Nakládaný. N. ryby, ovoce, třešně, ořechy,
maso atd. Jg. Eingelegt. Vz Naložiti.

Nakladatel, e, m., v obec. mluvě : naklá-
datel. Šb. Vz -tel. Der Auflader. N. knihy,
nákladník. Der Verleger.

Nakladatelka, y, f., nakladatelkyně,
ě, f. — nakladačka. = N., die Verlegerin. D.

Nakladatelský, Verleger-, Verlags-. N.
knihkupectví, die Verlagsbuchhandlung. Rk.

Nakládati; naklásti, kladu, dl, en, ení;
naložiti, il, en, ení; nakládávati — něco na
něco dávati, auflegen, aufsetzen, anlegen,
aufgeben, auferlegen; napomáhati, straniti,
státi s kým, es mit Jemanden halten, ihn
unterstützen ; uložiti, auferlegen ; mnoho jísti,
nacpati se, sich vollstopfen; útraty vésti,
aufwenden; zacházeti s kým, verfahren mit
Jemanden, umgehen, behandeln ; ku potřebě
budoucí v náčiní atd. vložiti, einlegen, ein-
machen. Jg. Vz Klásti. Jděte nakládat. Us.
Dobře nakládá (do sebe cpe;. D. — co:
zboží, pivo, okurky, maso, ovoce, radlici
(železem nastaviti). Jg., Vys. Mnoho naložil,
neuveze. Prov., Jg. — (co) čeho. Bibl. Ten
toho nakládá, naložil! Us. Své lodie všeho
nakládali. St. ski. IV. 55. — co s čeho :
s vozu. Mus. — co kam (na koho, na co) :
zboží, obilí, seno na vůz, na loď. Us., Ml.
Hruběs na vůz naložil. Us. Stany na mezky
naložiti. Vrat. Peníze, práci, čas, sílu na
něco n., Ros., Vrat., na knihu. D. Nalož je
(peníze) na obecné dobré. Hl. Na to jen rádi
nakládají, odkud se nadějí, že zase desatero-
násob vezmou. Reš. N. na nuzné do posled-
ního haléře. Žal. 111. A ti na to nakládají
všecko své uměnie. Chč. P. 134. a. — co
kam, do čeho : úhoře do sudu, Us., okurky,
maso do hrnců, Us., něco do soli, do láku.
D., Rk. Tučné kýty i plece náloži šesti
jezdcem za voji. Rkk. 21. — (komu) co
čím : gbelík rudou. D. Jemuž jest křivým
soudem naložil. Výb. Břicho své jídlem n.
Aesop. Lodí rozličným zbožím. Har. II. 128.
— koho čím : slovem n. skutkem (mu po-
máhati). 1421. Mus. — komu. (nadržovati,
napomáhati, Jemanden bevorzugen, fördern).
Žádné straně nenakládati. V. Ačkoli hřešícím
nenakládáš a ruky nedržíš. Br. On více na-
ložil jedněm než druhým (potrestal). V.
Výb. І. Kteřížby těm bludům nakládali. Ms.
1421. Jednomu nakládaje, druhého potlačuje.
Vš. 59. (Gl. 166.). Okolnosť ta nakládá té
domněnce . . . , tomu čtení. Sš. L. 49., Sk.
239. Výbor událostí evangelických tomu na-
kládá, že . . . Sš. L. 3. — komu v čem:
v odpovědi židům n. Sš. J. 69. Naložil nám
sv. Mikuláš, lépe : nadělil. N. komu z úmysla.
Vš. — komu čím: křivým soudem (pomá-
hati mu). Hš. — komu před kým. (Vz
Přednost' dáti). J. tr. — co kde : Naději na
něčem n. (skládati). D. — jak s kým, s čím,
(s adv.): s někým zle, dobře, libovolně,
krutě, neprávě, násilně, nenáležitě, těžce,
milostivě, pěkně n. Jg., V., Háj., D. Nakládá
s ním štěstí divně. Jel. Tvrdé s námi na-
kládáš. Kom. Kterak s ním král ráčí n. Zř. F.
Nakládají s ním jako se psem. D. Přirození
se mnou skoupě nakládalo. Jel. I s jejich
jměním i s hrdly nakládali. Br. — s kým,
s čím jak: podlé zásluh, hříchů s někým

