nádenník, der Miethling. N. krevní (najatý
k vraždě). Háj.

Nájemný, co najati he, gedungen. N.
dělník, řemeslník, voják, kůň, V., dědina,
Jel., mše, Štele, věc, CJB. 369., byt, KP.
I. 198, pozemnosť, statek, dvůr, kus, J. tr.,
řečník. Tov. 51., Kn. drn. З5. Vz Nájemní.

Najeti, jedu, jel, jetí; najezditi, il, ční;
najížděti, ěl, ění; najezdívati, najíždírati, an-
fahren, anreiten. — na co (kam), na koho.
N. na ránu. Ros. Žádný (nikdo) na druhého
výtržnč najížděti nemá. Zříz. Těšinsk. —
kam (k čemu): k ráně. Rk. — se, viel,
oft fahren, reiten. Jg. Už jsi se dosť na-
jezdil (mnoho jezdil, 2. se nahral) ? Ros.

Najetí, n., die Miethe. CJB. 319., 369. —
N., das Anfahren, Anreiten. Us.

Najeviti, vz Jeviti. — na koho : na kunu
(nalékati). Us. na Mor., Brt.

Nájezd, u, m., udeření na koho, der Streif-
zug. N. na lid učiniti; n-dy činiti. L. N-dy
na někoho činiti také slovy naň dotírati.
L. N. z couvání, das Anreiten aus dem Zu-
rücktreten. Čsk.

Najezditi, vz Najeti.

Nájezdník, a, m., kdo nájezdy činí.

Nájezdný sbor, Streifcorps. Dch.

Naježený, bodlavý, stachelig, struppig.
N. chochol, ostnové, brouk, Kom., vlas. Gníd.

Naježiti, il, en, cní, naježovati, struppig,
stachelig machen. — co: vlasy, chlupy. Jg.

— co čím. Bouře naježující poušti pyrami-
dami sypkého písku. Česk. Vč.

Najhrzší = nejhrdější. Kat. 1G78.

Najimací, Werbe-.

Najimač, e, m. N. vojska. Nt. Der Miether.

Najimačka, y, f., die Mietherin.

Nají, gt. a lok. duálu = nás dvou, Jg.,
zastr.

Najídati se, vz Najísti se.

Najímání, í, n. N. vojákův, dělníkův, das
Miethen, Dingen, Pachten. Us.

Najimatel, e, m., kdo najímá. Vz v S. N.,
Nájem.

Najímati, (najmouti, mul, ut, uti); na-
jíti, najati, jal, jat, jetí = se mzdy přijí-
mati, miethen, dingen, pachten. Jg. —koho,
co : dům, clo, dělníka, lid válečný, V., vojsko,
Us., sluhu, Hlar., koráby, vozy do Prahy,
Vrat, Pakliby pokoj najal. Sob. 1(34. Najíti
louku. Zř. F. I. — si co : si byt, pole. Jg. —
co za co : za peníze. V. — koho, co z čeho.
Dělníky ze mzdy. V., Br. Z peněz přátely
si n. Br. — koho nač: na vojnu. D. Na
peníze si koho n. Proch. — koho jak.
Stavové bez přítrže lid najímají. Apol. N.
pod polouletní výpověď. Er. — koho na
čem. Najali ji sobě na 24 dukátích. Preť.
N. koho na penězích. Chč. 303. — co od
koho, k čemu. Rk. — koho do čeho:
do vojenské služby. J. tr. — koho na jak
dlouhou dobu: dělníka na den, V., na
týden, na měsíc n. Us. — Pozn. Nají-
mati často chybně m. pronajíti, pronajímati,
z peněz něčeho k užívání postoupiti. Jg.
Najal se mu ze mzdy na dva dni (šp. tedy
m. pronajal), za mzdu. J. tr.

Najísti, (zastr. najésti), najím, jedl, jeden,
jedení; najídati, načíti jísti, anessen. Vz Jísti.

— co. Kdo již ten chléb najedl (načal) ? Ros.

