Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |
|
|||
32
|
|||
|
|||
nádenník, der Miethling. N. krevní (najatý
k vraždě). Háj. Nájemný, co najati he, gedungen. N.
dělník, řemeslník, voják, kůň, V., dědina, Jel., mše, Štele, věc, CJB. 369., byt, KP. I. 198, pozemnosť, statek, dvůr, kus, J. tr., řečník. Tov. 51., Kn. drn. З5. Vz Nájemní. Najeti, jedu, jel, jetí; najezditi, il, ční;
najížděti, ěl, ění; najezdívati, najíždírati, an- fahren, anreiten. — na co (kam), na koho. N. na ránu. Ros. Žádný (nikdo) na druhého výtržnč najížděti nemá. Zříz. Těšinsk. — kam (k čemu): k ráně. Rk. — se, viel, oft fahren, reiten. Jg. Už jsi se dosť na- jezdil (mnoho jezdil, 2. se nahral) ? Ros. Najetí, n., die Miethe. CJB. 319., 369. —
N., das Anfahren, Anreiten. Us. Najeviti, vz Jeviti. — na koho : na kunu
(nalékati). Us. na Mor., Brt. Nájezd, u, m., udeření na koho, der Streif-
zug. N. na lid učiniti; n-dy činiti. L. N-dy na někoho činiti také slovy naň dotírati. L. N. z couvání, das Anreiten aus dem Zu- rücktreten. Čsk. Najezditi, vz Najeti.
Nájezdník, a, m., kdo nájezdy činí.
Nájezdný sbor, Streifcorps. Dch.
Naježený, bodlavý, stachelig, struppig.
N. chochol, ostnové, brouk, Kom., vlas. Gníd. Naježiti, il, en, cní, naježovati, struppig,
stachelig machen. — co: vlasy, chlupy. Jg. — co čím. Bouře naježující poušti pyrami-
dami sypkého písku. Česk. Vč. Najhrzší = nejhrdější. Kat. 1G78.
Najimací, Werbe-.
Najimač, e, m. N. vojska. Nt. Der Miether.
Najimačka, y, f., die Mietherin.
Nají, gt. a lok. duálu = nás dvou, Jg.,
zastr. Najídati se, vz Najísti se.
Najímání, í, n. N. vojákův, dělníkův, das
Miethen, Dingen, Pachten. Us. Najimatel, e, m., kdo najímá. Vz v S. N.,
Nájem. Najímati, (najmouti, mul, ut, uti); na-
jíti, najati, jal, jat, jetí = se mzdy přijí- mati, miethen, dingen, pachten. Jg. —koho, co : dům, clo, dělníka, lid válečný, V., vojsko, Us., sluhu, Hlar., koráby, vozy do Prahy, Vrat, Pakliby pokoj najal. Sob. 1(34. Najíti louku. Zř. F. I. — si co : si byt, pole. Jg. — co za co : za peníze. V. — koho, co z čeho. Dělníky ze mzdy. V., Br. Z peněz přátely si n. Br. — koho nač: na vojnu. D. Na peníze si koho n. Proch. — koho jak. Stavové bez přítrže lid najímají. Apol. N. pod polouletní výpověď. Er. — koho na čem. Najali ji sobě na 24 dukátích. Preť. N. koho na penězích. Chč. 303. — co od koho, k čemu. Rk. — koho do čeho: do vojenské služby. J. tr. — koho na jak dlouhou dobu: dělníka na den, V., na týden, na měsíc n. Us. — Pozn. Nají- mati často chybně m. pronajíti, pronajímati, z peněz něčeho k užívání postoupiti. Jg. Najal se mu ze mzdy na dva dni (šp. tedy m. pronajal), za mzdu. J. tr. Najísti, (zastr. najésti), najím, jedl, jeden,
jedení; najídati, načíti jísti, anessen. Vz Jísti. — co. Kdo již ten chléb najedl (načal) ? Ros.
