hledávání, způsob, vyšetření, vyměření, mě-
řidlo n-dy; nález, žaloba o n-du. J. tr. Lhůta,
k zapravení smluvené u-dy; smlouva o smlu-
vené n-dě; pramen, povinnosť n-dy; povinný
n-dou (k n-dě) někomu; n-du rozvrhnouti,
rozděliti, naznačiti, udati; jednání z n-du
(v příčině n-dy); jistá čásť n-dy. Sp. N-du
někomu dáti, činiti. Us. N za co — novější
vazba. N. dávek lépe než: za dávky. Rk. —
N., věc sama, kterou se škoda nahrazuje.
S. N. Dostal náhradu, za pluh násadu. Č.

Náhradbí, n., prostrannější místo na hrad-
bách. S n. se díval. Ohl. p. č. 22.

Náhradek-, dku, m., náhradně potraviny,
Surrogat, n. Čsk.

Náhradí, n., der Hoframn, der Schlosshof.
Johant. 170.

nahraditelnosť, i, f., Ersetzbarkeit, f.

Nahraditelný, ersetzbar. V. Nenahrad.
škoda. D.

Nahraditi, hraď, -dě (ic), il, zen a děn,
zení a dění, nahrazovati, ne: nahrazovati,
od hrad-iti, vz d v z. N. = mnoho n. málo
Hraditi, dämmen, eindämmen, stauchen; od-
měniti, napraviti, doplniti, ersetzen, vergel-
ten, erstatten, einbringen, vergüten, gut ma-
chen, wett machen, nachholen. V., Jg. —
co: vodu (zahraditi), D., škodu, V., zame-
škané , D., křivdu, Ros., dobrodiní. Kom.
Čas zameškaly někomu nahraditi. CJB. 355.
Kom. — se čeho, se s čím. Dosti se s tou
vodou nahradili. Ros. Dosti se toho zelí,
toho sadu nahradili. Us. — co čím. Něco
prací n. Vrat. Ochotenstvím jim to všecko
nahradila. Št. Nahradil (nalil) mu vrchovatou
(měrou). D. Já i jiní všickni budem na časy
budoucí vám to vším dolným nahrazovati.
Solf. To míní vám svou milostí n. Solf. —
co nad co. Aby nám něco nad to nahra-
zeno bylo. Solf. — co komu, (na kom,
na čem, kde). Škodu si na někom n. D.
Škodu, křivdu někomu n. Ros. Škodu na
jiné straně si nahradil. Ml. Své škody skrze
pozdvižení sobě na jiných nahrazovati chtěli.
V. — kdy. A tak, což sú ve dne obmeškali,
to v noci nahrazují. Martini.

Náhradné, ého, n., das Entschädigungs-
geld. Rk.

Náhradní: summa, cena, jistina, peníze,
J. tr., prostředek, položka, Sp., kůň, pod-
kova. Čsk. Ersatz-, Reserve-.

Náhradník, a, m. (Jg. náhradník). Voliti
tři n-ky. N-ci byli do rady povoláni. Der
Ersatzmann.

Náhranný, na hraně, Eck-.

Nahrati, nahraji, al, ání, nahrávati, genug
spielen. — koho. Vojáci nahrávali pána
(škádlili, nabírali). Sš. L. 211. — se s kým
kde. Dosti se s nimi v kuželně, v hospodě
nahral.

Nahřáti, nahříti, nahřeji, ál a el a íl,
en, n. án, ení n. ání, také: át, et, it; etí,
ití; nahřívati, wärmen, bähen. — co čím:
břicho teplou cihlou, —koho kde: nemoc-
ného v posteli teplou peřinou.

Nahrazení, méně správně: nahrazení
(V.), n., na Mor. nahradění, der Ersetzen,
der Ersatz, die Entschädigung.

Nahrazený, méně správně: nahražený
(V.), crsetzt, crstattet.

Nahrazovací, obec. nahražovací, Ersatz-.
Techn.

Nahrazovadlo, a, n., das Ersatzmittel,
Surrogat.

Nahrazovati, vz Nahraditi.

Nahražitelný, lépe: nahraditelný. Zlob.

Nahrbený, gebückt. Us.

Náhřbetek, tku, m., der Schild am Buch-
rücken.

Náhřbetí, n., hrb na hřbetě, der Höcker.
Rohn.

Náhřbetní, Rücken-. N. řemen. Jg.

Náhřbetník, u, m., der Rückenriemen.

Nahrbiti, il, en, ení, etwas bücken, krüm-
men.

Náhrdelník, vz Náhrdlec.

Náhrdelný, Hals-. N. okruží, der Hals-
kragen. Johant.

Nahrdlačiti se, il, ení, vz Hrdlačiti se.
Lpř.

Náhrdlec, delce, náhrdlek, delku, ná-
hrdelník, u, m. (kruh na krk). N. zlatý,
železný, Jg., řemenný, soukenný. Šp. Das
Halsband.

Nahrdliti se, il, ení, zusetzen. — se
s kým. Dosti se s ním nahrdlil. Ros. — se
koho, se čeho. Do vůle (-- co se mi chtělo)
jsem se toho nahrdlil. Na Mor. D.

Náhrdnosť, i, f. — nádhernost Rk.

Nahřešiti, il, en, ení, viel sündigen. —
čeho. Hříchy, kterých jste nahřešili. Jg. —
se. Ten se nahřešil. Us. — se s kým.

Náhřevka, náhřívka, y, f, der Heiz.
mantel (über einem Kochgeschirr). Rk.

Nahříti, vz Nahřáti.

Nahřitý, gewärmt, erhitzt. Us.

Nahřívaný, gewännet; stark u. plump. D.

Nahrkati se, dlouho hrkati, lange rat-
schen; quacken. Chlapci se dnes nahrkali.
Vz Hrkati. Žáby se včera nahrkaly, haben
lange gequackt. Mor. Hý. — co, anhäufen.

Náhrn, u, náhrnek, nku, m., die An-
häufung. Mus.

Náhrní, n., das Steingerölle. Rk.

Nahrnouti, nul, ut, utí; nahrnovati, an-
häufen, zusammenraffen. — komu. Jen hledí
sobě n. (získati). Ros. — (se) komu čeho.
N. sobě něčeho. Bibl. Nahrnulo se mu peněz.
Sych. T. — čeho kam: peněz do pytlíku,
krup do hrnce. Jg. Mnoho se jich do hospody
nahrnulo. Us.

Nahrnovací, Aufwurf-. Kehr-. N. stroj.
Techn.

Nahrnutí, n., das Anhäufen, Zusammen-
häufen. Rk.

Nahrnutina, y, f., das Aggregat. Rk.

Nahrnutosť, i, í., die Gedrungenheit. Rk.

Nahrnutý, gedrungen. N. sloh. Rk.

Náhrobek, bku, m., nametaná země na
hrob, sr. mohyla, der Grabhügel. V. — N.,
co na hrobě,jest, kříž, kámen atd., das Grab-
mal. V. Postavili mu krásný n. Us. — N.,
nápis na hrobě, die Grabschrift., V., Kom.

Náhrobní, Grab-. N. nápis. Rk.

Nahromaděný, aufgehäuft, überfüllt. Za
příčinou n-ho skladu. Dch.

Nahromaditi, nahromážditi, nashro-
mážditi, il, čn, ční, nahromažďovati, auf-
häufen. V. — komu čeho: sobě stříbra.
Br. Nashromáždil potrav v těch sedmi letech.