Předchozí (24)  Strana:25  Další (26) |
|
|||
25
|
|||
|
|||
Náhlec, hlce, m., střelec, mor ovčí. Ovce
na náhlec padají. Us. Der Schaffsfall, das wilde Feuer. Náhled, u, m., hledění nač, vec, die Hinein-,
Einsicht. — N., osoblivé zdání o věci, die j Ansicht. V tomto smyslu teprve v novějším ! jazyce se objevuje m. starých slov:' mínění, zdání, rozum, smysl. Vz tato slova, k nimž se vracejme. Brs. 106. Mnoho nových n-dů proneseno. Mus. S tímto n-dem všichni jsou srozuměni, lépe: S tímto míněním všichni se snášejí. Sb., Šm. Jsem toho náhledu, lépe: js. t. mínění. Bs. — N. ve smyslu něm. Ein- sicht nahrazujeme slovem uznání. Habe doch Einsicht: měj uznání, buď uznalým. Vz Na- hlédnouti. Brs. 106. Nahlédač, e, m., der Einseher. N. do
cizích věcí. Br. Nahlédání, n., das Hineinsehen, die Ein-
sicht. D. Nahledati, hledáním najíti, zusammen-,
aufsuchen. — co. Přece jsme toho něco nahlodali. Jg. — čeho. Lidé příliš se mýlí: nahledají příčin atd. Jel. — se čeho. Přece se toho nahledalo. Ros. Dosti jsme se toho nahledali. Us. — se s čím, lange suchen. Dosti jsme se s tím nahledali. Ros. Nahlédati, nahlídati; nahleděti, ěl,
ěn, ěni; nahlédnouti, uahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; nahlízeti, el, en, ení — clo vnitřku hleděti, nakoukati, nazírati, einsehen, einschauen; dlouho hlídati, lange hüten, pfle- gen, warten. — Co tam nahlížíš? Ani jsem tam nenahlídl (nekoukl). — Pozn. N, něm. einsehen, verstehen, lépe: rozuměti, poroz- uměti čemu, poznati, znamenati, pochopiti co. Os., Šm. Nahlídlo se, lépe; bylo uznáno. Bs. Nechce nahlédnouti, že se mýlí a p. budiž vyjádřeno: nechce poznati, pochopiti, tomu vyrozuměti, že... Brs. 106. — co (Einsicht nehmen): knihu; další výminky, knihovní výtahy, protokol odhadni atd., chybně m. v co, do čeho (na něco). Šm., Bs., Brs. 106. — kam (do čeho, v co): do komory, Jg., do zrcadla (n. se do zrcadla), Ros., do srdcí, do mozku. Br. Nahlodá, co pes do kuchyně. Us. Do knihy n. Kom. Kde pán (sám) do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Nahlédni do své kuchyně a poznáš, čeho se nedostává. V. Nahlídni do svých (sám) ňader. Č., D. Není možná, všem lidem do srdcí nahlídnouti. D. Nahlédl hlu- boko do sklenice, do žbánku, do korbele (opil se). Lb. Do protokolu. Bs. Z nuzné potřeby (vrchnosť) v to nahlédne. V. V srdce své nahlédl. Br. N. v starodávní zřízení. Zř. F. I. V protokol n. Bs. N. oknem (Sš. P. 720.) do světnice. Us. Blázen oknem nahlédá do domu. Ben. V. Nahlédni pod lavici, mezi dříví, za jarmaru, není-li tam střevíc. Us. — ke komu. K hospodyni. Klat. — co při kom. Však jestliže při člověku netoliko způsob a postavu tu zevnitřní nahlédneme atd. Byl. — kudy. Tu on pilně počal skrze skuliny nahlédati. Solf. Vz N. kam. — na co — ; prohlédnouti si, obhlídnouti si. Bs. Každý může nahlédnouti na to, že je to nespravedlivé. Us. Vk. — se čeho. Kterak bych já jí rada slúžila, abych se její tváři nahléďala (napatřila). Pass. 266, Dosť se těch |
hrušek nahlídal a přece mu je otrhali. Us.
Toho koně jsme se nahlídali! Us. — jak dlouho. Nahleděti se do vóle (vůle). Reš. — se kam. Nemohli jsme se na to dosti na- hleděti. Ros. Na mne se dosti nahlédal. BN. Nahlédnutí, n., das Einsehen, die Be- sehung, die Einsicht. Dáti někomu něco k n. Dch. Náhledný, einsichtsvoll. Rk.
Náhlení, í, n., pospíchání, na Slov. S n-ním
někam jíti. Us. N. není dobré. Bern. Die Eile. Náhlíce, e, f., Horká zimnice, Entzündungs-
fieber, n. Ja. Nahlídati, vz Nahlédati. — se čeho, lange
hüten. Nahlídka, y, f., v tiskárně, oprava revise,
Nachschau. Dch. — N. = náhled, die Ansicht. Purkyně. Vz Náhled. Náhlík, a, m., veliká černavá housenka
v trávě. Us. — N., ein Hitzkopf. Rk. Náhliti, il, en, ení, beschleunigen, an-
treiben; eilen. Jg. —abs. Čas náhlí. L. Kdo velmi náhlí, lehko se ošálí. Bern. — komu (na Slov.), naléhati, jemanden betreiben. Plk. — kam: do trhu (pospíchati). Jg. — nač. Nenáhli přece na to tak. Mor. Hý. —s iuft. Náhlil to urobiť. Šf. — se s čím: s cestou svou (pospíchati). Kartig. — se (= náhliti): pospíchati; velmi se hněvati. Na Slov. Náhlivosť, i, f., prchlivost', spěšnost', die
Raschheit, Jähheit. Jg. Náhlivý, kvapný, prchlivý, spěšný, rasch,
jäh, voreilig. N. hluk.Kartig. Pán Bůh není náhli v, ale pamětliv. Č., Plk. N. jako smrť. Mt. S. Nahlízeti, lépe než: nahlížeti. Vz Nahlé-
dati. V novější době často méně správně m. rozuměti, vz Nahlédati. Nahlížení, n., die Einsicht. Dch. Vz Na-
hlízeti. N. do spisů. Trest. zák. Náhlo. V náhle, z náhla — náhle, plötzlich.
Háj., Jel., Ben., V., Troj. Smrť v náhle při- kvačila. Kom. Vz Náhlý. Nahlodati co, annagen; se čeho, viel,
lange daran nagen. Us. Nahlomoziti. Vz Hlomoziti.
Náhlosť, i, f., kvapnosť,prchlost, die Jähe,
Raschheit, Jähheit, Hast. Šel pryč s velikou náhlostí mysli. Z veliké n-sti hněvu pozbyl rozumu. Štelc. V n-sti. V. Král u veliké n-sti se rozhněval. Pass. 820. Proplíští to, cožkoli mu n. (slina) k jazyku přinese. Rým. N. vaše jest vám na škodu. Sych. N. dobrých lidí příznak. Pk. Aby nikdy v svej náhlosti ne- mstil. Smil v. 1057. N. se ničemu nehodí. Alx. 1116. — N., příkrosť, die Steilheit. Náhlota, y, f., náhlosť, der Jähzorn.
Nahloublý, ein wenig vertieft. Ja.
Náhlov, a, m., Nahlau, ves u Turnova, PL.
Náhlověrec, rce, m., Leichtgläubiger. Jg.
Náhlověrnosť, i, f., lehko věrnosť, die
Leichtgläubigkeit. Jg. Náhlověrný, lehkověrný, leichtgläubig.
Bern. Nahltati,viel verschlingen. — čeho: statku.
Cantil. — čeho čím. Čeho otec jeho nemír- nými daněmi nahltal. Br. — se čeho, ein- schlucken, viel schlucken. Nahltal se stude- ného vzduchu. Us. Nahltal se pes masa. Us. — Jg- |
||
|
|||
Předchozí (24)  Strana:25  Další (26) |