|
— se čeho jak: masa do sytá, do sytosti,
Us., do vůle. Vrat. Sladkého se do syta ne- najíš. C. Najedl se ovoce. Us. Toho se ne- nají (tím se nenasytí). Jg. Toho jejich smíchu se nenajím. Plk. Nikdy se člověk po poslech nenají koláčňv. Č., Jel., Br. — se, do sytá jísti, sich anessen, satt essen. Páni se již najedli (jsou po jídle). Us. Čechové tehďáž zpívají, když se najedí. V. Až já se najím, já ti půjčím lžíci. D. Kdo se nenají, ten se nenalíže (povrchní vědomosti neprospívají). Lb. — se kdy. Za zubů se, říkají, chleba najísti. D., Č. — se na čem. Celá rodina může se n. na jednom pštrosím vejci šp. m. jednoho pštrosího vejce. Ht. Brus 281. — se z čeho, kde s kým. Najedl se v ku- chyni cínovou lžicí z plné mísy se svými soudruhy atd. Najisto, vz Jisto.
1. Najíti, najdu, jdi, najda, (ouc), šel, šed,
jití, (zastr. najden); nachoditi, il, zen, zení; nacházeti, ejí, el, en, ení; nachodívati, nacházívati- na věc přijíti, hledáním nebo náhodou něco dostati, finden, vorfinden, an- treffen; vyhledati, auffinden; smysliti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken, entdecken ; něčím se spojiti, nakaziti, napuchnouti, anziehen, eindringen ; přicházeti, nabíhati, naběhnouti, anlaufen, überlaufen, wohin oft gehen; — se: nalezenu býti, sich vorfinden, gefunden werden; přijíti, býti, sich einfinden, sein; mnoho choditi, viel gehen ; sobě pomoci, sich zu helfen wissen, sich darein finden (na Slov.). Vz Nacházeti se. — abs. Buď najíti nebo domů nejíti. Vz Odvaha. C. Přišlo mu to, jako by našel. Dch. — co, koho: peníz, věc ztracenou. Us. Co jsi hledal, (to) našel jsi (původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. Věc neztra- cenou n. (krásti). Č. Hadr onuci našel. Svině pytel najde a mošna lotra. Papr-. Snadno hůl najíti, kdo chce psa bíti. Kdo má koláč, najde i družbu. Panenko sedávej v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Jg. Když chceme říci, že se něco založeného nemůže najíti, užíváme pořekadel, vz Kaša, Truhla. — co kde. Našel pod lavicí, běže za vozem (jináč se věc má). Ros. Našel to za truhlou. Us. N. co pod lavici ve světnici. Er. P. 422. Jen že u své milé lásky nenašel. Er. P. 18tí. — co čemu, komu. Najdi mi nůžky. Us. N. něčemu konec. Us. — za co. U sebe za slušné nacházím. Žer. Chci na tom dosti míti, co mi páni za právo najdu. Tov. 38. — co k čemu. Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde. Jg. — čím (nakaziti se, na- puchnouti). Najíti smradem, kouřem, dýmem. Ros. N. solí (nasáknouti). Us. Až to jedem najde. Lk. Jezero vodou našlo (naběhlo). Peš. — se kudy. Najdeš se dosť tou špatnou cestou. Jd. Světem se nachoditi. Plk., Šm.— koho kde jak. Našli jsme je hospodou. Har. I. 168. — čeho. (nakaziti se, vsáknouti se). Víno našlo vody (vodou). Ms. štěp. Až toho jedu do něho najde a on nakažen bude. Krab". N. (nalézti) holi, škrabošky atd. šp. m. hul, škrabošku. Brt. Vz Na, 3. — (se) kam (do čeho, k čemu). Kouř najde do světnice. Us. Do lomu nacházeti (vluzovati se). Br. Mají se do rady nacházeti. Pr. měst. Dosti jsme se do školy nachodili. Us. Když se do |
||
|
|||
Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |