Předchozí (25)  Strana:26  Další (27) |
|
|||
26
|
|||
|
|||
Nahluchlosť, i, f., náhluchosť, die Hart-
hörigkeit. Ja. Nahluchly = náchluchý.
Náhluchý, nahluchlý, drobet hluchý, vz
Na-, harthörig, etwas taub. V. Lépe jest n-chým býti než hluchým. Kom. Náhly = náhle. Alx. 1114. 28.
Náhlý (zastr. náhel, hla, o), komp. náhlejší.
N. = strmý, abschüssig. Vše ostatní náhlé skalí jest. Ráj. Do pekla náhlá stopa jest (zlato). Dal. — N., rychlý, spěšný, kvapný, schnell, rasch, hastig. V. Ženění mladým náhlá příliš věc, starým pozdní. Jg. Stává se, že nenáhlý náhlého předstíhá. Kom. N. zimnice (náhlice). Jel. N. soud. Vz v S. N. Soud. Náhlá robota nikdy dobrá nebývá. Lb. N. pomsta, vz Pomsta. Náhlým soudem ně- koho souditi. Čsk. — N., prudký, prchlý, popudlivý, bouřlivý, jäh, hitzig, voreilig, un- bedachtsam. V. Náhlí lidé měli by na oslu jezditi. Rcš. — k čemu: k hněvu, V., k zlosti. Smil v. 1076. — v čem. Lidé náhlí sú ve svých hněvích. BN. — N., nenadálý, plötzlich, jäh, schnell. V. N. smrť, zátopa, D., strach, Us., proměna, Kom., prípad. Us. Náhlou smrtí umříti. V. Náhlý vpád učiniti. V. Udatný náhlých věcí se nebojí. Kom. Vz Neočeká- vaný. Nahmatati, nachmatati, aufgreifen. — co:
Nahmatá to po tmě. Jg. — čím: rukou, holí. Nahnání, n., das Auftreiben, Aufjagen. N.
strachu, das Einjagen der Furcht. V. N. statku (získání, dobytí, der Erwerb). Kom. Nahnati, vz Naháněti.
Nalmědlý = náhnědý. Rostl.
Náhnčdý, bräunlich. D.
Náhnět, u, m., otlačené, nahnětené místo
na těle, na Slov. také: otlak. Syn.: Oddáve- nina, zápary, výskoky, odraženina. D. Eine Schwiele, Beule. Náhnětek, tku, m. N. svědomí (výčitka
svědomí, der Gewissensbiss). D., Th., MP. öl. Nahnětený, stark geknetet. N. chléb. V.
Nahněvaný ako jež. Mt. S. Aufgebracht.
Nahněvati se s kým, sich abärgern.
Jg. — se koho, oft, viel ärgern. Dosť se mne nahněval. Us. — jak: do sytosti. Us. Nahnilosť, i, f., angefaulter Zustand einer
Sache. Nahnilý. N. ovoce, angefault. Us.
Nahnísti (zastr. nahněsti), hnětu, hnětl,
ten, tení, gut kneten. — co: chléb. Jg. — se čeho, lange kneten: těsta. Ros. — se s čím: s testem. — co komu: si nohu (odraziti, sich den Fuss verbäuen). D. Nahniti, nahniji, il, ití; nahníváti, an-
faulen. Ovoce nahnívá, nahnilo. Jg. Nahnízditi se, il, ční, lange, oft nisten;
sich hin und her werfen, unruhig liegen, sitzen. Us. Nahnoucati = hodně a špatně hnísti. —
co. Která pak jste tu placku tak hňoucala; ta je nahňoucaná! Us. na Zbirožsku. — N., nemotorně nacpati, anstopfen. Us. Dch. Nahnouti, nul (zastr. nahl), ut, utí; na-
hýbati, beugen, neigen, schmiegen. Jg. — co: sud, hlavu. Us. — si. Rád si nahýbá (rád pije). Sych. — se. Nahni se. Us. — se po čem. Po prutech se nahnula. Er. P. |
178. — se odkud: z vozu. Er. P. 474. —
koho, se ke komu, proti komu čím: tělem. Us.
