Předchozí (27)  Strana:28  Další (29) |
|
|||
28
|
|||
|
|||
hledávání, způsob, vyšetření, vyměření, mě-
řidlo n-dy; nález, žaloba o n-du. J. tr. Lhůta, k zapravení smluvené u-dy; smlouva o smlu- vené n-dě; pramen, povinnosť n-dy; povinný n-dou (k n-dě) někomu; n-du rozvrhnouti, rozděliti, naznačiti, udati; jednání z n-du (v příčině n-dy); jistá čásť n-dy. Sp. N-du někomu dáti, činiti. Us. N za co — novější vazba. N. dávek lépe než: za dávky. Rk. — N., věc sama, kterou se škoda nahrazuje. S. N. Dostal náhradu, za pluh násadu. Č. Náhradbí, n., prostrannější místo na hrad-
bách. S n. se díval. Ohl. p. č. 22. Náhradek-, dku, m., náhradně potraviny,
Surrogat, n. Čsk. Náhradí, n., der Hoframn, der Schlosshof.
Johant. 170. nahraditelnosť, i, f., Ersetzbarkeit, f.
Nahraditelný, ersetzbar. V. Nenahrad.
škoda. D. Nahraditi, hraď, -dě (ic), il, zen a děn,
zení a dění, nahrazovati, ne: nahrazovati, od hrad-iti, vz d v z. N. = mnoho n. málo Hraditi, dämmen, eindämmen, stauchen; od- měniti, napraviti, doplniti, ersetzen, vergel- ten, erstatten, einbringen, vergüten, gut ma- chen, wett machen, nachholen. V., Jg. — co: vodu (zahraditi), D., škodu, V., zame- škané , D., křivdu, Ros., dobrodiní. Kom. Čas zameškaly někomu nahraditi. CJB. 355. Kom. — se čeho, se s čím. Dosti se s tou vodou nahradili. Ros. Dosti se toho zelí, toho sadu nahradili. Us. — co čím. Něco prací n. Vrat. Ochotenstvím jim to všecko nahradila. Št. Nahradil (nalil) mu vrchovatou (měrou). D. Já i jiní všickni budem na časy budoucí vám to vším dolným nahrazovati. Solf. To míní vám svou milostí n. Solf. — co nad co. Aby nám něco nad to nahra- zeno bylo. Solf. — co komu, (na kom, na čem, kde). Škodu si na někom n. D. Škodu, křivdu někomu n. Ros. Škodu na jiné straně si nahradil. Ml. Své škody skrze pozdvižení sobě na jiných nahrazovati chtěli. V. — kdy. A tak, což sú ve dne obmeškali, to v noci nahrazují. Martini. Náhradné, ého, n., das Entschädigungs-
geld. Rk. Náhradní: summa, cena, jistina, peníze,
J. tr., prostředek, položka, Sp., kůň, pod- kova. Čsk. Ersatz-, Reserve-. Náhradník, a, m. (Jg. náhradník). Voliti
tři n-ky. N-ci byli do rady povoláni. Der Ersatzmann. Náhranný, na hraně, Eck-.
Nahrati, nahraji, al, ání, nahrávati, genug
spielen. — koho. Vojáci nahrávali pána (škádlili, nabírali). Sš. L. 211. — se s kým kde. Dosti se s nimi v kuželně, v hospodě nahral. Nahřáti, nahříti, nahřeji, ál a el a íl,
en, n. án, ení n. ání, také: át, et, it; etí, ití; nahřívati, wärmen, bähen. — co čím: břicho teplou cihlou, —koho kde: nemoc- ného v posteli teplou peřinou. Nahrazení, méně správně: nahrazení
(V.), n., na Mor. nahradění, der Ersetzen, der Ersatz, die Entschädigung. Nahrazený, méně správně: nahražený
(V.), crsetzt, crstattet. |
Nahrazovací, obec. nahražovací, Ersatz-.
Techn. Nahrazovadlo, a, n., das Ersatzmittel,
Surrogat. Nahrazovati, vz Nahraditi.
Nahražitelný, lépe: nahraditelný. Zlob.
Nahrbený, gebückt. Us.
Náhřbetek, tku, m., der Schild am Buch-
rücken. Náhřbetí, n., hrb na hřbetě, der Höcker.
Rohn. Náhřbetní, Rücken-. N. řemen. Jg.
Náhřbetník, u, m., der Rückenriemen.
Nahrbiti, il, en, ení, etwas bücken, krüm-
men. Náhrdelník, vz Náhrdlec.
Náhrdelný, Hals-. N. okruží, der Hals-
kragen. Johant. Nahrdlačiti se, il, ení, vz Hrdlačiti se.
Lpř. Náhrdlec, delce, náhrdlek, delku, ná-
hrdelník, u, m. (kruh na krk). N. zlatý, železný, Jg., řemenný, soukenný. Šp. Das Halsband. Nahrdliti se, il, ení, zusetzen. — se
s kým. Dosti se s ním nahrdlil. Ros. — se koho, se čeho. Do vůle (-- co se mi chtělo) jsem se toho nahrdlil. Na Mor. D. Náhrdnosť, i, f. — nádhernost Rk.
Nahřešiti, il, en, ení, viel sündigen. —
čeho. Hříchy, kterých jste nahřešili. Jg. — se. Ten se nahřešil. Us. — se s kým. Náhřevka, náhřívka, y, f, der Heiz.
mantel (über einem Kochgeschirr). Rk. Nahříti, vz Nahřáti.
Nahřitý, gewärmt, erhitzt. Us.
Nahřívaný, gewännet; stark u. plump. D.
Nahrkati se, dlouho hrkati, lange rat-
schen; quacken. Chlapci se dnes nahrkali. Vz Hrkati. Žáby se včera nahrkaly, haben lange gequackt. Mor. Hý. — co, anhäufen. Náhrn, u, náhrnek, nku, m., die An-
häufung. Mus. Náhrní, n., das Steingerölle. Rk.
Nahrnouti, nul, ut, utí; nahrnovati, an-
häufen, zusammenraffen. — komu. Jen hledí sobě n. (získati). Ros. — (se) komu čeho. N. sobě něčeho. Bibl. Nahrnulo se mu peněz. Sych. T. — čeho kam: peněz do pytlíku, krup do hrnce. Jg. Mnoho se jich do hospody nahrnulo. Us. Nahrnovací, Aufwurf-. Kehr-. N. stroj.
Techn. Nahrnutí, n., das Anhäufen, Zusammen-
häufen. Rk. Nahrnutina, y, f., das Aggregat. Rk.
Nahrnutosť, i, í., die Gedrungenheit. Rk.
Nahrnutý, gedrungen. N. sloh. Rk.
Náhrobek, bku, m., nametaná země na
hrob, sr. mohyla, der Grabhügel. V. — N., co na hrobě,jest, kříž, kámen atd., das Grab- mal. V. Postavili mu krásný n. Us. — N., nápis na hrobě, die Grabschrift., V., Kom. Náhrobní, Grab-. N. nápis. Rk.
Nahromaděný, aufgehäuft, überfüllt. Za
příčinou n-ho skladu. Dch. Nahromaditi, nahromážditi, nashro-
mážditi, il, čn, ční, nahromažďovati, auf- häufen. V. — komu čeho: sobě stříbra. Br. Nashromáždil potrav v těch sedmi letech. |
||
|
|||
Předchozí (27)  Strana:28  Další (29) |