množství kulí. Jg. — se čeho, se s čím,
viel, genug wälzen, viel Kegel spielen. Mřk.

Nakoupati, ein wenig baden. — koho:
nakoupali ovci, ale nedokoupali jí. Jg. —
čeho. Ti dnes těch ovcí nakoupali! Us. —
se kde: v řece. Us.

Nakoupení, n., das Ankaufen, der An-
kauf. Us.

Nakoupený, angekauft. Us.

Nakoupiti, il, en, eni, an-, ein-, auf-
kaufen. — čeho komu, pro koho: pro
vojsko chleba, piva, masa. Jg. Sobě šatů n.
Us. Nakup damašku drahého. Sš. P. 104. —
čeho za co: za stříbro skopců. Br., Pass.
Vz Koupiti.

Nakouřiti, kuř, il, en, ení; nakuřovati,
be-, anräuchern, anrauchen. — co, koho:
bavlnu, nemocného, Ros., Jg., dýmku. —
co čím. Nakuř světnici dobromyslí (ve svor-
nosti živu býti). Prov., Č. — čeho. Nakouřil
tam tabáku (kouře nadělal). Ros. — se. Od-
kud se sem tak nakouřilo? Us. Ten se na-
kouřil !

Nakousati, -sám a -ši, al, án, ání; na-
kusovati; nakousnouti, snul a sl, ut, utí, an-
beissen, annagen. — co: jablko. Us. — co
komu: dítěti jablko. — se čeho. Us. —
se s kým, hašteřiti se, sich mit Jemanden
beissen, mit Jemd. hadern. Nakousali se spolu
až mnoho. Us. Hý.

Nakoušeti, el, ení, vz Nakusiti.

Nakoutkovati se, lange im Winkel liegen.
Ros.

Nákov, u, nakovadlník, nakovník (na Slov),
nákovadlen, u, m., nákova, nákovadlna, na-
kovadlina, nakovadlnice, nákovadleň (dlně),
f., nákovadlí, nákovadlo, nakovadlno, kova-
dlina, der Amboss. Kovář železo na náko-
vadlu kuje. Kom. Na jedno nákovadlí jedno-
stejně bíti (s někým, s ním držeti). V. Vz
Povyk, Č., Pomoci. Lb. Najedno nákovadlo
tlouci. V. Vz Stejnosť. Č. Býti mezi kladivem
a nákovadlem (v nesnázích). Us. Špalek k ná-
kovadlí. D. Něco znova na nákovadlo vzíti
(znova pracovati). V. N. sehnuté (u špendlí-
káře), ležící (u kotláře), nastrčené (u téhož),
rohaté (rohatina), nosecí, paleční, k sekání.
Není-liž srdce tvé tím nakovadlím, na kterémž
tak mnoho marných a hříšných myslení, slov
a skutků satan kuje. Kom. Stůj pevně jako
nákovadlí ubíjené. Sš. Oa 98. — N. v uchu,
vz Ucho.

Nákovadlo, nákovadlí, vz Nákov.

Nákovář, e, m., der Ambossschmied. Plk.

Nakovati, viel o. wenig schmieden. —
čeho: nožů. Jg. — se čeho, s čím. Ten
se toho železa, s tím železem nakoval. Us.
Vz Kovati.

Nákovník, u, m., der Ambossstock. Jg.

Nakožnatělý, ein wenig lederartig. Rostl.

Nakračovati na koho, einem auf den
Leib rücken. Dch.

Nakrájený, in Menge geschnitten.

Nakrájeti, el, en, ení; nakrajovati, an-,
auf-, einschneiden. — co: nakrojil dnes druhý
bochník. Us. — čeho. Ten toho chleba na-
krájel (mnoho kousků nadělal). — čeho kam:
nakrájel pod polívku n. do polívky chleba
n. housek. Jg. Cibule do hrníčka. Er. P.
387. — co, čeho na co: zelí (všecko, akkus.;

jen část', gt.) na salát. Us. — se čeho, s čím.
Dosti se té řepy, s tou řepou nakrájel. Jg. —
co, čeho čím: nožem. Us. — Vz Krájeti.

Nákrajní, Rand-. — N. hrnec, na kraji
puklý. Us. Dch.

Nákrajník, a. m., kdo na kraji jest. Us.
Ber.

Nakrákati, viel krächzen. — se, viel,
oft krächzen; viel, oft Jemanden zausen. Us.

Nakrápěti, ěl, ění, eintröpfeln. V.

Nakrásti, kradu, dl, den, dení, viel stehlen.
— čeho. Ten toho už nakradl! Us. — se
čeho. Ros. — Vz Krásti.

Nakrátce, vz Krátko.

Nakrátčení, n., die Verkürzung. Boč.

Nakřáti, nakřeji, vz Okřáti. Zalejte smrčky,
ony nakřejou. Us. u Počat. Zl.

Nakrátiti, il, cen, ení, verkürzen. Rk.

Nakratochvíliti se, il, ení. — se s kým
jak: do vole, viel Kurzweile haben. V.

Nakrčiti, il, en, ení, zusammenziehen. —
se čím. Dosti se zimou nakrčil. — N. co:
n. plátno, lockern, runzeln. Us. — na co.
Na podšívku musíš nakrčiti, aby ti dobře
vyšlo. Us. Dch.

Nákrčka, y, f., die Halsbinde.

Nákrčník, u, m., die Cravatte, das Hals-'
tuch. Sp.

Nakřehnouti, hnul a hl, utí, starr werden
vor Kälte. — čím: zimou, kde: v lese na
pastvě.

Nákres, u, m., nákresek, sku, m., der
Kreis, Bezirk. Č. Lépe: okres. Rk. — N.,
nárys, nástin, die Zeichnung; der Entwurf,
Plan, die Skizze; Karton. Us, Hý. N. pro
něco, čeho (pro divadla, n. divadla) udělati.
Ml. N. učiniti, složiti. Nz. Má již n. dramata
hotový. Nz.

Nakřesati, hauen, schlagen. Jg. — co.
Mlynář kámen už nakřesal. Us. — čeho.
Ten toho dnes už nakřesal! — se čeho,
se s čím, viel hauen. Us. Vz Křesati.

Nakresliti, il, en, ení. — co kde čím:
na papíře tužkou. —co kam: do písku. Nt.
Vz Kresliti. Zeichnen.

Nákresní (-ný). Skizzen-. Rk.

Nákří, n., ves v Budějovsku. PL.

Nakřičeti, el, ení, nakřičeti se, viel
schreien, vollschreien. — co: plné uši na-
křičeli. D. — čeho. Ten kluk toho dnes
nakřičel! — se s kým jak: do omrzelosti.
Vz Křičeti.

Nakřísiti se, il, šení, lange wecken. —
se koho. Vz Křísiti.

Nakřivení, n., die Biegung. D.

Nakřivený čím, krumm, gekrümmt, ge-
bogen.

Nakřiviti, il, en, ení, nakřivovati, krüm-
men, krumm biegen. V. —co: prkno, hlavu,
ruku. Vítr tu věž nakřivil. Us., Ros. — co
kam. Hlavu k zemi. Us. — se od čeho,
čím. Ta věž se nakřivila od větru, větrem.
Ros. — se čeho, s čím, etwas lange biegen,
krümmen. Us. — Vz Křiviti.

Nakřivování, n., das Krümmen. V.

Nákřivý, etwas krumm. Čas. th.

Nakřižovati se kde: v kostele.

Nakrkati, viel grölzen, hüsteln; krächzen.

Nakrkavčiti, vz Krkavčiti.

Nakrmení, n., die Sättigung, Speisung. Jg.