nákladen. CJB. 423. — V., Solf., Brikc. —
N., nákadní, Aufwand-, Kosten-. N-né škody,
útrat se týkající. Pr. měst.

Nákladový. N. loď(nákladní),Kom.,pošta,
kus, vlak. Šp. Last-. — N., Verleger-.

Nakláněti, vz Nakloniti.

Náklaničník, u, m., řetízek na klanici,
die Kipfkette.

Naklapati se, lange, oft klappern. Jg.

Náklapek, pku. m., něco ku přiklápnutí
něčeho. Na Slov.

Naklasovati, körnen, dreschen. Jg. Na
Mor. — ječmen vousů sprostiti (mlátí se jen
zrno nečisté). Mřk.

Naklásti, vz Nakládati.

Nakláti, nakoli, nakůleš, al, án, ání; na-
kálati. Vz Kláti. Počíti kláti, anspalten. —
co: poleno. Jg. — čím : sekerou. Us. —
čeho. Ten toho dříví nakálal! Us.

Naklátiti, il, cen, cení, herabschlagen,
herabschütteln. — čeho. Ten těch ořechů
naklátil! Ten mu těch ořechů tyčkou s ořechu
naklátil. Klátil ořechy do čepice. Naklátil
ořechů plnou čepici.

Naklčovati, klčováním nabyti, aufroden,
aufhauen. — komu co: sobě kus pole. Jg.

— se čeho, viel roden. Us.
Nakle, ves u Pardubic. PL.
Nakleeati se, lange hinken. Jg.
Naklečeti se, el, ení, lange knien. Jg.
Naklejovati, aufkitten. Jg.
Naklekati se, oft niederknien.
Naklekotati (se), lange klappern. Us.
Naklekovati. Až nás jedním kolenem

naklekoval. Har. II. 152.
zaklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben.

Jg-
Naklepati, naklepávati, dengeln, klopfen.

— co komu. Naklepal si pět srpův. Jg. Vz
Naklátiti. Us. — se. Ty se tam naklepaly,
haben lange geplaudert, Us. Hý.; dlouho
klepati, lange klopfen, dengeln. Jg.

Nakleřov, a, m., Nollendorf, ves u Ústí
n. L. PL.

Naklesati se, oft sinken. Us.

Naklestiti, il, ěn, ění; vz Klestiti.

Naklevetati, viel plauschen, klatschen.Us.

Náklí, n., mladé vrbí ku pleteni od ko-
řene vyrostající. Us. Zbrasl. Junge Weiden-
triebe. Vz Nákel.

Nakliditi, il, zen, zení, einernten. Síti a
n. Us. — koho kde. Koně v hospodě n.
(pokliditi). Rkp. — se s čím. Ros.

Naklíhnuty. N. vejce, kuřátkem již pro-
klovnuté. Us. Klat. Kd.

Naklihovati, vz Naklížiti.

Naklímati se, naklíměti se, lange nicken.
Ros.

Naklinkati, viel klingeln. — čeho. Ten
toho naklinká. — se. Ros.

Naklinovati se s čím, lange keilen. Ros.

Nakliti se, vz Klíti. Oft, viel fluchen. Jg.

Naklížiti, il, en, ení, anleimen. — co:
už jsem to nakližil. — čeho. Ten toho na-
klížil! — se s čím.

Náklo, a, n., der Abladeplatz, u řeky.
Š. a Ž. — Náklo, Nakly, ves u Litovle na
Mor. Vz S. N.

Naklobouěkovati se komu, před kým,
viel Komplimente machen. Bern.

Naklofati, vz Klofati.

Naklohniti se pro koho s čím: s jídlem
(nastrojiti se, nakuchtiti se). Jg. Na Mor.
též nakluhniti. Hý.

Nakloktati, vz Kloktati.

Náklon, u, m., naklonění, die Neigung.
Úhel n-nu. Sedl. — N., nástroj řemenářský
k držení řemenů při prošívání jich. Us. Petrov.
Dch.

Náklona, y, f. = naklonění, die Neigung.

— N., poklona. Na Slov.

Náklonek, nku, m., nákloněk, ňku, m.,
naklonění sudu, když jest piva etc. na mále,
počepí, die Neige. N-ky vína. Har, Na n-ku
býti. D. Z n-ku nezdrávo. Ros. — N., blíz-
kost záhuby, pád, der Verfall, die Neige.
K n-ku se schylovati. D. Svět již na n-ku
stojí. Sych. Při tomto n-ku světa. V. Již
jest (s ním) na n-ku. Vz Prodělání. C., Ros.
Nebo: Již jest na n-ku (na počepí, na ka-
hanci, z posledního mlátí, ostrouhá brzy ko-
lečka). D. Rod ten jest na n-ku. Plk.

Nakloněně, geneigt, hold. D.

Nakloněnec, nce, m., der Jemanden zu-
gethan ist. Jg.

