Náhlec, hlce, m., střelec, mor ovčí. Ovce
na náhlec padají. Us. Der Schaffsfall, das
wilde Feuer.

Náhled, u, m., hledění nač, vec, die Hinein-,
Einsicht. — N., osoblivé zdání o věci, die j
Ansicht. V tomto smyslu teprve v novějším !
jazyce se objevuje m. starých slov:' mínění,
zdání, rozum, smysl. Vz tato slova, k nimž
se vracejme. Brs. 106. Mnoho nových n-dů
proneseno. Mus. S tímto n-dem všichni jsou
srozuměni, lépe: S tímto míněním všichni
se snášejí. Sb., Šm. Jsem toho náhledu, lépe:
js. t. mínění. Bs. — N. ve smyslu něm. Ein-
sicht nahrazujeme slovem uznání. Habe doch
Einsicht: měj uznání, buď uznalým. Vz Na-
hlédnouti. Brs. 106.

Nahlédač, e, m., der Einseher. N. do
cizích věcí. Br.

Nahlédání, n., das Hineinsehen, die Ein-
sicht. D.

Nahledati, hledáním najíti, zusammen-,
aufsuchen. — co. Přece jsme toho něco
nahlodali. Jg. — čeho. Lidé příliš se mýlí:
nahledají příčin atd. Jel. — se čeho. Přece
se toho nahledalo. Ros. Dosti jsme se toho
nahledali. Us. — se s čím, lange suchen.
Dosti jsme se s tím nahledali. Ros.

Nahlédati, nahlídati; nahleděti, ěl,
ěn, ěni; nahlédnouti, uahlídnouti, dnul
a dl, ut, utí; nahlízeti, el, en, ení — clo
vnitřku hleděti, nakoukati, nazírati, einsehen,
einschauen; dlouho hlídati, lange hüten, pfle-
gen, warten. — Co tam nahlížíš? Ani jsem
tam nenahlídl (nekoukl). — Pozn. N, něm.
einsehen, verstehen, lépe: rozuměti, poroz-
uměti čemu, poznati, znamenati, pochopiti
co. Os., Šm. Nahlídlo se, lépe; bylo uznáno.
Bs. Nechce nahlédnouti, že se mýlí a p.
budiž vyjádřeno: nechce poznati, pochopiti,
tomu vyrozuměti, že... Brs. 106. — co
(Einsicht nehmen): knihu; další výminky,
knihovní výtahy, protokol odhadni atd.,
chybně m. v co, do čeho (na něco). Šm.,
Bs., Brs. 106. — kam (do čeho, v co):
do komory, Jg., do zrcadla (n. se do zrcadla),
Ros., do srdcí, do mozku. Br. Nahlodá, co
pes do kuchyně. Us. Do knihy n. Kom. Kde
pán (sám) do koutů nahlédá, tu hospodářství
dobře stojí. V. Nahlédni do své kuchyně a
poznáš, čeho se nedostává. V. Nahlídni do
svých (sám) ňader. Č., D. Není možná, všem
lidem do srdcí nahlídnouti. D. Nahlédl hlu-
boko do sklenice, do žbánku, do korbele
(opil se). Lb. Do protokolu. Bs. Z nuzné
potřeby (vrchnosť) v to nahlédne. V. V srdce
své nahlédl. Br. N. v starodávní zřízení. Zř.
F. I. V protokol n. Bs. N. oknem (Sš. P.
720.) do světnice. Us. Blázen oknem nahlédá
do domu. Ben. V. Nahlédni pod lavici, mezi
dříví, za jarmaru, není-li tam střevíc. Us.
— ke komu. K hospodyni. Klat. — co
při kom. Však jestliže při člověku netoliko
způsob a postavu tu zevnitřní nahlédneme
atd. Byl. — kudy. Tu on pilně počal skrze
skuliny nahlédati. Solf. Vz N. kam. — na
co — ; prohlédnouti si, obhlídnouti si. Bs.
Každý může nahlédnouti na to, že je to
nespravedlivé. Us. Vk. — se čeho. Kterak
bych já jí rada slúžila, abych se její tváři
nahléďala (napatřila). Pass. 266, Dosť se těch

hrušek nahlídal a přece mu je otrhali. Us.
Toho koně jsme se nahlídali! Us. — jak
dlouho. Nahleděti se do vóle (vůle). Reš. —
se kam. Nemohli jsme se na to dosti na-
hleděti. Ros. Na mne se dosti nahlédal. BN.
Nahlédnutí, n., das Einsehen, die Be-
sehung, die Einsicht. Dáti někomu něco k n.
Dch.

