Br.'— čeho jak komu. N-dil velikého bo-
hactví velikou pilností svým dětem. — čeho
kde: peněz v truhlicích. Us. — co: zásobu
něčeho. Dch.

Nahromovati se, viel fluchen, donnern.
Ros.

Nahroziti se, il, ení, lange, oft drohen. —
se komu čím. Co jsem se mu prstem, tresty
nahrozil, ale všecko marně.

Náhrt, u, m. —- nárt, Na Mor. Chmel.

Nahrtousiti, il, šen, ení, skrbením něčeho
nabyti, erknausern. Na Slov. — se čeho,
lange, oft würgen. Ten vlk se nahrtousil
(nadávil) ovcí. Us.

Náhrubosť, i, f., die Gröblichkeit. Jg.

Náhrubý, gröblich. Jg.

Náhrudí, n., der Brusthöcker. Jg.

Náhryzek, zku, m., ein angenagtes Stück.

Nahry zlý. čím. Jablko zuby n-lé, angenagt.

Nahrýzti, nahryzu, hryzl, en, ení; na-
hryznouti, znul a zl, ut, utí; nahryzovati,
annagen, anfressen, aufbeissen. Jg. — co.
Myš to jablko mi nahryzla. Us. — se čeho,
lange nagen; viel zanken. Dlouho se toho
tvrdého chleba nahryzl. Šm. — se s čím,
s kým (nazlobiti, nahubovati). Ros.

NáhuBec, bce, náhubek, bku, m., larva,
krabuška, die Maske. Proch. — N. koňský (pro
kousavé koně), Škrabák, krabuška, der Beiss-,
Maulkorb. V. N. vložiti. V. Koně kousavého
n-kem sevříti. Kom. N. koni dáti. Us. Měly
(opice) náhubky přes tlamu, aby lidí ne-
kousaly. Har. II. 72. N-kem budu ostříhati
úst. Br. — N. pošvy, das Mundstück der
Scheide. Jg. — N. u klarinetu, das Mund-
stück. Plk.

Náhubka, у, f., krabuška, das Nasenband
(der Pferde). Kom.

Náhubkovati, náhubkem svírati, den
Beisskorb umgeben. Kom.

Nahučeti se, el, ení, lange, oft brausen,
brummen. Us.

Nahule, e, f., scytale, had. Krok.

Nahupkati se, lange, oft hüpfen. Bern.

Nahustlý, ein wenig dicht. Č.

1. Nahůzka, y, f., kleiner Anwurf; An-
spielung, f. Rk.

2. Náhůzka, y, f., kleines Geschenk. N-ku
někomu dáti. Us. Dch., Jg. Nepovstalo z: na
housku ?

Nahý; nah, a, o, náh. — N., neoděný,
unbekleidet, entblösst, bloss, nackt. V. N.
člověk (naháč). D. Nahý, jako z života matky,
V., ako prst, ako palec. Mt. S. Zcela, čiře
nahý. D. Má se jako nahý v trní. Vz Bída,
Chudoba, Nešťastný. Lb., Č. Nahému za
ňadra schovávati. Vz Ňadra, Chybování. Č.
Nazí jsme na ten svět přišli, nazí zas s něho
půjdeme. Pk. Vz Naho. — N. = bez chlupů
a braní, bes štětin, lysý. Nahý jest (človek),
ne chlupatý. Kom. — N. meč, z pošvy
tažený, blank. Kníže sotva s nahým vojskem
ušel. V. N. zbraň. Sob. 166. N. meč vytrh-
nouti. V. Běží s mečem nahým. Troj. — N.,
prostý, prázdný. — čeho. Vlásky všie po-
skvrny nahé. Kat. 733.

Náhyba, y, m., kdo si rád nahýbá =
ožralec. Us. Šml.

Nahýbání, n., das Neigen. V.

Nahýbaný, geneigt, gebeugt. Jg.

Nahýbati, vz Nahnouti.

Náhybčivý, biegsam.

Náhybek, bku, m., nahybnutí, der Bug.

Nahýbnouti, vz Nahnouti.

Nahýčký, na Slov., nazičký, lépe: nažičký
a nahoučký, na Slov. nahúčký, ganz nackt. D.

Nahyzditi se, il, ění. — se koho kde.
Ten se mne po lidech nahyzdil. Us., C.

Nach, u, m., našec, šce, m., nasec, f.,
červec, purpur, der Purpur. St. skl. Nachem
oděný. St. skl. Tvář její se pokryla nachem
(začervenala se). Rk. O původu vz Mz. 261.

Nacházeti se. U nacházeti se opisuje
se podmet n. předmět větami vztažnými
nejvíce s konditionalem. Řídký se nachází,
kdož by tak nesmýšlel. Zyg. Vz Věta podst.
vztažná. — se kde. V tobolce nacházela
se mince, lépe: byla. Km. Brambory nachá-
zejí se ve sklepě, lépe: jsou (uloženy). Km.
Redakce se nachází v I. patře, lépe; je.
Slunce se nachází na obloze, lépe: jest, stojí.
Pk. Při tom nenachází se jistoty, lépe: není.
Kos. Ač máme: V tom kraji za výbčrčími
700 zl. se nachází. Žer. L. І. 131. Na těch
náměstích nachází se množství všelijakých
potrav. Har. II. 145. — co kde. Vz Chudý.
— Ostatně vz Najíti.