— se čeho jak: masa do sytá, do sytosti,
Us., do vůle. Vrat. Sladkého se do syta ne-
najíš. C. Najedl se ovoce. Us. Toho se ne-
nají (tím se nenasytí). Jg. Toho jejich smíchu
se nenajím. Plk. Nikdy se člověk po poslech
nenají koláčňv. Č., Jel., Br. — se, do sytá
jísti, sich anessen, satt essen. Páni se již
najedli (jsou po jídle). Us. Čechové tehďáž
zpívají, když se najedí. V. Až já se najím,
já ti půjčím lžíci. D. Kdo se nenají, ten se
nenalíže (povrchní vědomosti neprospívají).
Lb. — se kdy. Za zubů se, říkají, chleba
najísti. D., Č. — se na čem. Celá rodina
může se n. na jednom pštrosím vejci šp.
m. jednoho pštrosího vejce. Ht. Brus 281. —
se z čeho, kde s kým. Najedl se v ku-
chyni cínovou lžicí z plné mísy se svými
soudruhy atd.

Najisto, vz Jisto.

1. Najíti, najdu, jdi, najda, (ouc), šel, šed,
jití, (zastr. najden); nachoditi, il, zen, zení;
nacházeti, ejí, el, en, ení; nachodívati,
nacházívati- na věc přijíti, hledáním nebo
náhodou něco dostati, finden, vorfinden, an-
treffen; vyhledati, auffinden; smysliti, vymy-
sliti, ersinnen, erdenken, entdecken ; něčím
se spojiti, nakaziti, napuchnouti, anziehen,
eindringen ; přicházeti, nabíhati, naběhnouti,
anlaufen, überlaufen, wohin oft gehen; —
se: nalezenu býti, sich vorfinden, gefunden
werden; přijíti, býti, sich einfinden, sein;
mnoho choditi, viel gehen ; sobě pomoci, sich
zu helfen wissen, sich darein finden (na Slov.).
Vz Nacházeti se. — abs. Buď najíti nebo
domů nejíti. Vz Odvaha. C. Přišlo mu to, jako
by našel. Dch. — co, koho: peníz, věc
ztracenou. Us. Co jsi hledal, (to) našel jsi
(původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. Věc neztra-
cenou n. (krásti). Č. Hadr onuci našel. Svině
pytel najde a mošna lotra. Papr-. Snadno hůl
najíti, kdo chce psa bíti. Kdo má koláč,
najde i družbu. Panenko sedávej v koutě,
budeš-li hodná, najdou tě. Jg. Když chceme
říci, že se něco založeného nemůže najíti,
užíváme pořekadel, vz Kaša, Truhla. — co
kde. Našel pod lavicí, běže za vozem (jináč
se věc má). Ros. Našel to za truhlou. Us.
N. co pod lavici ve světnici. Er. P. 422. Jen
že u své milé lásky nenašel. Er. P. 18tí. —
co čemu, komu. Najdi mi nůžky. Us. N.
něčemu konec. Us. — za co. U sebe za
slušné nacházím. Žer. Chci na tom dosti míti,
co mi páni za právo najdu. Tov. 38. — co
k čemu. Kdo má koně, snadno k němu
sedlo najde. Jg. — čím (nakaziti se, na-
puchnouti). Najíti smradem, kouřem, dýmem.
Ros. N. solí (nasáknouti). Us. Až to jedem
najde. Lk. Jezero vodou našlo (naběhlo).
Peš. — se kudy. Najdeš se dosť tou špatnou
cestou. Jd. Světem se nachoditi. Plk., Šm.—
koho kde jak. Našli jsme je hospodou.
Har. I. 168. — čeho. (nakaziti se, vsáknouti
se). Víno našlo vody (vodou). Ms. štěp. Až
toho jedu do něho najde a on nakažen bude.
Krab". N. (nalézti) holi, škrabošky atd. šp. m.
hul, škrabošku. Brt. Vz Na, 3. — (se) kam
(do čeho, k čemu). Kouř najde do světnice.
Us. Do lomu nacházeti (vluzovati se). Br.
Mají se do rady nacházeti. Pr. měst. Dosti
jsme se do školy nachodili. Us. Když se do