Nachytati, mnoho chytiti, auffangen, viel
fangen. — čeho: ptáků, ryb. — se, lange,
oft fangen. Ros.

Nachytiti, il, cen, cení; nachycovati, etwas
fangen, sich anstecken. — co. Nevím, kde
jsem tu nemoc nachytil. Jg. Nádoba nechut-
nosť nachytila. Zlob. — od koho. Byl mezi
rozpustilými chlapci a hned nachytil od nich
také. Jg.

Naehytlivosť, i, f., die Empfänglichkeit,
Leichtigkeit angesteckt zu werden. Jg.

Nachytlivý, empfänglich, ansteckbar. Us.

Naïa-s, dy ; Naïady, gt. Naïad, pl. f., vodní
víly, z řec. Die Naiaden.

Naidka, y, f. N. chobotnatá, nais probos-
cidea, červ. Frč. 78.

Naivní, z franc. naiv, a to z lat. nativus,
prostosrdečný, nelíčený. Naiv, natürlich, un-
gezwungen, ungesucht, einfach. — Naiv-
nosť, i, naivita, y, f., prostosrdečnosť, ne-
líčenosť. Rk. Vz S. N. Naivität, Ungezwun-
genheit, Natürlichkeit, Offenherzigkeit.

Naj-, předpona superlativu, nyní: nej-;
m. na-; je vsuto : najvyšší. Mkl. II. 359.

V Jungm. Slovníku: naj- (na,y-) ex nad
secundum grammaticos profectum. D. Gr. 16.

V Kt. Ml. 3. vyd. 54. čteme: Superlativ sta-
ročeský tvoří se 1. předložkou nad, z níž
se naj přestrojením zubnice d v j vyvinulo
na př. Nad-jedn-ější nade vsie. St. Rodu
naj-vyš-šieho. ŽK. V z D se střídá s j. Totéž
v Ht. Sr. ml. 222.: nej- m. strčes. a slov.
naj, které tuším z předložky nad oblíbenou
proměnou d v j povstalo. V Jir. Nákr. 59.:
Předpona naj- není než dvojný genitiv najú,
i znamená tedy najníží tolik co: nás dvou
nižší. Najú přešlo v naj právě jako ku př.
zaju, zajutřie v zaj : zajtra, zajtřie. Bž. Ml.
136.: nej- vzniklo zpětnou přehláskou z naj-,
jež pošlo z ukazovacího na-, k němuž při-
suto j. Je to buď dativ neb akkus. cíle a má
význam = velmi, maxime. Cf. Prk. v progr.
přibraní. 1876. str. 16. Jego naj počitachu,
eum maxime colebant. Vz tam více. Super-
lativ a Nej-.

Najabati si čeho. Ten si najabal peněz
— nadělal. Us. na Mor. Mřk.

Najadeae, lat., řečankovité rostl. Vz S. N.

Najades, lat., mlži škejblovití. Vz S. N.

Najádka, y, f. N. mořská, najas marina,
rostl. FB. 6.

Najady, pl., f., nymfy vod běhutých. Vz
S. N.

Najajkati se = lang, oft wehklagen. Slov.

Najašiti, il, en, ení, erschrecken. Slov.

Najatec, tce, m., der Söldling, Miethling.

Najatý, gedungen, gemiethet. Najatý děl-
ník, Us., kůň, D., plačnice. Kom. N. voják
a sluha potud zač stojí, pokud tlusto a mokro.
Pk. — komu. Rk. — k čemu. Jel. — na
co. Dělník na den najatý. V. — od koho :
od buřičů. Flav. — na čem. Kůň na peně-
zích najatý na cestě ztracen bude, nebude-li
placen. Br. — Často chybně m. pronajatý,
verpachtet, vermiethet.

Najdek, a,m.,Neudek, ves v Brněnsku. PL.

Naječeti se, viel, lange ächzen, sausen,
rauschen. Us.