Nahnutý, geneigt. Kom. N. směr. Jg. —
k čemu: k hříchům. Jel. Naho, nackt. Do naha svléci, V., se. D.
Nahobřich, a, m., gymnogaster, ryba.
Krok. Nahobřiška, y, f., distoma, mlž. Krok.
Náhoda, y, f., nahodilost', případnosť, vz
Příhoda. N. zove se vše, co se neočekávaně neb z nevědomé příčiny stane, der Zufall. V., Jg. N. slepá, šťastná, nešťastná. Us. N. věcí. Us. N. a štěstí nic nejsou. Kom. N-dou se to stalo, přihodilo; n-dou najíti. V. Ne n-dou = úmyslem. Náhodou někoho potkati. Flav. Vše pouhou n-ou stojí, jde. Nt. Vz S. N. Náhodek, dku, m., der Aufwurf. — N.,
námitka, der Einwurf. Krok. Nahodile, zufällig. V.
Nahodilost', i, f., die Zufälligkeit. V. —
N., náhodná příležitosť, Gelegenheit, f. Žer. Nahodilý, co se přihodí; náhodou stalý,
zufällig, ungefähr. N. škoda, věc, pohnutí, příležitosť, skutek, čas, nedostatky, pohoršení. Jg., V., Kom. Věci při tom nahodilé. Záv. Při n-lé příležitosti. D. Nahoditi, hoď, -hodě (ic), il, zen, ení;
naházeti, ejí, ej, el, en, ení; nahazovati, an-, auf-, vorwerfen, hinein werfen, Ros.; se, in den Wurf kommen, vorkommen, vorstossen; sich ereignen, zutreffen. V. — co. Naházel velikou hromadu kamení. Us. N. zeď (maltou obvrhnouti, omítnouti, mit Mörtel bewerfen). Us. Hý. N. otázku nesprávně m. učiniti, na- mítnouti, vydati, podati. Brs. 10Ö. Naházel toho plný vůz. Ros. — co, koho komu. N. míč bijícímu jej palestrou. Us. Nahoď mi. Us. Pán Bůh mi toho člověka nahodil. Ros. Vz Tkadlcovství. — Br. — čeho. Zavolej slepičky, nahoď jim pšeničky. Sš. P. 162. — čeho kam. Smetí do sklepa, Ros., hlíny do jámy. Har. Kamení na někoho n. Jg. — se komu. Vše bere, co se mu nahodí. Us. Nahazuje se mi dobrá příležitosť. Jg. — se jak. Ctnosť se náhodou nenahodí. Č. Z nevě- domosti a křehkosti se to nahodilo. Br. — se komu od koho. Jestliže se mi co zlého od něho nahodí. Br. — se k čemu = ná- hodou u toho býti, k tomu přijíti. — se čím. Jakýmkoli nahodí se pořádkem. Jel.— sinft. I bláznu nahodí se něco moudře po- věděti. Mudr. I moudrým nahází se klesati. Br. Nahodiť sě nelibosť někomu učiniti. Št. — že, aby. Vz Činiti. Náhodně — náhodou, zufällig. V. V oby-
čeji mieti hřiech většie zlé, než n. shřešiti. Št. Náhodní, -ný, zufällig. Věc náhodní a
případná. Trip. Náhodnice,e, f., hadačka, die Loosdeuterin.
Slov. Náhodník, a, m., hadač, der Loosdeuter.
Na Slov. Náhodnosť, i, f., die Zufälligkeit. D.
Náhodný = náhodní. N. věc, štěstí, oheň,
okoličnosti.V., Sych. — N. = příležitý. N. poselství. Žer. Nahohlav, a, m., cineras, vinýš. Krok.
|
||
|
|||
Předchozí (25)  Strana:26  Další (27) |