Nachechtati se, genug kichern, lachen. —
se s kým jak: do sytosti. Us.

Nachladiti, il, zen, ení. —se čím: kou-
páním. — kde: ve vodě. Nachladil se v za-
hradě. Sich erkälten, verkühlen.

Nachlácholiti se, il, ení. — se koho,
nebo: se s kým, zu besänftigen suchen. Ros.

Nachlamstati se čeho. Ten pes se na-
chlamstal vody, sich vollschlappern. Us.

Nachlastatise čeho: vody. — kde: v ho-
spodě kořalky, sich ansaufen, voll saufen. Us.

Nachlazení, n., die Verkühlung. Us.

Náchlebí, n., das Deputat. Rk.

Nachlebiti komu = pochlebovati, schmei-
cheln. Jg. Nachlebovati komu = nadržovati,
die Stange halten. N. dětem. Jg.

Náchlebné, ého, n., das Deputat, Nz.

Náchlební, -bný, kdo mým chlebem živ
jest, domácí, im Brode stehend. N. lidé, če-
ládka, Har., mlýn, myslivec, V., pacholek.
Jg. N. a poplatní Araby u sebe v klášteře
mají. Har. II. 72. — N.,pasořitný, schmarot-
zerisch. D.

Náchlebnice, e,f., die Deputatfrau; Schma-
rotzerin. D.

Náchlebnický, Brödlings-.

Náchlebnictví, n., der Brödlingsstand;
die Schmarotzerei. D.

Náchlebníčí vdova. Pr. měst. 128. b.
Brandl.

Náchlebničiti, Brödling sein; schmarot-
zen. D.

Náchlebník, a, m., náchlební člověk, kdo
na čím chlebě jest, der das Brod eines An-
deren isst, Brodgenosse, der Bedienstete,
Brödling. Hospodář může za své n-ky od-
povídati. Pr. měst. 101. Vz Gl. 165. Nejsem
tvůj n., proto mi nerozkazuj. Mus., Kom. Svě-
domí stranám vydávati nemohou též čeleď
domácí, náchlebník, služebník hluchý, ná-
blazní. Kol. 61. Vz Kn. drn. 135. — N..,
pochlebník, řitopásek, der Schmarotzer. Apol.,
Schön.