Najedení, í, n. To není pro n. Jg. Das
Sattessen.

Najedený, angegessen, gesättigt.

Najednání, n., zjednání, das Aufnehmen,
Anschaffen, die Annahme. Pr. měst. — N.,
narovnání, der Vergleich. N. přátelské. Pr.
měst.

Najednaný, angeschafft, aufgenommen. Jg.

Najednati, aufnehmen, anschaffen, komu
čeho : n. sobě služebníkův, koní, vozů. Ros.,
Bibl. — komu co. Bohatým dceruškám ma-
minka najedná tenounké ručníky. Er. P. 159.
— co kile pro co, rokovati, verhandeln.
Aby známo bylo, co jest se v tom sjezdu
pro užitek náboženství našeho v kněžstvu
rozdílném najednalo. Artk. pod oboj. — Jg.

Najednou, vz Jeden.

Nájem, jmu, m., co najímám, der Pacht,
die Miethe. Nájem jest smlouva, kterou
kdo za jistý plat nabývá práva užívati věci
cizí takové, která užíváním nepomíjí, aneb
smlouva, kterou si kdo zjedná za plat cizí
služby aneb díla nějakého vykonání. S. N.
N. slove užívání osoby aneb jiné věci za
mzdu k jistému užitku propůjčené. Pr. měst.
Vezme-li kdo za půjčení mzdu, tehda bude
n. Brikc. Tento byt jest na n., Us., Jg., lépe
než : k najmutí. Dch. Něco někomu v n. dáti.
D., Nz. V nájmu propůjčiti. V. Lidé uzřevše
jeho člověka maturého nájem mu dali (do
práce ho najali). Pass. 935. Ten má na nájmě
komorníky dva. O. z D. Kdyžto spoludějci
s obú stranú sjednají se na určeném nájmu.
CJB. 369. Do nájmu dáti. D. N. na čas. D.
V nájmu býti, Jg., u někoho bydleti. V. Ná-
jmem někde bydleti. Jel. Nájmu žádostivý,
(chtivý, Dch.), bez nájmu ; něco na n. vzíti,
D., v nájem ; plat z nájmu. Někomu něco
pustiti v nájmu, nájmem (v pachtu pachtem).
J. tr. N. a smlouva nájemní a úroční, vz Rb.
str. 268. — N., die Bestellung. Pakli by který
kovář bez všelikého nájmu koval. Kut. pr.
29. — N., der Pachtzins. Nájemník, aby n.
dal. Pr. měšť. 120. Platí nájmu 100 zl. Us.
N., mzda, der Lohn. Z nájmu dělati, slou-
žiti. Ros. Vezl žida z nájmu. Baiz. Zdali na
velikém stavení ten nebéře většieho najmu,
jenž jen rozměřuje, nežli ten, jenž tieže bře-
mena nosí ? Št. Vz Kn. drn. 135.

Najemec, mce, m., lépe: nájemce — ná-
jemník. Jg.

Nájemně, pachtweise. D.

Nájemné, ého, n., jest plat, který platí se
za užívání cizí věci nezuživatelné nájemní
smlouvou někomu přenechané. Vz S. N. N.
zvětšiti n. zvýšiti; příplatek z n-ného ; krej-
cary z n-mného n. s přirážkou městskou;
daň, poplatek z n-ného. Us.

Nájemní, nájmu se týkající, Lohn-, Mieth-,
Pacht-. N. kůň, vůz, pacholek, smlouva, rok,
peníze, činže, Jg., D., úrok, čas. J. tr. Vz
Nájemný.

Nájemnice, e, f., která něco najatého má,
die Mietherin, Pächterin. — N., která je
v nájmu, dle Infrau. D.

