dne a do roka najíti nedá. Er. Abych se
neprodlévaje k tomuto přítomnému soudu do
tohoto města najíti dal. Žer. Kteříž dali se
k tabuli najíti. Skl. V. 177. Ona k němu
nacházela (vtírala se). V. On k ní často na-
chází. Troj. — Br. — komu na co. Našel
mu ná ránu (ukázal mu, kde ho raniti, po-
padnouti může). Ros. — na koho. Stále na
něho nachází (nabíhá). Jg. — co (se) kde
(v čem, při čem, na čem, před čím,
mezi čím). Jak daleko s očí sejdu, tak
mdlou lásku v srdci najdu. Nepochybujem,
že se tak hotově v tom najíti dáte. Er. To
se tak našlo v registřích starosty komor-
ničího. Nál. 214. Na ulici to našel. Ml. Na
našich kněžích to nacházíme. Apol. Na mor-
déři vinu najíti. Zř. F. I. Před právem dáti
se najíti. Er. Našel to mezi spisy. Us. Najíti
koho mezi známými. Chč. 301. Perly v sko-
řepinách mořských se nacházejí. Kom. Rudy
v žilách, v pramenech, kameny v zemi n.
Vys. A masa jejich v masných krámech na
prodeji se nacházejí. Koc. Vz Nacházeti se.
Při starých lidech nachází se rada, jako při
mladých síla. V., — se za kým. Ten se za
ní nachodil. Us. V tom kraji za výběrčími
7000 zl. se nachází. Žer. L. I. 131. — co,
se z čeho. Z historie se to nachází. Har.
Z peněz (za peníze) najdou se dělnice. Dh. —
se. Tak se našlo (nalezeno bylo). Ml. Pakli
se jinak najde. Bart. Řídcí synové otcům
podobní se nacházejí. Us. Dám se ráno na-
jíti (přijdu. Vz Najíti se kam, do čeho.) Us.
Dnes jsme se dosť našli, nachodili. Us. N.
se = sobě pomoci. Zná se ten najíti. Na
Slov. Plk. Navětřivše, co se díti bude při
sjezdu, najíti se dali. Skl. 611. Zb. Vz Na-
cházati se. — se (koho) kdy. Aby ji o mu-
sice našli. Er. P. 242. Co jsem se nachodil
po tmavé noci. Sš. P. 400. Nenajde-li se ku
právu po zamčení do třetího dne pořád
zběhlého. 1532. Pr. — se s inft. Našlo se
býti pavučinou. Kom. — že. Našel, že vážila
hřivnu zlata. Br. Najdeno jest, že pohnaný
má vésti. Pr.

2. Najíti, vz Najímati.

Najmě = jmenovitě, namentlich, z strč.
imě, jmě = jméno. Ht.; 2. zvláště, besonders,
vorzüglich. Sf.

Najměti se, ěl, ění, oft, viel haben.
čeho : strachu. Zlob.

Najmilejie, zastr. = nejmilejší. Kat. 3102.

Najmouti, vz Najímati.

Najmutí, n., das Miethen, die Miethung. D.
Lépe: najetí.

Najmutý, gemiethet, gepachtet. Jg. Lépe:
najatý.

Najprvní = nejprvnější. Kat. 1939.

Najručejší = nejrychlejší. Kat. 2795.

Najtvrze = nejtvrději. Kat, 2618.

Najtvrzší = nejtvrdší. Kat. 1079.

Najú, zastr. gt. a lok. dualu = nás dvou.
Dal., Pass.

Ňák, v obec. mluvě m. nějak.

Nakáceti, el, en, ení, sporážeti, viel stürzen,
fallen. — čeho. Ten toho dříví nakácel. Us.
— se čeho, lange fallen. Us.

Nakačkovatí, nakaziti, anpfiischen. Us.

Nákadeřavý, krausig. Leg., D.

Nakaditi, il, děn, ění, auf-, anräuchern.—
komu, se komu. Us.
Nakáchati se, lange und genug schnattern.

Jg-

Nakakati, viel kacken. — čeho kam:
do hrnce. Us.

Nakálati, naštípati, viel spalten. — se,
naštípati se, lange spalten ; naběhati se, lange
rennen. Ros.

Nákališný, na kalichu jsoucí, Kelch-. N.
tyčinky. Rostl.

Nakalupovati se, lange gallopiren. Ros.

Nakančiti, il, en, ení, anklccksen, an-
schmieren. — čeho : papíru. Us. — čím. Us.

Nakaňhati = nakančiti.

Nakanouti, nul, utí, nakapnouti. — co
komu kam. Nakanula mu na lžíci kapku
vody. Jg. Eintröpfeln.

Nakapati čeho kam : léku do vody, ein-
tröpfeln.

Nakarabáčovati (se) koho, lange, genug
peitschen. Ros.

Nakárati se koho čím. Dosti se ho do-
mluvami nakáral, aby se polepšil. Vz Kárati.
Genug strafen.

Nakartáčovati se koho, čeho čím, lange
bürsten. Us.

Nakasati, vykasati. — co na co: bedra
na cestu. Scip.

Nakašlati, nakašlám, nakašli, al, án, ání,
anhusten. — komu kam. Nakašlala bych
jim v nos, abych to jim trpěla. Ctib. Já ti
na to nakašlu (já toho od tebe nechci). Us.
Cf. Nafákati. Hý. — se kdy, kde. Ten se
v noci v posteli nakašlal (i. c. mnoho)! Us.

Nakatovati, genug, viel martern -- se
s kým jak : do vůle. Scip.

Nakavčiti, il, en, ení, beklecksen.— co:
papír (černě pomazati). — čím: inkoustem.
Ros.

Nákaz, u, m. = nákaza. Na Slov. Tys.

Nákaza, y, f., na Slov. nákaz, u, m.,
nakažení, nakažlivá nemoc, die Scuche, An-
steckung, Sucht. D. N. morní, zlá, dobytka
(pád dobytka) prsní, plícní, psí (psí mor),
kočičí, kopytní. Ja., Sp. Tělo před n-zou
ohraditi. Kram. N-zu bráti. Žalanský. Pro-
středky ku zničení n-zy, Desinfektionsmittel.
Dch. N-u odstraniti. Dch. — N., porušení,
pokažení mravův, das Verderbniss. N. mravů,
hříchů, života i zdraví. Příčina k nákazám
hříšným. Kom. — N., hniloba, die Fäulniss.
Plk.

Nakázati, nakáži, al, án, ání; nakazovati
= mnoho kázati, poroučeti. — koho (strč.)
slovy trestati. — čeho. Ten toho nakázal!
Us. — se o čem. Ten se o tom nakáže. Šm.
— čím. Proč tě taková smělost! jsem při-
vedla, aby (= abys) směl takovými slovy
nakázati (mluviti). Troj.

Nakazilý = nakažený, verdorben. Jád.

Nakazitelný, ansteckend. N. nemoc, V.,
prašivina, puch. Jg. — N., kdo nakažen býti
může, ansteckbar. Jg.

Nakaziti, il, žen, ení; nakažovati, po-
zdějši: nakazovati, anstecken. V. — Nemoc
nakazující. Jel., nakažující. V. — co: po-
větří, člověka, celé město. Us., Ros. — koho
čím: nemocí. D. Neduh, jímž se jeden od
druhého nakaziti může. V. N. smradem,jedem.