V., dotknutím. Kom. — Bart. 347. Har. I. 70.
— se od koho. V., Br. -- čeho. Ten toho
nakazil! Ros. — co kde. Tělo ve všech
údech jedem n. Nz.

Nakazovati, vz Nakázati, Nakaziti.

Nakažčivosť, i, f. = nakažlivosť. Jg_;

Nakažčivý, nakažlivý. N. nemoc, nešto-
vice, pitomnicc. D., Kom., Us. Ansteckend,
verderbend, bösartig.

Nakažení, í, n., das Anstecken, die An-
steckung, Seuche. N. morní n. obecné, V.,
n. hříchu, mravu, D. Mor n-ním národy hubí.
Kom. Vz Nákaza.

Nakaženina, y, f., das Angesteckte. Us.

Nakažený, angesteckt. Krab. N. povětří.
V. — čím: malomocenstvím, jedem. V.

Nakažlivina, y, f., die ansteckende Materie,
das Miasma. Presl.

Nakažlivosť, i, f., die Ansteckbarkeit,
die Bösartigkeit.

Nakažlivý, vz Nakažčivý.

Nakdákati, nakdákám, nakdáči, a,l, án,
ání, lange gacksen. — čeho. Ten toho na-
kdáká (namluví). Us. — se. Ta slepice se
celý den nakdákala! Us.

Nákej, v obec. mluvě m. nějaký.

Nakejklovati komu čeho, viel Gauke-
leien treiben.

Nákel, klu, m., temeniště, bažinaté místo,
feuchter Ort, das Gelach. D. Vz Gl. 166. —
N., naseté vrbí, když prvním rokem vyrostá.
Us. — N., přístav lodí. Stránský. — N., ostrov.
Pomním, že jsme na tom nákle (ostrově) dolej-
ším proutí žínávali. Pak p. M. Šašek mluvil,
že by ten n. byl na škodu jeho mlýnům, že
jej chce dáti rozvésti a v nic obrátiti všechen.
Sved. 1570.

Nákeřní, Busch-, Strassen-. N. loupežník,
zloděj. Jel.

Nákeřnický, Strassenriiuber-.

Nákeřnictví, n.,loupežníctvi, der Strassen-
raub. Pr. měst.

Nákeřničiti, il, ení, Strassenraub treiben.

Nákeřník, a, m., kdo ve kři na lidi číhá,
loupežník. V. N-ci loupí. Kom. Der Räuber,
Strauchdieb, Buschkläpper, Strassenräuber.

Naklábositi, il, en, ení, vorschwatzen. —
komu čeho. Us., Jg.

Náklad, u, nákladek, dku, nákladeček,
čku, m., věc naložená, břímě, die Last, La-
dung, Fracht, Beladung, Befrachtung. D. N.
vložiti; n-dem stížiti, obtížiti, n. vzložiti. V.
Lodí má n-du dosť. Hrubý n., Ros., zpáteční
n. D. Kolik máte n-du ? Sych. N. dáti na
vůz, na loď - vůz s n-dem; smlouva o n.
(smlouva nákladní). Nz., J. tr. S těžkým
n-dem jeti. Us. — N. u kovářů, privarené
železo; n. na radlici. Us. Petrov. Dch. —
N., útraty, die Kosten, Unkosten, der Auf-
wand, die Anlage, Auslage, Auflage, Ausgabe.
N. veliký, daremný, zbytečný, V., smírný n.
skrovný, hojný, nuzný, užitečný, Jg., na něco
vzešlý, Ér., potoční, stavební, Us.; náklady :
povozné, dopravné, pohřebné, objížďkové
(Bereisungskosten), horní, popisné (na po-
psání lidu), hrdelního soudu, vzdělávací (na
vzdělání), léčební, hojebné, běžné, průjezdní,
mimořádné, obecní, soudní (vz Škoda soudní)
řemeslnické, vyšetřovací, válečné, razební (na

