnoho lidu. Jg. — se kam.
Nahnalo se mnoho neřádu před tvůj dům.
Ros. Hajní s hlídači proti střelcům zvěř
od lesa, z lesa naháněli, aby se jí více na-
střílelo.

Naháňka, y, f., nahánění, natlačování
mýtěním, porubem (u myslivcův); lov, při
kterém se na zdař bůh loví a rozestaveným
střelcům zvěř honci nebo psy se přiháni.
Klopf-, Klapper-, Streif-, Treibjagd. Šp. Máme
dnes n-ku, půjdeme na n-ku. Us. Míti s kým
n-ku (= práci, psí body, zu thun haben. Vz
Nesnáze). Č. Ten má n-ku! To byla n. (honba,
švanda, shon, ranty; das war ein Tanz!).
D. A jakou měli n-ku o to (strach). Us. Do-
bruška. Vk. — N., váha u nákolesníku, die
Wage am Hakenpfluge. Us.

Nahárati, vz Hárati.

Nahať = nechati. Na Slov. Kd.

Nahatlati, nacpati, anstopťen. — komu
čeho: koním sena = více dáti než potře-
bují tak, že je rozcuchají a po něm šlapou.
Na Mor. Mrk.

Nahatý, nackend, halb nackt. Jg.

Naházeti, vz Nahoditi.

Naházka, y, f., der Aufwurf.

Nahazovaci, Aufwurf-.

Nahazovati, vz Nahoditi.

Nahe daran sein, něm. Er war schon nahe
daran fertig zu werden mit seinem Handel. Už
dodělával se svým obchodem. Také: Už
měl se svým obchodem na mále. Mk. Er
war nahe daran zu sterben, již umíral.

Nahie, e, ť. Černá hora má 8 nahií (krajů).
S. N.

Nahladiti, il, zen, zení. — co. On ten
kámen nahladil (počal hladiti, hat ihn ein
wenig geglättet.). — se čeho, lange glätten:
kamene, dřeva, ženy (streicheln) atd. Us.

Na hlas, vz Hlas, Dnes.

Nahlásati se čeho, genug ankündigen.
Us.

Nahlašovati, den Ton angeben. Rk. —
N. se, viel, lange stimmen. Dosť se nahla-
sovali a přece nic neukončili. Us.

Náhlavec, vce, m., ohlav, die Halfter. Cyr.

Náhlavek, vku, m., náhlavka, y, f. N.
pro koně (náhlavník, der Kopfgestellriemen.
Čsk.), die Halfter. Jel. Uzda s n-kou i otěží.
Zlob. — N. při cepu: očepek na cepovce,
die Stielkappe. Na Mor. — N., die Kopf-
bedeckung. Jg.

Náhlaví, n., plaz, das Pflughaupt, dolejší
dřevo a hlavní čásť pluhu. V.

Náhlavník, u, m., der Kopfriemen. D.

Nahlcený, geschluckt. Jg.

Náhle, kompar. náhleji. — N., kvapně,
úprkem, jäh. N. vyjde hněv Páně. Br. — 2.
Prchle, hněvivě, jähzornig. D. — 3. Kvapně,
rychle, nenadále, jählings, plötzlich. N. pad-
nouti, umříti. V. ' N. vysoký. V. Mor n. se
rozmáhá. Kom. N. jeho ven vyžeň: N. vstana
jdi k sv. Germanovi. Pass. 780.