n., Br., vedlé milosrdenství svého. Br. Hrnčíř
s hlinou podlé vůle své nakládá. Br. N. někým,
bez se. Jg. Sbr. sp. 187.; ale 190. ,s.' Mš. —
co kde, kam (v čem, v co): maso v soli
v sůl, v láku, v lák n. Us., D. — co čemu.
Mnozí velmi široké meze potřebám svým
nakládají (vyměňují). Št. — se s čím. To
jsem se s tím masem nakládala. Us. — Nemá
z žádných jiných škod pro tu při viniti, než
toliko, což pro tu při naloží. Vl. 283. Pakli
by po tom zvodu jemu vždy summy nedali
i s náklady, což k úřadu naložil. Vl. 25.
Nakládali okurky mimo čas, ob den, bez
octa, aby nebyly příliš kyselé atd.

Nákladčí, Ladungs-. — N. = nakladač. D.

Nákladek, dku, m., vz Náklad.

Nákladen býti komu = nakládati, pomá-
hati komu. Výb. I. Vz Nákladný, 3.

Nakladení, n., die Auf-, Einlegung. Byl.

Nakladený, aufgelegt. V.

Nákladí, í, n., nákladné věci. Učinili
škodu na rozličném n-dí. Ms. K. pr. z. 8.
Die Kostbarkeiten.

Nákladitosť, i, f. = nákladnosť.

Nákladitý, nákladný, kostbar. Aesop.

Nákladívko, a, n., železo, které s násadou
činí kladivo. Mus. V. a. 25.

Nákladně pochovánu býti; n. dům sta-
věti, krmě strojiti. V. Kostbar, prächtig.

Nákladní, nákladu se týkající. Fracht-,
Last-. N. vůz, list (Frachtbrief, Ladeschein),
kůň, vozka, Dch., loď, D., povozník, zboží,
mzda, náhrada, dochodce (Frachtmäckler.
HGB. Art. 389), vlak, pošta. Šp., J.tr. —
N., útrat se týkající, Kosten-,Verlags-. Škody,
Zř. F. I., útraty n. Jg. Škody n. „navrátiti.
V. Ze škod n. viniti. Pr. měst. Škody n.,
které se na cesty, výpisy, advokaty činí.
Pr. — N. dům, ein Haus, an dem das Brau-
recht radicirt war. Gl. 167. Vz Nákladnický,
Nákladný.

Nákladnice, e, f. = nakladatelka.

Nákladnický, Verleger-. N. dům (kde se
slad suší a pivo vaří), Us., kniha, Gewerken-
buch, sjezd, Gewerkentag.

Nákladnictví, n., das Verlegen. D.

Nákladnictvo, a, n., jest spolek více ná-
kladníkův horní majetnost společně držících.
Vz S. N.

Nákladník, a, m., kdo náklad činí, der
Verleger, speciell der brauberechtigte Bürger,
der Bierverleger. Gl. 167. N. piva (vz Ná-
kladnický), ryb, dříví, hor viničních, Jg.,
kněh (nakladatel), Us.; hor stříbrných, že-
lezných atd. Gewerke, Bergherr, Bergwerks-
besitzer, Grubeneigner, m. Vz S. N.

Nákladnosť, i, f., Tragfähigkeit. Loď má
n. 2000 tůn, lépe: loď nese 2000 tůn. Vz
Nosivosť. — N., die Kostspieligkeit, der Auf-
wand. Rk. — N., die Bevorzugung. Nečiní
toho pro žádnou n. straně druhé. Vz Naklá-
dati komu. Pam. kn. ol. 1517. (Gl. 167.).

Nákladný ; nakladen, dna, dno — na co
mnoho vynaloženo, kostbar, kostspielig, köst-
lich. N. hody, stavení, oděv, zámek, stavba,
palac, jídlo, krmě, hostiny, večeře, oběti.
Jg. — N., kdo veliký náklad vede, Aufwand
machend. V. — N., nakladen, kdo komu na-
kládá, pomáhá, přeje, geneigt, zugethan. Jest
jí nákladnější nežli nám. Ctib). Žejest té straně