razení peněz), odvodní (na odvod), správní
(na správu), státní, v příčině kommisse, na
pohřeb, na zachování něčeho, na tisk, na
mlácení, na hnůj, na hnojiva, na odměny,
na žně, na osvědčení směnky, na hnance,
na skládání, na opatření něčeho, na koupení
koní n. krav, na práci, na léky, na stravné,
na vydání knih, na opravy, na rybářství, na
osvětlení, na ochranu něčeho, na provozo-
vání něčeho, na ústřední správu, na výživu,
na obživu, na stavení, upravovací, na úpravu
budov, na správu střechy, na zřízení, na za-
ložení něčeho, Šp., na služby chrámové, Chč.
380.; výkaz, odvětví n-dňv, daň z n-dňv.
Šp. Práci i n. zmrhati; n. vésti, činiti; n-du
nelitovati; na svůj n. válku vésti; veliký
n. vésti; daremný n. činiti. V-, Nál. 212. O.
z I). N. nésti. Us. Veliký n. na ten dům
vedl. Ros. Příprava válečná chce míti hojný
n. Kom. N-dem svým do boje táhnouti. Zříz.
Těšín. N. se činil na stavení kostela. Pref.
N. na cestu. Har. Se všemi n-dy a útratami.
Us. N. někomu nahraditi. Ctib. Pro velikost'
n-dů to učiniti se mu nevidělo. Solí. N. na
knihu vésti; n-dem svým knihu vydati. Jg.
Knihu v n. vzíti. Sm. N-du v něčem neli-
tovati. Us. S pojetím n-dň do něčeho (do
počtu) nebo: n-dy do počtu pojímajíce (pojí-
maje), mit Einbegriff; upraviti rozvrh n-dňv ;
soudní n-dy obou stran (obojí strany) se
zdvihají, mají minouti; vzešlé n-dy (útraty).
J, tr. K zapravení n-dň přiměřený peníz usta-
noviti. Nz. Zaříditi něco z vlastního n-du,
vlastním n-dem lépe než: poříditi něco na
vlastní n. Bs. N. na hory vésti; vodu rovným
n-dem z dolů tahati. Vys. S velikým n-dem
železnici přes hory (horami) vésti. Ml. N-dy
vykázati, sehnati, vyplatiti, súčtovati. Šp.
Slibuji platiti jistinu grošů svrchu psanou
s lichvami na to přišlými i s náklady. Faukn.
55. Škody a n-dy straně zaplatiti. Zř. F. I.
Summu i s n-dy dáti. VI. Zř. 25. Kdyby ho
při jiném právě viniti měl, že by mu na to
veliká práce a nemalý n. jíti musel. Za tou
příčinou veliký n. podstoupil. Žer. Na něčí
n. něco postaviti. Nar. o h. N-dy a škody
někomu navrátiti. Nál. 213. N. ztratiti; na svůj
n. a škodu beze škody strany něco činiti.
O. z D. Kukusy na svůj vlastní n. zakládati.
Nar. o h. N-dy o něco vésti. Bart. 4. 37.
Toho roku Hradeček doděláván, šlo na něj
n-du peněžitého za týž rok kop 50 gr. Břez.
175. N. na to zapraviti se má z prostředků
zemských. RGB. 1850. N. 1. §. 18. Nákladů
jménem ve dskách jiného se nic nemíní než
to, což se k úřadu na uvázání n. na zájem
dává. Vš. 566. Nákladek na zaodivání husarů,
Auslagen zur Bekleidung der Husaren. Na
Slov. Rb. (Mus.).

Nakladací, Auflade-, Pack-.

Nakladač, e, m., der Packer, Auflader. V.

Nakladačka, y, f., die Aufladerin. D.

Nakládání, í, n. Vz Náklad. Die Ladung
und Befrachtung. N. zboží na vůz. — N. na
knihu, der Verlag; n. na někoho. — N.—
zacházení s kým, die Behandlung. Zlé s někým
(s učenníky) n. Dobré n. času, gute Verwen-
dung. Dch. — N. do láku, do soli. N. ovoce
a plodin, vz Prm. III. č. 13. Das Einlegen.
Jg., Sp.