Naklonění, í, n., das Neigen, die Neigung.
V. N. ku předu, die Vorbeugung. N. nemoci.
Us. N. mysli, V., n. někoho k něčemu. Kom.
N. materníka (nakřivení). Ja.

Nakloněnosť, i, f., naklonění, dieNeigung.

— N., náchylnosť, Zuneigung, ť. D.
Nakloněný; nakloněn, a, o, geneigt, na-
hnutý, nachýlený. N. rovina, schiefe Ebene.
Ck. Přímka, plocha n. Sedl. — k čemu:
ku pádu n. V. — N. = náchylný, geneigt,
hold. — k čemu: k lakomství, k hněvu,
k rozkoši, k vilnosti těla, V. Buďte ke mně
n-na. Er. P. 311. — čím k čemu, ke komu,
srdcem, přízní, milosti a láskou k někomu
n. V.

Naklonitelnosť, i, f., die Neigbarkeit. Jg.

Naklonitelný, neigbar. V.

Nakloniti, il* én, ění; nakloňovati; na-
klánět, el, ění = ohnouti, beugen, neigen, zu-
neigen ; náchylným učiniti, geneigt machen;
mnoho se kloniti, sich oft, lange neigen. Jg.

— co, koho. Naklonil mysl jeho k sobě.
Jel. Naklonil k nim lítostí všecky. Br. Na-
kloň srdce mé. Mand. — čeho : kolen a hlavy
n. Rad. zv., Let. 483. Vz Assimilace. Naklo-
niv nebes sstoupil. Br. Ucha, uší. Ros., Pešin.
Dobrotivých k spravedlivým prosbám nakl.
uší. Háj. Katilina uměl sobě lidí nakloňovati,
lépe: lidi. Brt. — komu čeho : pravdě ucha
n. Jel. Uší mi nakloň ochotně svých. Kom.
— co, koho, se, čeho kam, ke komu
k čemu. K jejich řečem rád ucha naklo-
ňoval. Jel. On jej k tomu naklonil. Dch. Mi-
lostí k někomu se n. Bl. 72. Až téměř nedaleko
toho chybilo, že soudce k sobě a k své při
naklonil. V. Někoho k svému zdání n. V.
Někoho k dobrému. Br. Srdce svého k že-
nám n. Br. Někoho ke své straně. Srn. Se
k zemi. Jel. Ucha k slovům n. Br. — koho
čím, skrze co k čemu. Někoho službou
k sobě n., prosbami, pěknými slovy, milostí,
V., láskou. Har. — Br. Někoho skrze dary
k sobě n. V. — koho, se kam, na co. Na
stranu se n. Hlas. Aby se každý na svou
cestu naklonil. Chč. 452. Naklonil své hlavy