Náhledný, einsichtsvoll. Rk.

Náhlení, í, n., pospíchání, na Slov. S n-ním
někam jíti. Us. N. není dobré. Bern. Die Eile.

Náhlíce, e, f., Horká zimnice, Entzündungs-
fieber, n. Ja.

Nahlídati, vz Nahlédati. — se čeho, lange
hüten.

Nahlídka, y, f., v tiskárně, oprava revise,
Nachschau. Dch. — N. = náhled, die Ansicht.
Purkyně. Vz Náhled.

Náhlík, a, m., veliká černavá housenka
v trávě. Us. — N., ein Hitzkopf. Rk.

Náhliti, il, en, ení, beschleunigen, an-
treiben; eilen. Jg. —abs. Čas náhlí. L. Kdo
velmi náhlí, lehko se ošálí. Bern. — komu
(na Slov.), naléhati, jemanden betreiben. Plk.
— kam: do trhu (pospíchati). Jg. — nač.
Nenáhli přece na to tak. Mor. Hý. —s iuft.
Náhlil to urobiť. Šf. — se s čím: s cestou
svou (pospíchati). Kartig. — se (= náhliti):
pospíchati; velmi se hněvati. Na Slov.

Náhlivosť, i, f., prchlivost', spěšnost', die
Raschheit, Jähheit. Jg.

Náhlivý, kvapný, prchlivý, spěšný, rasch,
jäh, voreilig. N. hluk.Kartig. Pán Bůh není
náhli v, ale pamětliv. Č., Plk. N. jako smrť.
Mt. S.

Nahlízeti, lépe než: nahlížeti. Vz Nahlé-
dati. V novější době často méně správně m.
rozuměti, vz Nahlédati.

Nahlížení, n., die Einsicht. Dch. Vz Na-
hlízeti. N. do spisů. Trest. zák.

Náhlo. V náhle, z náhla — náhle, plötzlich.
Háj., Jel., Ben., V., Troj. Smrť v náhle při-
kvačila. Kom. Vz Náhlý.

Nahlodati co, annagen; se čeho, viel,
lange daran nagen. Us.

Nahlomoziti. Vz Hlomoziti.

Náhlosť, i, f., kvapnosť,prchlost, die Jähe,
Raschheit, Jähheit, Hast. Šel pryč s velikou
náhlostí mysli. Z veliké n-sti hněvu pozbyl
rozumu. Štelc. V n-sti. V. Král u veliké n-sti
se rozhněval. Pass. 820. Proplíští to, cožkoli
mu n. (slina) k jazyku přinese. Rým. N. vaše
jest vám na škodu. Sych. N. dobrých lidí
příznak. Pk. Aby nikdy v svej náhlosti ne-
mstil. Smil v. 1057. N. se ničemu nehodí.
Alx. 1116. — N., příkrosť, die Steilheit.

Náhlota, y, f., náhlosť, der Jähzorn.

Nahloublý, ein wenig vertieft. Ja.

Náhlov, a, m., Nahlau, ves u Turnova, PL.

Náhlověrec, rce, m., Leichtgläubiger. Jg.

Náhlověrnosť, i, f., lehko věrnosť, die
Leichtgläubigkeit. Jg.

Náhlověrný, lehkověrný, leichtgläubig.
Bern.

Nahltati,viel verschlingen. — čeho: statku.
Cantil. — čeho čím. Čeho otec jeho nemír-
nými daněmi nahltal. Br. — se čeho, ein-
schlucken, viel schlucken. Nahltal se stude-
ného vzduchu. Us. Nahltal se pes masa. Us. —
Jg-