Nájemník, a, m., kdo něco najatého má,
pachtýř, der Miether, Pächter. Sob. 47. N.
kostela (zástupce farářův atd.) Vz více v Gl.
166., Tk. III. 160.). N. cla. Reš. — N., kdo
v nájmu sedí, podruh. V., Ros. N. nemá lidí
neřádných u sebe chovati (přechovávati). Er.
Vz Rb. str. 268. Der Miethmann. — N.,



	31

	Nachytati, mnoho chytiti, auffangen, viel fangen. — čeho: ptáků, ryb. — se, lange, oft fangen. Ros. Nachytiti, il, cen, cení; nachycovati, etwas fangen, sich anstecken. — co. Nevím, kde jsem tu nemoc nachytil. Jg. Nádoba nechut- nosť nachytila. Zlob. — od koho. Byl mezi rozpustilými chlapci a hned nachytil od nich také. Jg. Naehytlivosť, i, f., die Empfänglichkeit, Leichtigkeit angesteckt zu werden. Jg. Nachytlivý, empfänglich, ansteckbar. Us. Naïa-s, dy ; Naïady, gt. Naïad, pl. f., vodní víly, z řec. Die Naiaden. Naidka, y, f. N. chobotnatá, nais probos- cidea, červ. Frč. 78. Naivní, z franc. naiv, a to z lat. nativus, prostosrdečný, nelíčený. Naiv, natürlich, un- gezwungen, ungesucht, einfach. — Naiv- nosť, i, naivita, y, f., prostosrdečnosť, ne- líčenosť. Rk. Vz S. N. Naivität, Ungezwun- genheit, Natürlichkeit, Offenherzigkeit. Naj-, předpona superlativu, nyní: nej-; m. na-; je vsuto : najvyšší. Mkl. II. 359. V Jungm. Slovníku: naj- (na,y-) ex nad secundum grammaticos profectum. D. Gr. 16. V Kt. Ml. 3. vyd. 54. čteme: Superlativ sta- ročeský tvoří se 1. předložkou nad, z níž se naj přestrojením zubnice d v j vyvinulo na př. Nad-jedn-ější nade vsie. St. Rodu naj-vyš-šieho. ŽK. V z D se střídá s j. Totéž v Ht. Sr. ml. 222.: nej- m. strčes. a slov. naj, které tuším z předložky nad oblíbenou proměnou d v j povstalo. V Jir. Nákr. 59.: Předpona naj- není než dvojný genitiv najú, i znamená tedy najníží tolik co: nás dvou nižší. Najú přešlo v naj právě jako ku př. zaju, zajutřie v zaj : zajtra, zajtřie. Bž. Ml. 136.: nej- vzniklo zpětnou přehláskou z naj-, jež pošlo z ukazovacího na-, k němuž při- suto j. Je to buď dativ neb akkus. cíle a má význam = velmi, maxime. Cf. Prk. v progr. přibraní. 1876. str. 16. Jego naj počitachu, eum maxime colebant. Vz tam více. Super- lativ a Nej-. Najabati si čeho. Ten si najabal peněz — nadělal. Us. na Mor. Mřk. Najadeae, lat., řečankovité rostl. Vz S. N. Najades, lat., mlži škejblovití. Vz S. N. Najádka, y, f. N. mořská, najas marina, rostl. FB. 6. Najady, pl., f., nymfy vod běhutých. Vz S. N. Najajkati se = lang, oft wehklagen. Slov. Najašiti, il, en, ení, erschrecken. Slov. Najatec, tce, m., der Söldling, Miethling. Najatý, gedungen, gemiethet. Najatý děl- ník, Us., kůň, D., plačnice. Kom. N. voják a sluha potud zač stojí, pokud tlusto a mokro. Pk. — komu. Rk. — k čemu. Jel. — na co. Dělník na den najatý. V. — od koho : od buřičů. Flav. — na čem. Kůň na peně- zích najatý na cestě ztracen bude, nebude-li placen. Br. — Často chybně m. pronajatý, verpachtet, vermiethet. Najdek, a,m.,Neudek, ves v Brněnsku. PL. Naječeti se, viel, lange ächzen, sausen, rauschen. Us. Najedení, í, n. To není pro n. Jg. Das Sattessen.	