Nahohrdias, a, m., gymnoderes, krkavec.
Krok.

Nahoklaska, y, f., gymnostachys. Rostl.

Nahokliěný, nahý kel mající. Rostl.

Nahokořenný, nacktwurzelig. Presl.

Naholdovati(holdem dostati), erbetteln. —
čeho kde jak. Zlata v Čechách pod barvou
nábožnosti naholdovali (nažebrali). V.

Naholiti, il, en, ení, aufscheren, durch
Scheren erhalten. — čeho na čem. Na koze
vlny nenaholí. Us.

Nahomítnouti se = nakomítnouti se.

Náhon, u, m., nahonění, das Antreiben,
der Antrieb. Ta měla n-ny (naháňky, strach.
Vz Naháňka). — N., místo, kudy voda na mlýn
atd. se nahání, Jg., přítok na vodní kolo,
Zuleitungs-, Zuflusskanal, Prm., das Gefäng.
— Jí. N-ny slovou též po cestách příkrých
stružky přes příč vedené, sloužící dílem
k tomu, aby voda na obě strany do příkopů
odtékala, dílem i k tomu, aby vůz v prudkém
běhu jimi se zastavoval. Jg. — Jí., jímka,
kladená dřeva přes řeku, aby polena tudy
neplynula, der Vorhieb. Jg. — Jí., voda na-
háněná, das geleitete Wasser. Skrze vrby
náhon teče. Jg. — N., nános, co voda nanese
(dříví, smetí, země). Das Aufgeschwämmte:
Erde, Holz atd. — Jí., a, m., ves u Kr. Hradce.
PL. (Jmenuje se tak, protože leží skutečně
na náhonu. Fr.)

Náhončí, náhonči náležitý, Treiber. — Jí.,
ího, m., kdo komu nahání, der Antreiber,
Anreizer, Helfershelfer. V. Skrze své n. V.
Poslal svého n-čího do Polska. Kom. Satan
má své n. na světě. Ros. Nápomocník a n.
Mach.

Náhonec, nce, m., náčiní k lovení ryb,
na Slov. chobot. D. Das Sackgarn. — N.,
jistý druh sítí na koroptve, sluky atd. Hoch-,
Stossgarn. Sp. — Jí., lovec, der Treiber. Us.

Nahoniti, il, ěn, ění; naháněti, nahonívati,
viel treiben, eintreiben, uhoniti, erjagen. —
co. Toho, což nespravedlivě nahonil, neužive.
Br. — si čeho. Lev si toho nahonil. Jel.
Statku si n. Zav. — co na kom. Co na
chudých lidech nahoní. Reš. — čím. Málo
skoupostí nahoníš. Reš. — se čeho kam
odkud. Dosti se nahonil dobytka na pastvu
a z pastvy. Us. — Vz Naháněti.

Nahonitka, y, f., gymnandra. Rostl.

Náhonka, y, f., das Pflugbrett. Us. v Klat.
Rk.

Nahoplodé rostliny, gymnocarpi. Offen-
friichtige. Vz Kk. 85.

Nahopnový, nahého pně, nudicaulis. Rostl.

Nahoprašec, šce, m., houba, licea, der
Nacktstäubling. Rostl.

Nahořany, dle Dolany, ves a) v Tábor., b)
v Jičín., c) v Plzeňsku, něm. Nahořan a d)
u Krumlova, něm. Hochdorf. PL., Tk. III. 104.

Na hoře, vz Hora, Dole. Na hoře (svrchu)
psaný. Vác. XXVII.

Nahořečice, něm. Nahořetitz, ves u Lu-
bence.

Nahorep, a, m., pagurus, korýš, der Ein-
siedlerkrebs. Krok.

Nahořitka, y, m., otrhanec, der Nackt-
arsch. D.

Náhořkosť, nahořklosť, i, f., die Bitter-
lichkeit. Lom.

Náhořký, nahořklý, málo hořký, bitter-
lich. V.

Nahonoh, a, m., pilumnus, korýš. Krok.

Nahoršiti, il, en, ení, koho, ärgern. —
se, etwas übel nehmen.

Nahoru. N. vstáti. Kat. 1485. Zahrajte mi
nahoru, ať se trochu napiju. Er. P. 361. Vz
Hora.

Nahoruby, dle Dolany, ves v Buděj.

Nahosemenné rostliny, gymnospermae,
Nacktsamige. Vz Čl. 161., Kk. 53., 68., 69.,
98.

Nahosemenstvo, a, n. N. s plodem pol-
tivým ve 4 jednosemenné díly se rozpada-
jícím (kteréž Linné mylně za nahá semena
měl). Kk. 66.

Nahosť, i, nahota, y, f., die Nacktheit,
Bl}ůse. N-tu svou někomu ukázati. V. N-tu
přikryti. Kom.

Nahostiti se, il, ění, nahodovati se. — se
koho, oft bewirthen. Us. Ten se jich po
celý rok nahostí. Us.

Nahota, y, f., die Nackheit, Blösse.

Nahotově, vz Hotovo, Na krátce.

Nahotoviti, il, en, ení, bereiten. V. —
čeho. Ten toho oděvu nahotovil. Us. — se
k čemu: k zradě. Česť a nev.

Nahoučký = nahounký.

Nahounký, nackt. Us.

Nahour, a, m., der Zyperhund. Rk.

Nahouš, e, m., vz Naháč. Rk.

Nahověti se, ěl, ční, lange, oft nachsehen,
Nachsicht haben. Jg.

Jíahovořiti, il, en, ení, viel plaudern. D.

Jíahovousec, sce, m., gymnopogon. Rostl.

Jíához, u, m., der Aufwurf. Rk.

Nahozubec, bce, m. N-ci, gymnodentes:
ježík skvrnitý, čtverozubec ježatý, měsíčník
svítivý. Vz Frč. 284.

Nahrabati, nahrabám a nahrabu, nahra-
bávatí, nahrabovati, nahrábnouti, bnul a bl,
ut, utí, zusammenscharren, zusammenrechen,
aufrechen. — abs. Jeden nahrabuje, druhý
váže. Us. — co. Již to někdo nahrábl (počal
hrabati). Jg. Kdo příliš mnoho nahrabe, málo
mu v ruce ostane. Pk. Nahrabala votýpečku,
synečkovi pod hlavičku. Sš. P. 608. — čeho.
Ten toho nahrabal. Us. N. klasů, sena (i. e.
mnoho). Us. — čím: hráběmi. Us. — se
s čím. Dosti se s tím senem nahrabal (lange
rechen). Ros.

Náhrabek, bku, m., úhrabek, obilné plevy,
die Uiberkehr. Th.

Náhrada, y, f., nahrazení, odplata, od-
měna. N. v theologii jeden ze tří způsobů,
jimiž restituce díti se může = napravení
škody jiným nepravě učiněné. MP. 194. N.,
škody vzniklé napraveni. Der Ersatz, die
Entschädigung, Schadloshaltung, Genug-
tuung. Jg. N. útrat, škody. V. N. účetní
(Abrechnimgsersatz), smluvená, mírná, veliká,
nepoměrná, úhrnkován. úhrnkem, spravedlivá,
za ošetřování pražských příslušníků v ne-
mocnicích přespolních. Šp. Za ztrátu nebo
porušení zboží n-du dáti. Pr. N. za opožděné
dodání (vyplnění); n. škody pro nevyplnění.
Pr. Bez odměny a náhrady (darmo), bez n-dy
nechati. V. N-du dostati. D. Právo požádání
n-dy za uražení osoby. Johant. N-du vyše-
třiti, vyměřiti, účtovati; právo k n-dě; po-