	29

	Br.'— čeho jak komu. N-dil velikého bo- hactví velikou pilností svým dětem. — čeho kde: peněz v truhlicích. Us. — co: zásobu něčeho. Dch. Nahromovati se, viel fluchen, donnern. Ros. Nahroziti se, il, ení, lange, oft drohen. — se komu čím. Co jsem se mu prstem, tresty nahrozil, ale všecko marně. Náhrt, u, m. —- nárt, Na Mor. Chmel. Nahrtousiti, il, šen, ení, skrbením něčeho nabyti, erknausern. Na Slov. — se čeho, lange, oft würgen. Ten vlk se nahrtousil (nadávil) ovcí. Us. Náhrubosť, i, f., die Gröblichkeit. Jg. Náhrubý, gröblich. Jg. Náhrudí, n., der Brusthöcker. Jg. Náhryzek, zku, m., ein angenagtes Stück. Nahry zlý. čím. Jablko zuby n-lé, angenagt. Nahrýzti, nahryzu, hryzl, en, ení; na- hryznouti, znul a zl, ut, utí; nahryzovati, annagen, anfressen, aufbeissen. Jg. — co. Myš to jablko mi nahryzla. Us. — se čeho, lange nagen; viel zanken. Dlouho se toho tvrdého chleba nahryzl. Šm. — se s čím, s kým (nazlobiti, nahubovati). Ros. NáhuBec, bce, náhubek, bku, m., larva, krabuška, die Maske. Proch. — N. koňský (pro kousavé koně), Škrabák, krabuška, der Beiss-, Maulkorb. V. N. vložiti. V. Koně kousavého n-kem sevříti. Kom. N. koni dáti. Us. Měly (opice) náhubky přes tlamu, aby lidí ne- kousaly. Har. II. 72. N-kem budu ostříhati úst. Br. — N. pošvy, das Mundstück der Scheide. Jg. — N. u klarinetu, das Mund- stück. Plk. Náhubka, у, f., krabuška, das Nasenband (der Pferde). Kom. Náhubkovati, náhubkem svírati, den Beisskorb umgeben. Kom. Nahučeti se, el, ení, lange, oft brausen, brummen. Us. Nahule, e, f., scytale, had. Krok. Nahupkati se, lange, oft hüpfen. Bern. Nahustlý, ein wenig dicht. Č. 1. Nahůzka, y, f., kleiner Anwurf; An- spielung, f. Rk. 2. Náhůzka, y, f., kleines Geschenk. N-ku někomu dáti. Us. Dch., Jg. Nepovstalo z: na housku ? Nahý; nah, a, o, náh. — N., neoděný, unbekleidet, entblösst, bloss, nackt. V. N. člověk (naháč). D. Nahý, jako z života matky, V., ako prst, ako palec. Mt. S. Zcela, čiře nahý. D. Má se jako nahý v trní. Vz Bída, Chudoba, Nešťastný. Lb., Č. Nahému za ňadra schovávati. Vz Ňadra, Chybování. Č. Nazí jsme na ten svět přišli, nazí zas s něho půjdeme. Pk. Vz Naho. — N. = bez chlupů a braní, bes štětin, lysý. Nahý jest (človek), ne chlupatý. Kom. — N. *meč,* z pošvy tažený, blank. Kníže sotva s nahým vojskem ušel. V. N. zbraň. Sob. 166. N. meč vytrh- nouti. V. Běží s mečem nahým. Troj. — N., prostý, prázdný. — čeho. Vlásky všie po- skvrny nahé. Kat. 733. Náhyba, y, m., kdo si rád nahýbá = ožralec. Us. Šml. Nahýbání, n., das Neigen. V. Nahýbaný, geneigt, gebeugt. Jg.	Nahýbati, vz Nahnouti. Náhybčivý, biegsam. Náhybek, bku, m., nahybnutí, der Bug. Nahýbnouti, vz Nahnouti. Nahýčký, na Slov., nazičký, lépe: nažičký a nahoučký, na Slov. nahúčký, ganz nackt. D. Nahyzditi se, il, ění. — se koho kde. Ten se mne po lidech nahyzdil. Us., C. Nach, u, m., našec, šce, m., nasec, f., červec, purpur, der Purpur. St. skl. Nachem oděný. St. skl. Tvář její se pokryla nachem (začervenala se). Rk. O původu vz Mz. 261. Nacházeti se. U nacházeti se opisuje se podmet n. předmět větami vztažnými nejvíce s konditionalem. Řídký se nachází, kdož by tak nesmýšlel. Zyg. Vz Věta podst. vztažná. — se kde. V tobolce nacházela se mince, lépe: byla. Km. Brambory nachá- zejí se ve sklepě, lépe: jsou (uloženy). Km. Redakce se nachází v I. patře, lépe; je. Slunce se nachází na obloze, lépe: jest, stojí. Pk. Při tom nenachází se jistoty, lépe: není. Kos. Ač máme: V tom kraji za výbčrčími 700 zl. se nachází. Žer. L. І. 131. Na těch náměstích nachází se množství všelijakých potrav. Har. II. 145. — co kde. Vz Chudý. — Ostatně vz Najíti. Nachechtati se, genug kichern, lachen. — se s kým jak: do sytosti. Us. Nachladiti, il, zen, ení. —se čím: kou- páním. — kde: ve vodě. Nachladil se v za- hradě. Sich erkälten, verkühlen. Nachlácholiti se, il, ení. — se koho, nebo: se s kým, zu besänftigen suchen. Ros. Nachlamstati se čeho. Ten pes se na- chlamstal vody, sich vollschlappern. Us. Nachlastatise čeho: vody. — kde: v ho- spodě kořalky, sich ansaufen, voll saufen. Us. Nachlazení, n., die Verkühlung. Us. Náchlebí, n., das Deputat. Rk. Nachlebiti komu = pochlebovati, schmei- cheln. Jg. Nachlebovati komu = nadržovati, die Stange halten. N. dětem. Jg. Náchlebné, ého, n., das Deputat, Nz. Náchlební, -bný, kdo mým chlebem živ jest, domácí, im Brode stehend. N. lidé, če- ládka, Har., mlýn, myslivec, V., pacholek. Jg. N. a poplatní Araby u sebe v klášteře mají. Har. II. 72. — N.,pasořitný, schmarot- zerisch. D. Náchlebnice, e,f., die Deputatfrau; Schma- rotzerin. D. Náchlebnický, Brödlings-. Náchlebnictví, n., der Brödlingsstand; die Schmarotzerei. D. Náchlebníčí vdova. Pr. měst. 128. b. Brandl. Náchlebničiti, Brödling sein; schmarot- zen. D. Náchlebník, a, m., náchlební člověk, kdo na čím chlebě jest, der das Brod eines An- deren isst, Brodgenosse, der Bedienstete, Brödling. Hospodář může za své n-ky od- povídati. Pr. měst. 101. Vz Gl. 165. Nejsem tvůj n., proto mi nerozkazuj. Mus., Kom. Svě- domí stranám vydávati nemohou též čeleď domácí, náchlebník, služebník hluchý, ná- blazní. Kol. 61. Vz Kn. drn. 135. — N.., pochlebník, řitopásek, der Schmarotzer. Apol., Schön.