Náchlebnosť, i, f., das Stehen in Jemandes
Brode. — N., dus Schmarotzen. Jg.

Nachlebovati, vz Nachlebiti.

Nachlemtati se čeho, sich satt schlappern,
fressen, saufen: vody, polívky. Ros.

Naehleptati se, sieh satt schlappern. Aby
se (psi) krve do krku nachleptali. Lom.

Nachlípiti, il, en, ení. — co komu:
sobě klobouk, krümmen. Ros.

Nachlubiti se, il, ení. — se čím komu,
prahlen. Us. Vz Chlubiti se.

Nachlupatěti, ěl, cen, cení, etwas haarig
werden.

Nachlupatiti, il, cen, cení, haarig machen.

Jg.

Nachmatati, vz Nahmatati.

Náchmatný nástroj das Tastinstrument.
Rk.

Nachmeliti se, sich berauschen. Rk.

Na chmúřiti, il, ení; nachmuřovati, etwas
umwölken, verfinstern. Us.

Nachnahme, něm., vz Dobírka,

Nachnehmen, vybrati. Hnš.

1. Náchod, a, m. Mělo by míti v gt.
N-du, vz Tábor, A. N., mě. v ('ech. —Ná-
choďan, a, m. — Náchodský. Vz S. N.

2. Náchod, u, m., der Zugang, die Rampe.
Rozk., Dch.

Nachoditi se, vz Najíti se.

Naehomítnouti se, vz Nakomítnouti se.

Nachouliti se, il, ení, sich lange bücken,
zusammenziehen. Dosti se nachoulil, než tam
šel (naostýchal se). Ros.

Nachování, n., das Ersparte. Kněžské
n., židovská duše, to obé do pekla kluše.
Prov. Us.

Nachovanosť, i, f., aufgespartes Ver-
mögen. Jg.

Nachovaný, aufgespart, gesammelt. N.
statek. Ros.

Nachovati, nachorárati nashromážditi,
naspořiti, sammeln, zusammensparen, auf-
sparen. Jg. — co. Cožkoli nachovali otcové
tvoji. Br. Co nachová Stýskal, to utratí
Výskal. Prov. — komu čeho. Věci, kterých
nachovali. V. Otec tobě peněz nachoval.
Štelc. Kuřat n. D. —co k čemu. Trestáním
prodlívá, však jedno k druhému nachovává.
Reš. — se — nanositi se, oft tragen. — se
s kým, se koho. Nachovala se dosti toho
dítěte n. s tím dítětem. — Jg.

Nachovec, vce, m. N. obecný, purpura
lapillus; n. veleústý, p. patula (měkkýši).
Frč. 238.

Náchovek, vku, m., das Ersparte. Us., Č.

Nachovina, y, f., der Purpurstoff. Us.

Nachový, Purpur-. N. barva, roucho. Jg.

Nachrápati se jak dlouho: do bílého
dne, viel schnarchen. Us.

Nachrkati se. Ten člověk se nachrká
celý den, viel räuspern. Us.

Naehroptěti se, ěl, ění, lange und stark
röcheln. Us.

Nachroustati se čeho:jablek. Vz Chrou-
stati.

Nachtragsprüfuiig, pozdější zkouška.
Brs. 79.

Nachundeliti, il, en, ení načechrati. Jg.

Náchuť, i, náchoutka, y, f., (Geschmacks-
ähnlichkeit. Us.

Nachváliti, il, en, ení, sehr loben. — se
koho. Ten se ho každému nachválil. Us. —
koho. Nemohl ho dosti n. Ros.

Náchvat, u, m , vz Zápas.

Nachvátati; nachvátiti, il, cen, cení; na-
chvacovati = vzíti, chvácením dostati, auf-
haschen. — co v co. Jelen semenec v ústa
nach vátí. Jád. — se čím: pokrmy. Velenský.

Jg.

Nachycený, angesteckt. — čím. Nádoba
něčím nachycená. Zlob.

Nachýlení, n., naklonění, das Neigen, die
Beugung. N. k předu. V.

Nachýlenosť, i, f., das Geneigtsein.

Nachýlený, nakloněný, nahnutý, nakři-
vený, geneigt. N. plot, stěna, cesta, větve,
listy. Jg. — k čemu. N. k pádu, V., ku
předu. Us. — Jg.

Nachýliti, chyl, il, ení, nachylovati, neigen,
zuneigen. -- co, koho, se kam. K předu.
D. Nachýlil ho k tomu, k němu, Ros.; co
k sobě. Háj., Sych. Uši k někomu. Šm. Král
ráčil se k nim nachýliti podlé neviny jejich.
Bart. K večeru se nachýlilo. Us. Mysl k jedné
straně n. (straniti). Jel., Ros. Na druhou
stranu se n. V. N. se do zadu. Us. N. se
k svým poddaným. Bart. 3.1. — se kam
jak: milostí a láskou. Let. 353. — čeho
kam: hlavy pod meč n. Výb. II. 21. —
komu čeho: ucha, uší. Jel., Reš. — před
kým. Nachýlil na nás milosrdenství před
králem perským. Ben. V. — se. Den, váha,
srdce se nachyluje. V., D. — se proč kam.
Z té příčiny k tomu jsme se nachýlili. Solf.
Pro ty divy mnozí k víře Kristově se na-
chylovali. Háj. — s adv. Nachýlil se k němu
příznivě, dobrotivě, milostivě. Jg. — aby.
K tomu se nachylovalo, aby krajina ta spustla.

Náchylník, a, m., der Partheigenosse. Jan
Opočenský stal se n-kem Zikmundovým. Mtc.
lidu (Anna Městecká). Mš.

Náchylnosť, i, f., náklonnosť, die Geneigt-
heit, Neigung, Gewogenheit, der Hang. V.
N. k něčemu míti, prokázati. V. Z mládí
jevil n. k hudbě. Sych. M. mysli. V. Bez
n-sti k jedné i druhé straně soudil. Kram.
N. přátelskou míti. V. My jim mnohou n-stí
povinni jsme. N. povinná k vlasti. Dal. — Jg.

Náchylný; náchylen, lna, no, náklonný,
příchylný, nakloněný, geneigt. Bývali lidé
vyšpehováni rozličně a jak a kdo kam ná-
chylen jest. Bart, — komu. Jest mu náchylný.
Ros. —ke komu, k čemu: k dobře činění,
k dobročinnosti, k milosti, k milosrdenství,
k lítosti, k chlípnostem, k rozkoši, ke všemu
zlému, V., k nečistotě smilné, Reš., k pode-
zření. Kom. Člověk je více n. k zlému než
k dobrému. Ros. N-nou a dobrotivou mysl
k někomu míti. V. — Bart. 4. 19. — N.,
způsobilý, tauglich, geschickt. Ona je ná-
chylná. Us. (místy).

Nachylovati, vz Nachýliti.

Nachystati, nastrojiti, připraviti, zurich-
ten, anrichten. Nachystal Stejskal, utratil
Vejskal. Us. — co komu. Komu to nachy-
stal (nashromáždil) ? Jg. — komu čeho (jak).
N. všeho dobrého. Sobě potravy. Bibl. Málo
sen sklidili a yotav s těžkostí nachystali.
Star. let. N. kravám trávy, jetele. Us. Hý.