na trávu zelenou. Er. P. 503. — se. Den
se naklonil. V. Nakláněti se ---..: mnoho se
kláněti. Us. — se z čeho v co, kam. Ms.
— se kam proč. K způsobu mluvení lid-
ského se nakloňuje pro snadnější pochopení.
Br. — se komu. Dosti se mu nakláněli
(kláněním nasloužili). Ros. — aby. Naklonil
se, aby se střele vyhnul. Us.

Nakloňmo, gebeugt, sich neigend. S břeha
n. pijiechu. Dal. 137.

Náklonnosť, i, f., náchylnosť, příchylnost,
oddanosť, přízeň, tiahlou Čnosť. Vz S. N. Der
Hang, die Neigung, Geneigtheit, Anhänglich-
keit. V. N. míti k někomu, k něčemu, V.,
k nemoci. D. N. přirozená, nepřirozená, zlá,
dobrá. Jg. N. mysli, V., lásky. Kram. Znám
jeho ke nmé laskavou n. Ros.

Náklonný, nakloněný, náchylný, pří-
chylný, geneigt, anhänglich. Dobrá a ná-
klonná vůle. V. — k čemu, ke komu. K po-
božnosti, milosti, milosrdenství, lítosti; lidé
jsou náklonní k válce. V. — k čemu z čeho.
Ke zlému z přirození náklonný. Kram. —
Lk., Nar. o. h.

Nakloňování, n., das Neigen, Beugen.
Kom.

Nakloňovati, vz Nakloniti.

Naklopení, n., das Uiberkippen, Neigen.

Jg.

Naklopený, geneigt. Krok.

Naklopiti, il, en, ení; naklopovati, neigen,
kippen, überkippen; se, überkippen. D. —
co: stůl. Us. — se. Stul se naklopuje. Jg.
Ti se naklopili — naplatili. Us. Hý. — co
k čemu. Naklop stůl ke mně, ke zdi. Us.

Naklopotati se, vz Klopotati.

Naklopotiti se, il, ční, viel, mühsam
arbeiten. — se s čím jak: do sytosti. Us.

Naklopýtati se, oft straucheln. Jg.

Naklouti, nakluji, ul, ut, utí; naklíti, na-
kliji, il, it, ití; naklinouti, ul, ut, utí; nakl-
onouti, nakluvnouti, naklivnouti, naklibnouti,
naklabnouti, naklobnouti, naklubnouti, na-
klofnouti, naklvati, naklovati, nakluvati,
naklivati, naklabati, naklobati, naklubati,
naklibati, naklofati = načíti klouti, klubati,
anpicken, aufpicken. — co čím: Slepice
zobákem vejce naklubala. Us.

Naklouzati se, lange, oft schleifen, gleiten.
Letos jsme se dosť naklouzali. Jg. Na hlad-
kém ledě v novoměstském divadle dosť se
naklouzali, do sytosti, na želízkách.

Naklov, a, m., Nagles, ves v Plzeňsku.
PL.

Nakluhati, vz Naklouti.

Naklučiti, il, ení, aufreuten. Jg.

Naklukovati se, kluků vynadati; nale-
nošiti se. Ros.

Naklusati se, nakluši se, lange, genug
traben. Ros.

Naklvati, vz Naklouti.

Naknákati, aufschnattern. — se, lange
schnattern. Jg.

Nakníkati se s kým = naškádliti se,
necken.

Nakňoukati, kňoukavě namluviti, her-
raunzen, winseln. Jg.

Nakiíourati, vz Kňourati.

Nakočkovati se s kým, sich katzbalgen.
Ros.

Nakochati se. Nemoci se něčeho nak.
Nt. Vz Kochati.

Nakojiti, vz Kojiti.

Nakokrhati se, lange krähen. Ros.

Nakoktati, lange, viel stottern. Dosti tam
toho nakoktal. Ros. Dosti se nakoktal. Ros.

Nakolébati se koho, lange wiegen.

Nákolečník, u, m., nákolesník, das Räder-
gestell. Zlob.

Nákolenek, nku, m., das Knieleder. Čsk.
1553.

Nákolenky, üv, pl., m., kalhoty až po
kolena. Jg.

Nakolesiti, il, en, ení. — co: dělo (na,
kola dáti), aufprotzen. Bur.

Nákolesník, u, m., pluh na kolách, Haken-
pflug, m. I v již. Čech. u Sušice druh pluhu:
z předu radlice (hrot) na obě strany stejná;
pod ní je dřevo: ploužnice; v zadu k držení
dřevo jen jedno (kleč); tím stroj na tu neb
onu stranu uhýbati se může. Hk. — N.,
Rädergestell, n.

Nákolí, n., die Rädereinfassung. — N.,
zaražené koly. Co se dotýče zbraní n-lí,
smety neb splavy aby čistěny byly, aby
voda průchod měla. Pal.

Nakolíbati se, lange, oft wiegen. — se
koho. Jg.

Nakolik, insofern, na Slov. Vz Pokud.

Nákolník, u, m., der Hemmschuh. Jg.

Nakolotati se, vz Kolotati se.

Nakomítnouti, nahomítnouti, nacho-
mítnouti se, tnul a tl, utí; nakomítati etc.
se — nahoditi se. In den Wurfkomnien, vor-
kommen. — se komu. Jí vše, co se mu na-
homítne, D., Dch., nachomejtne. Us. Bž.

Nákončí, í, n., nábod, bod, špička. Šípy
své n-čím železným nasazovati obyčej mají.
Ler. Die Spitze. — N., držadlo u lžíce, u meče,
der Stiel, Senkel. Hus., Aqu.

Nákonec, nce, m., nákončí u meče. D.

Nákop, u, m., die Verschanzung. Rk.

Nakopati, -pám a -pu, al, án, áni, auf-
graben. — co: jámu. Us. — čeho: jam,
bramborů. Us. Nakopej nám hlíny. Zpěv. I.
312. Ty jsi se mne dnes v noci nakopal!
Us. Hý. — se s čím: s kolníkem. Ros. —
se čeho, viel, lange graben. Us.

Nakopčiti, il, en, ení, kopců nadělati,
anhäufen, anhäufeln, vollhäufen. — se s čím:
se senem. Ros. —co: všecko seno nakopčili.
Us.

Nakopení, n., die Anhäufung. Us.

Nakopiti, il, en, ení, anhäufen. Us.

Nakopnouti, pl, ut, utí. — co čím:
hroudu motykou, ein wenig anhauen.

Nakořistiti, il, ěn, éní; nakořisťovati, er-
beuten. — Po kterémžto boji Vratislav se
svými nakořistiv se vesele se domů vrátil.
Pulk. 152. — komu čeho: sobě koní. Us. —
kde: v nepřátelské zemi.

Nakotáleti se: el, ení = dlouho kotáleti.

Nákotní, Knöchel-. N. kroužky ze zlata.
Deh.

Nakoukati; nakouknouti, knul a kl, utí,
nahlédnouti, begucken, hineingucken. —
k čemu. Lom. — do čeho. Kom. — se,
lange, oft sehen. Vz Koukati.

Nakouleti, el, en, ení, viel rollen, zu-
sammenwälzen. — co: nakoulel tam veliké