Najedený, angegessen, gesättigt. Najednání, n., zjednání, das Aufnehmen, Anschaffen, die Annahme. Pr. měst. — N., narovnání, der Vergleich. N. přátelské. Pr. měst. Najednaný, angeschafft, aufgenommen. Jg. Najednati, aufnehmen, anschaffen, komu čeho : n. sobě služebníkův, koní, vozů. Ros., Bibl. — komu co. Bohatým dceruškám ma- minka najedná tenounké ručníky. Er. P. 159. — co kile pro co, rokovati, verhandeln. Aby známo bylo, co jest se v tom sjezdu pro užitek náboženství našeho v kněžstvu rozdílném najednalo. Artk. pod oboj. — Jg. Najednou, vz Jeden. Nájem, jmu, m., co najímám, der Pacht, die Miethe. Nájem jest smlouva, kterou kdo za jistý plat nabývá práva užívati věci cizí takové, která užíváním nepomíjí, aneb smlouva, kterou si kdo zjedná za plat cizí služby aneb díla nějakého vykonání. S. N. N. slove užívání osoby aneb jiné věci za mzdu k jistému užitku propůjčené. Pr. měst. Vezme-li kdo za půjčení mzdu, tehda bude n. Brikc. Tento byt jest na n., Us., Jg., lépe než : k najmutí. Dch. Něco někomu v n. dáti. D., Nz. V nájmu propůjčiti. V. Lidé uzřevše jeho člověka maturého nájem mu dali (do práce ho najali). Pass. 935. Ten má na nájmě komorníky dva. O. z D. Kdyžto spoludějci s obú stranú sjednají se na určeném nájmu. CJB. 369. Do nájmu dáti. D. N. na čas. D. V nájmu býti, Jg., u někoho bydleti. V. Ná- jmem někde bydleti. Jel. Nájmu žádostivý, (chtivý, Dch.), bez nájmu ; něco na n. vzíti, D., v nájem ; plat z nájmu. Někomu něco pustiti v nájmu, nájmem (v pachtu pachtem). J. tr. N. a smlouva nájemní a úroční, vz Rb. str. 268. — N., die Bestellung. Pakli by který kovář bez všelikého nájmu koval. Kut. pr. 29. — N., der Pachtzins. Nájemník, aby n. dal. Pr. měšť. 120. Platí nájmu 100 zl. Us. N., mzda, der Lohn. Z nájmu dělati, slou- žiti. Ros. Vezl žida z nájmu. Baiz. Zdali na velikém stavení ten nebéře většieho najmu, jenž jen rozměřuje, nežli ten, jenž tieže bře- mena nosí ? Št. Vz Kn. drn. 135. Najemec, mce, m., lépe: nájemce — ná- jemník. Jg. Nájemně, pachtweise. D. Nájemné, ého, n., jest plat, který platí se za užívání cizí věci nezuživatelné nájemní smlouvou někomu přenechané. Vz S. N. N. zvětšiti n. zvýšiti; příplatek z n-ného ; krej- cary z n-mného n. s přirážkou městskou; daň, poplatek z n-ného. Us. Nájemní, nájmu se týkající, Lohn-, Mieth-, Pacht-. N. kůň, vůz, pacholek, smlouva, rok, peníze, činže, Jg., D., úrok, čas. J. tr. Vz Nájemný. Nájemnice, e, f., která něco najatého má, die Mietherin, Pächterin. — N., která je v nájmu, dle Infrau. D. Nájemník, a, m., kdo něco najatého má, pachtýř, der Miether, Pächter. Sob. 47. N. kostela (zástupce farářův atd.) Vz více v Gl. 166., Tk. III. 160.). N. cla. Reš. — N., kdo v nájmu sedí, podruh. V., Ros. N. nemá lidí neřádných u sebe chovati (přechovávati). Er. Vz Rb. str. 268. Der Miethmann. — N.,