	36

	nákladen. CJB. 423. — V., Solf., Brikc. — N., nákadní, Aufwand-, Kosten-. N-né škody, útrat se týkající. Pr. měst. Nákladový. N. loď(nákladní),Kom.,pošta, kus, vlak. Šp. Last-. — N., Verleger-. Nakláněti, vz Nakloniti. Náklaničník, u, m., řetízek na klanici, die Kipfkette. Naklapati se, lange, oft klappern. Jg. Náklapek, pku. m., něco ku přiklápnutí něčeho. Na Slov. Naklasovati, körnen, dreschen. Jg. Na Mor. — ječmen vousů sprostiti (mlátí se jen zrno nečisté). Mřk. Naklásti, vz Nakládati. Nakláti, nakoli, nakůleš, al, án, ání; na- kálati. Vz Kláti. Počíti kláti, anspalten. — co: poleno. Jg. — čím : sekerou. Us. — čeho. Ten toho dříví nakálal! Us. Naklátiti, il, cen, cení, herabschlagen, herabschütteln. — čeho. Ten těch ořechů naklátil! Ten mu těch ořechů tyčkou s ořechu naklátil. Klátil ořechy do čepice. Naklátil ořechů plnou čepici. Naklčovati, klčováním nabyti, aufroden, aufhauen. — komu co: sobě kus pole. Jg. — se čeho, viel roden. Us. Nakle, ves u Pardubic. PL. Nakleeati se, lange hinken. Jg. Naklečeti se, el, ení, lange knien. Jg. Naklejovati, aufkitten. Jg. Naklekati se, oft niederknien. Naklekotati (se), lange klappern. Us. Naklekovati. Až nás jedním kolenem naklekoval. Har. II. 152. zaklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben. Jg- Naklepati, naklepávati, dengeln, klopfen. — co komu. Naklepal si pět srpův. Jg. Vz Naklátiti. Us. — se. Ty se tam naklepaly, haben lange geplaudert, Us. Hý.; dlouho klepati, lange klopfen, dengeln. Jg. Nakleřov, a, m., Nollendorf, ves u Ústí n. L. PL. Naklesati se, oft sinken. Us. Naklestiti, il, ěn, ění; vz Klestiti. Naklevetati, viel plauschen, klatschen.Us. Náklí, n., mladé vrbí ku pleteni od ko- řene vyrostající. Us. Zbrasl. Junge Weiden- triebe. Vz Nákel. Nakliditi, il, zen, zení, einernten. Síti a n. Us. — koho kde. Koně v hospodě n. (pokliditi). Rkp. — se s čím. Ros. Naklíhnuty. N. vejce, kuřátkem již pro- klovnuté. Us. Klat. Kd. Naklihovati, vz Naklížiti. Naklímati se, naklíměti se, lange nicken. Ros. Naklinkati, viel klingeln. — čeho. Ten toho naklinká. — se. Ros. Naklinovati se s čím, lange keilen. Ros. Nakliti se, vz Klíti. Oft, viel fluchen. Jg. Naklížiti, il, en, ení, anleimen. — co: už jsem to nakližil. — čeho. Ten toho na- klížil! — se s čím. Náklo, a, n., der Abladeplatz, u řeky. Š. a Ž. — Náklo, Nakly, ves u Litovle na Mor. Vz S. N. Naklobouěkovati se komu, před kým, viel Komplimente machen. Bern.	Naklofati, vz Klofati. Naklohniti se pro koho s čím: s jídlem (nastrojiti se, nakuchtiti se). Jg. Na Mor. též nakluhniti. Hý. Nakloktati, vz Kloktati. Náklon, u, m., naklonění, die Neigung. Úhel n-nu. Sedl. — N., nástroj řemenářský k držení řemenů při prošívání jich. Us. Petrov. Dch. Náklona, y, f. = naklonění, die Neigung. — N., poklona. Na Slov. Náklonek, nku, m., nákloněk, ňku, m., naklonění sudu, když jest piva etc. na mále, počepí, die Neige. N-ky vína. Har, Na n-ku býti. D. Z n-ku nezdrávo. Ros. — N., blíz- kost záhuby, pád, der Verfall, die Neige. K n-ku se schylovati. D. Svět již na n-ku stojí. Sych. Při tomto n-ku světa. V. Již jest (s ním) na n-ku. Vz Prodělání. C., Ros. Nebo: Již jest na n-ku (na počepí, na ka- hanci, z posledního mlátí, ostrouhá brzy ko- lečka). D. Rod ten jest na n-ku. Plk. Nakloněně, geneigt, hold. D. Nakloněnec, nce, m., der Jemanden zu- gethan ist. Jg. Naklonění, í, n., das Neigen, die Neigung. V. N. ku předu, die Vorbeugung. N. nemoci. Us. N. mysli, V., n. někoho k něčemu. Kom. N. materníka (nakřivení). Ja. Nakloněnosť, i, f., naklonění, dieNeigung. — N., náchylnosť, Zuneigung, ť. D. Nakloněný; nakloněn, a, o, geneigt, na- hnutý, nachýlený. N. rovina, schiefe Ebene. Ck. Přímka, plocha n. Sedl. — k čemu: ku pádu n. V. — N. = náchylný, geneigt, hold. — k čemu: k lakomství, k hněvu, k rozkoši, k vilnosti těla, V. Buďte ke mně n-na. Er. P. 311. — čím k čemu, ke komu, srdcem, přízní, milosti a láskou k někomu n. V. Naklonitelnosť, i, f., die Neigbarkeit. Jg. Naklonitelný, neigbar. V. Nakloniti, il* én, ění; nakloňovati; na- klánět, el, ění = ohnouti, beugen, neigen, zu- neigen ; náchylným učiniti, geneigt machen; mnoho se kloniti, sich oft, lange neigen. Jg. — co, koho. Naklonil mysl jeho k sobě. Jel. Naklonil k nim lítostí všecky. Br. Na- kloň srdce mé. Mand. — čeho : kolen a hlavy n. Rad. zv., Let. 483. Vz Assimilace. Naklo- niv nebes sstoupil. Br. Ucha, uší. Ros., Pešin. Dobrotivých k spravedlivým prosbám nakl. uší. Háj. Katilina uměl sobě lidí nakloňovati, lépe: lidi. Brt. — komu čeho : pravdě ucha n. Jel. Uší mi nakloň ochotně svých. Kom. — co, koho, se, čeho kam, ke komu k čemu. K jejich řečem rád ucha naklo- ňoval. Jel. On jej k tomu naklonil. Dch. Mi- lostí k někomu se n. Bl. 72. Až téměř nedaleko toho chybilo, že soudce k sobě a k své při naklonil. V. Někoho k svému zdání n. V. Někoho k dobrému. Br. Srdce svého k že- nám n. Br. Někoho ke své straně. Srn. Se k zemi. Jel. Ucha k slovům n. Br. — koho čím, skrze co k čemu. Někoho službou k sobě n., prosbami, pěknými slovy, milostí, V., láskou. Har. — Br. Někoho skrze dary k sobě n. V. — koho, se kam, na co. Na stranu se n. Hlas. Aby se každý na svou cestu naklonil. Chč. 452. Naklonil své hlavy